Rozhlasové a televizní vysílání — licence, registrace, evidence

Provozování rozhlasového a televizního vysílání patří mezi činnosti mimo živnostenský zákon — na živnostenském úřadě si ho ohlásit nelze a živnostenské oprávnění se na něj nevydává. Rozhoduje o něm Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Klíčové ovšem je, že „vysílání" není jeden právní režim, ale tři odlišné: licence, registrace a evidence. Který z nich na vás dopadne, závisí na tom, zda obsah sami sestavujete, jen přebíráte cizí programy, nebo je nabízíte v katalogu ke zhlédnutí kdykoli. Údaje na této stránce vycházejí ze znění předpisů účinného v roce 2026.

Proč provozování vysílání není živnost

Živnostenský zákon vyjímá vysílání ze své působnosti výslovně. V negativním výčtu § 3 odst. 3 stojí pod písmenem o):

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání²³⁾

Poznámka pod čarou č. 23 odkazuje na zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Znění je převzato z úplného znění živnostenského zákona k 1. 7. 2026 zveřejněného Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Jde o typickou konstrukci celé této kategorie: činnost by znaky živnosti podle § 2 živnostenského zákona jinak naplnila, zákon ji ale z působnosti vyjímá a oprávnění vydává jiný orgán podle zvláštního zákona. Vynětí tu rozhodně neznamená volnost — podmínky podle zákona č. 231/2001 Sb. jsou přísnější než u kterékoli živnosti a doprovází je průběžný dohled nad obsahem.

Zákon č. 231/2001 Sb. je platný a opakovaně novelizovaný; jeho aktuální znění je účinné od 1. 7. 2025 (naposledy novelizován zákony č. 23/2025 Sb. a č. 119/2025 Sb.; dříve mimo jiné zákonem č. 242/2022 Sb., kterým byla dokončena transpozice revidované evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je podle § 4 zákona č. 231/2001 Sb. zřízena se sídlem v Praze a je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek.

Tři různé režimy

Nejčastější chybou je předpoklad, že „na vysílání se dostává licence". Platí to jen pro první ze tří režimů. Rozhoduje definice činnosti v § 2 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., ne technologie ani velikost projektu.

Vysíláním se podle § 2 odst. 1 písm. a) rozumí poskytování pořadů uspořádaných v rámci programu veřejnosti prostřednictvím sítí elektronických komunikací za účelem simultánního sledování. Podstatné je, že program sestavujete vy, nesete za něj redakční odpovědnost a všichni diváci či posluchači ho dostávají ve stejnou dobu. Na to je potřeba licence podle § 12. Uděluje ji Rada v licenčním řízení a na její udělení není právní nárok (§ 12 odst. 4). Licenci lze vydat k vysílání šířenému prostřednictvím vysílačů, družic a kabelových systémů nebo zvláštního přenosového systému. Uděluje se na dobu určitou, nejdéle na 8 let u rozhlasového a 12 let u televizního vysílání, a lze ji jedenkrát o stejnou dobu prodloužit (§ 12 odst. 5 a 8). Licence je nepřevoditelná na jinou osobu (§ 12 odst. 7) mimo případy přechodu na právního nástupce podle zákona. Vysílání je nutné zahájit do 180 dnů u rozhlasu a do 360 dnů u televize od právní moci rozhodnutí (§ 12 odst. 6).

Převzatým vysíláním je podle § 2 odst. 1 písm. b) příjem původních programů a jejich současné, úplné a nezměněné šíření veřejnosti. Typicky jde o kabelové a IPTV nabídky, které skládají balíček z cizích programů. Tady se licence neuděluje — oprávnění vzniká registrací podle § 26, a to v podstatně vlídnějším režimu: na registraci je právní nárok, jsou-li splněny zákonné podmínky (§ 26 odst. 2). Přihláška se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením (§ 27 odst. 1) a Rada o ní rozhodne do 30 dnů; pokud v této lhůtě nerozhodne, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím (§ 28 odst. 3). Přihlášku Rada zamítne jen ze zákonem vypočtených důvodů — mimo jiné pro absenci bezúhonnosti nebo pokud by převzatým vysíláním došlo k porušení právních předpisů.

Audiovizuