Činnosti mimo živnostenský zákon — předměty podnikání bez živnosti

Ne každý předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku je živnost. Živnostenský zákon má v § 3 rozsáhlý negativní výčet činností, které se z jeho působnosti vyjímají — od pronájmu nemovitostí přes energetiku a zdravotnictví až po finanční trh. Tyto činnosti se běžně zapisují do obchodního rejstříku jako předmět podnikání nebo předmět činnosti s.r.o., ale živnostenské oprávnění se na ně nevydává a živnostenský úřad je neřeší. Údaje na této stránce vycházejí ze znění živnostenského zákona účinného k 1. 7. 2026.

Co znamená „není to živnost"

Živnost definuje § 2 živnostenského zákona takto:

Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Znaky jsou kumulativní — musí být splněny všechny najednou. Vedle této pozitivní definice ale zákon obsahuje § 3, který z pojmu živnosti výslovně vyjímá dlouhou řadu činností. Jsou tři skupiny:

• § 3 odst. 1 — činnosti vyhrazené státu nebo určené právnické osobě, využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich autory, kolektivní správa autorských práv, restaurování kulturních památek a archeologické výzkumy.
• § 3 odst. 2 — takzvaná svobodná povolání, tedy činnost fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů: lékaři, veterináři, advokáti, notáři, patentoví zástupci, soudní exekutoři, soudní tlumočníci a překladatelé, auditoři a daňoví poradci, zeměměřičtí inženýři, autorizovaní architekti a inženýři, mediátoři a další. Tento odstavec vymezuje činnost fyzických osob. Zda a za jakých podmínek smí příslušné služby nabízet právnická osoba, určuje konkrétní profesní nebo sektorový zákon.
• § 3 odst. 3 — nejdelší výčet, 37 písmen od a) po am). Jde o sektorově regulované obory: finanční trh, hazardní hry, hornictví, energetika, zemědělství, doprava, elektronické komunikace, léčiva, vysílání, zprostředkování zaměstnání, školství, letectví, sociální služby, pronájem nemovitostí, zdravotní služby, poštovní služby, znalecká činnost a další.

Časté nedorozumění. „Není to živnost" neznamená „není to regulované". U většiny položek je to naopak — místo ohlášení na živnostenském úřadě potřebujete licenci ČNB, povolení ministerstva nebo registraci u krajského úřadu, podle konkrétního oboru. Běžný pronájem nemovitostí a správa vlastního majetku zvláštní podnikatelské oprávnění obvykle nevyžadují. Nejde však o jediné výjimky: například vlastní autorská tvorba nebo některé malé výrobny elektřiny mají odlišný režim.

Předmět podnikání, nebo předmět činnosti?

Obchodní rejstřík rozlišuje dva různé zápisy. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, stanoví, že se zapisuje „předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby" — jde tedy o alternativy, ne o dvě povinné kolonky. Stejnou dvojici používá § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích pro obsah společenské smlouvy s.r.o.

Rozdíl je věcný. Podnikáním je podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku samostatná výdělečná činnost vykonávaná živnostenským nebo obdobným způsobem na vlastní účet a odpovědnost se záměrem činit tak soustavně za účelem zisku. Správa vlastního majetku může představovat nepodnikatelský účel společnosti, ale toto označení není univerzální výjimkou z podnikání ani sektorové regulace. Rozhoduje skutečný obsah a způsob činnosti.

Kapitálová společnost přitom nemusí mít zapsán žádný předmět podnikání. Omezení účelu v § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích dopadá pouze na osobní společnosti (v.o.s. a k.s.); pro s.r.o. a a.s. žádné takové omezení neplatí. Potvrzuje to i § 93 písm. a) téhož zákona, podle kterého soud korporaci nezruší pro ztrátu všech podnikatelských oprávnění, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání.

Přehled činností mimo živnostenský zákon

Následující přehled zahrnuje činnosti, které se u českých s.r.o. reálně zapisují do obchodního rejstříku. U každé najdete samostatnou stránku s právním rozborem, popisem oprávnění a hranicemi vůči živnostem.

Na co si dát pozor — činnosti, které živností jsou

Několik formulací vypadá, jako by do tohoto přehledu patřily, ale ve skutečnosti jde o živnosti se všemi důsledky:

• Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence je vázaná živnost. Mimo živnostenský zákon stojí jen daňové poradenství — hranice mezi obojím je jedna z nejčastěji chybně chápaných v celém oboru.
• Realitní zprostředkování je od roku 2020 vázaná živnost s povinným pojištěním, zatímco pronájem vlastní nemovitosti živností není vůbec.
• Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí je obor č. 58 volné živnosti. Rozlišujte podnikatelskou správu nemovitostí pro jiné osoby a správu vlastního majetku; u druhé rozhoduje skutečný obsah činnosti a případná zvláštní regulace.
• Silniční motorová doprava pro cizí potřeby je koncesovaná živnost, přestože se běžně řadí mezi „regulované" obory.
• Ubytovací služby jsou obor č. 55 volné živnosti. U nabídky přes internetovou platformu rozhoduje skutečný obsah služby, nikoli platforma sama; běžný nájem tím automaticky nepřestává být nájmem podle § 3 odst. 3 písm. ah).

Související stránky

• Živnosti a předměty podnikání — přehled
• Volná živnost a jejích 80 oborů
• Předměty podnikání a klasifikace CZ-NACE
• Změna předmětu podnikání
• Ready-made společnost

Často kladené otázky

Když činnost není živnost, znamená to, že ji můžu dělat bez povolení?

Zpravidla ne. Vynětí ze živnostenského zákona znamená jen to, že oprávnění nevydává živnostenský úřad — místo něj rozhoduje jiný orgán podle zvláštního zákona, často s výrazně přísnějšími podmínkami. Například agenturní zaměstnávání vyžaduje povolení MPSV a kauci, zatímco u samotného náboru se kauce neskládá. Výroba elektřiny podléhá licenci ERÚ s výjimkami podle výkonu a účelu. Běžný pronájem nemovitostí nebo správa vlastního majetku zvláštní podnikatelské oprávnění zpravidla nevyžadují; nelze však říci, že jsou jedinými takovými činnostmi.

Může mít s.r.o. zapsaný jen předmět činnosti a žádný předmět podnikání?

Ano. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících i § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích uvádějí předmět činnosti a předmět podnikání jako alternativy. Omezení účelu podle § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích dopadá jen na osobní společnosti, nikoli na s.r.o. Založení korporace i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným nepodnikatelským účelem výslovně zohledňuje také § 93 písm. a) ZOK.

Jak se neživnostenský předmět dokládá při zápisu do obchodního rejstříku?

Zakladatelské právní jednání musí obsahovat zapisovaný předmět činnosti nebo podnikání; u s.r.o. to stanoví § 146 odst. 1 písm. b) ZOK a zápis upravuje § 25 odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících. Vyžaduje-li zapisovaná činnost oprávnění, navrhovatel je prokazuje podle § 19 téhož zákona. Samotné uvedení činnosti ve společenské smlouvě licenci či povolení nenahrazuje. Potřebné listiny vyplývají z konkrétního právního režimu a zapisované skutečnosti.

Potřebuju kvůli neživnostenské činnosti zakládat novou firmu?

Zpravidla ne. Ve většině případů stačí rozšířit předmět podnikání nebo činnosti stávající společnosti — postup popisuje stránka změna předmětu podnikání. Pokud teprve začínáte a potřebujete firmu rychle, řešením je ready-made společnost, u které předmět upravíme podle vaší činnosti ještě před převodem.