Rozhlasové a televizní vysílání — licence, registrace, evidence

Provozování rozhlasového a televizního vysílání patří mezi činnosti mimo živnostenský zákon — na živnostenském úřadě si ho ohlásit nelze a živnostenské oprávnění se na něj nevydává. Rozhoduje o něm Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Klíčové ovšem je, že „vysílání" není jeden právní režim, ale tři odlišné: licence, registrace a evidence. Který z nich na vás dopadne, závisí na tom, zda obsah sami sestavujete, jen přebíráte cizí programy, nebo je nabízíte v katalogu ke zhlédnutí kdykoli. Údaje na této stránce vycházejí ze znění předpisů účinného v roce 2026.

Proč provozování vysílání není živnost

Živnostenský zákon vyjímá vysílání ze své působnosti výslovně. V negativním výčtu § 3 odst. 3 stojí pod písmenem o):

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání²³⁾

Poznámka pod čarou č. 23 odkazuje na zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Znění je převzato z úplného znění živnostenského zákona k 1. 7. 2026 zveřejněného Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jde o typickou konstrukci celé této kategorie: činnost by znaky živnosti podle § 2 živnostenského zákona jinak naplnila, zákon ji ale z působnosti vyjímá a oprávnění vydává jiný orgán podle zvláštního zákona. Vynětí tu rozhodně neznamená volnost — podmínky podle zákona č. 231/2001 Sb. zahrnují zvláštní oprávnění a průběžný dohled nad obsahem.

Zákon č. 231/2001 Sb. byl opakovaně novelizován, mimo jiné zákonem č. 242/2022 Sb. v souvislosti s transpozicí revidované evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je podle § 4 zákona č. 231/2001 Sb. zřízena se sídlem v Praze a je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek.

Tři různé režimy

Nejčastější chybou je předpoklad, že „na vysílání se dostává licence". Platí to jen pro první ze tří režimů. Rozhoduje definice činnosti v § 2 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., ne technologie ani velikost projektu.

Vysíláním se podle § 2 odst. 1 písm. a) rozumí poskytování pořadů uspořádaných v rámci programu veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací za účelem simultánního sledování. Podstatné je, že program sestavujete vy, nesete za něj redakční odpovědnost a všichni diváci či posluchači ho dostávají ve stejnou dobu. Soukromý provozovatel potřebuje licenci podle § 12; Česká televize a Český rozhlas působí na základě zvláštních zákonů. Uděluje ji Rada v licenčním řízení a na její udělení obecně není právní nárok, nestanoví-li zákon jinak (§ 12 odst. 4). Licenci lze vydat k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů, družic a kabelových systémů nebo zvláštního přenosového systému. Uděluje se na dobu určitou, nejdéle na 8 let u rozhlasového a 12 let u televizního vysílání, a lze ji jedenkrát o stejnou dobu prodloužit (§ 12 odst. 5 a 8). Licence je nepřevoditelná na jinou osobu (§ 12 odst. 7) mimo případy přechodu na právního nástupce podle zákona. Vysílání je nutné zahájit do 180 dnů u rozhlasu a do 360 dnů u televize od právní moci rozhodnutí (§ 12 odst. 6).

Převzatým vysíláním je podle § 2 odst. 1 písm. b) příjem původních programů a jejich současné, úplné a nezměněné šíření veřejnosti. Typicky jde o kabelové a IPTV nabídky, které skládají balíček z cizích programů. Tady se licence neuděluje — oprávnění vzniká registrací podle § 26, a to v podstatně vlídnějším režimu: na registraci je právní nárok, jsou-li splněny zákonné podmínky (§ 26 odst. 2). Přihláška se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením (§ 27 odst. 1) a Rada o ní rozhodne do 30 dnů; pokud v této lhůtě nerozhodne, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím (§ 28 odst. 3). Přihlášku Rada zamítne jen ze zákonem vypočtených důvodů — mimo jiné pro absenci bezúhonnosti nebo pokud by převzatým vysíláním došlo k porušení právních předpisů.

Audiovizuální mediální služby na vyžádání

Třetí režim je pro dnešní podnikání nejaktuálnější a v zákoně č. 231/2001 Sb. ho nenajdete. Upravuje ho samostatný zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (aktuální znění účinné od 1. 5. 2025). Dopadá na VOD katalogy, streamovací a videotékové služby.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) je audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační společnosti, za kterou má poskytovatel redakční odpovědnost a jejímž hlavním účelem (nebo hlavním účelem její oddělitelné části) je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, přičemž umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem na základě katalogu pořadů. Poskytovatelem je podle písm. d) podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace služby a má za ni redakční odpovědnost. Naopak podle § 2 odst. 2 se za takovou službu nepovažuje služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské, nesoutěží s televizním vysíláním, není určena k příjmu veřejností nebo jejímž hlavním účelem není poskytování pořadů.

Zásadní rozdíl oproti prvním dvěma režimům: nevydává se licence ani registrace. Dohled vykonává RRTV (§ 4 zákona č. 132/2010 Sb.), která vede a aktualizuje seznam poskytovatelů těchto služeb; pro praktické podání zveřejňuje RRTV formulář žádosti o zápis do evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Ze zákona pak poskytovatel mimo jiné písemně oznamuje Radě změnu údajů zakládajících českou jurisdikci, a to do 30 dnů (§ 5 odst. 3).

Evidence AVMS nenahrazuje posouzení živnostenského oprávnění. Výluka v § 3 odst. 3 písm. o) ŽZ zmiňuje rozhlasové a televizní vysílání, zatímco služby na vyžádání upravuje samostatný zákon č. 132/2010 Sb. Při založení konkrétní služby proto určete její skutečný obsah, případnou živnost a odpovídající předmět podnikání. Mediální evidenci řešte s RRTV, živnostenské zařazení s živnostenským úřadem.

Jak se zapisuje do obchodního rejstříku

Pro zápis platí stejná pravidla jako u ostatních neživnostenských předmětů. Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, se zapisuje předmět činnosti nebo podnikání a podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích musí být předmět obsažen ve společenské smlouvě. Postup je tedy:

1. Do společenské smlouvy se vloží předmět podnikání odpovídající tomu, co skutečně děláte — u licencovaného vysílání typicky „provozování rozhlasového a televizního vysílání", u kabelové nabídky „provozování převzatého vysílání".
2. Do rejstříku se zapíše shodně se zakladatelským jednáním; rejstříkový soud zapisuje jen to, co vyplývá z doložených listin.
3. U licencovaného nebo registrovaného vysílání se prokazuje příslušné oprávnění RRTV, nikoli výpis ze živnostenského rejstříku. Samotné doložení zakladatelského jednání potřebné oprávnění nenahrazuje.
4. U existující s.r.o. se společenská smlouva mění veřejnou listinou: podle § 147 ZOK dohodou všech společníků, nebo rozhodnutím valné hromady, svěřuje-li jí společenská smlouva tuto působnost. Následuje návrh na zápis změny — viz změna předmětu podnikání.

Pořadí je přitom praktické: licence je nepřevoditelná a licenční řízení má vlastní lhůty, takže společnost bývá potřeba mít připravenou dřív, než do řízení vstoupíte.

Související předměty a další postup

Hranice vůči živnostem jsou u médií nejčastějším zdrojem omylů. Čtyři, které se vyplatí umět rozlišit:

Vysílání a VOD × tvorba videoobsahu a produkce. Natáčení, střih, výroba a distribuce audiovizuálních děl na zakázku regulovanou mediální službou nejsou — jde o obor č. 15 volné živnosti Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů. Produkční služby mohou spadat do této volné živnosti. Vlastní autorská tvorba a využívání jejího výsledku samotným autorem se však posuzují podle autorského práva a výluky v § 3 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona. Regulace nastupuje teprve tam, kde k obsahu přistoupí vlastní katalog pořadů, redakční odpovědnost a poskytování veřejnosti ve smyslu § 2 zákona č. 132/2010 Sb.

U youtuberů, podcasterů a influencerů se hranice hledá nejhůř, a proto k ní RRTV vydala na zasedání dne 29. 4. 2025 samostatné právní stanovisko. Podle něj musí být zákonná kritéria naplněna kumulativně — hlavní účel v poskytování pořadů, katalog, redakční odpovědnost, hospodářská povaha činnosti, soutěž s televizním vysíláním a česká jurisdikce. Rada k tomu stanovila výkladové prahové hodnoty: soutěž s televizním vysíláním váže na dosažení 500 000 zhlédnutí v průměru na jednu zveřejněnou videonahrávku na jedné využívané platformě spolu s alespoň 52 videonahrávkami za rok, hospodářskou povahu činnosti na roční příjem z této služby vyšší než 50 000 Kč (druhotné příjmy z medializace se nezapočítávají). Podcast bez obrazu, kanál bez dramaturgického uspořádání ani nezisková osvětová činnost kritéria zpravidla nenaplní. Stanovisko je ovšem výkladovým dokumentem, který Rada pravidelně přezkoumává — u hraničního případu si aktuální verzi ověřte přímo na rrtv.gov.cz nebo se na Radu obraťte s dotazem.

Vysílání × podnikání v elektronických komunikacích. Šíření signálu je jiná činnost než obsah vysílání. Provozování sítě spadá pod § 3 odst. 3 písm. i) živnostenského zákona (vykonávání komunikační činnosti podle zákona č. 127/2005 Sb.) a oprávnění vzniká vůči ČTÚ, ne vůči RRTV. Rozebírá to podnikání v elektronických komunikacích. Provozovatel převzatého vysílání proto zpravidla řeší obojí najednou.

Vysílání × reklama a mediální zastoupení. Nákup vysílacího času, mediální zastoupení a marketingové služby jsou obor č. 66 volné živnosti Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Kdo prodává reklamu ve stanici, kterou neprovozuje, nevysílá.

Vysílání × kulturní produkce. Pořádání koncertů, festivalů a zábavních akcí je obor č. 73 volné živnosti provozování kulturních zařízení a pořádání kulturních produkcí, a to i tehdy, když se akce zaznamenává.

• Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
• Živnosti a předměty podnikání — přehled
• Změna předmětu podnikání — doplnění předmětu stávající firmě
• Ready-made společnost — firma připravená před vstupem do licenčního řízení

Potřebujete-li mít společnost připravenou dřív, než podáte žádost RRTV, bývá nejrychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět podnikání upravíme ještě před převodem.

Často kladené otázky

Potřebuju na provozování internetové televize živnost?

Ne. Provozování rozhlasového a televizního vysílání je podle § 3 odst. 3 písm. o) živnostenského zákona z jeho působnosti vyňato a živnostenský úřad na něj oprávnění nevydává — rozhoduje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb. Pokud ale nejde o simultánní sledování programu, který sami sestavujete, nýbrž o katalog pořadů dostupný kdykoli, nespadáte pod režim licence, ale pod zákon č. 132/2010 Sb.

Jaký je rozdíl mezi licencí a registrací u RRTV?

Licence podle § 12 zákona č. 231/2001 Sb. se uděluje k vlastnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání v licenčním řízení a obecně na ni není právní nárok, nestanoví-li zákon jinak; uděluje se na dobu určitou, nejdéle na 8 let u rozhlasu a 12 let u televize, a je nepřevoditelná. Registrace podle § 26 téhož zákona se týká převzatého vysílání, tedy současného, úplného a nezměněného šíření cizích programů. Na registraci právní nárok je, jsou-li splněny zákonné podmínky, a Rada o přihlášce rozhoduje do 30 dnů od jejího doručení.

Potřebuje streamovací nebo VOD služba licenci?

Nepotřebuje. Audiovizuální mediální služby na vyžádání se řídí zákonem č. 132/2010 Sb. a nevydává se na ně licence ani registrace. Dohled vykonává RRTV, která vede seznam poskytovatelů těchto služeb a zveřejňuje formulář žádosti o zápis do evidence. Rozhodující je, zda služba naplní definici v § 2 odst. 1 písm. a) — redakční odpovědnost, katalog pořadů, poskytování veřejnosti a hospodářská povaha činnosti.

Je youtuber nebo podcaster poskytovatelem regulované mediální služby?

Zpravidla ne, ale vyloučit to nelze. Podle právního stanoviska RRTV z 29. 4. 2025 musí být všechna zákonná kritéria naplněna současně. Rada k jejich výkladu stanovila prahové hodnoty: průměrně 500 000 zhlédnutí na jednu zveřejněnou videonahrávku na jedné platformě, nejméně 52 videonahrávek za rok a roční příjem z této činnosti vyšší než 50 000 Kč. Samotné zveřejňování videí tedy automaticky neznamená regulovanou mediální službu. Produkční služby mohou spadat pod obor č. 15 volné živnosti, zatímco využívání vlastního autorského díla samotným autorem má autorskoprávní režim. Protože Rada stanovisko pravidelně přezkoumává, u hraničního případu si ověřte jeho aktuální znění přímo u RRTV.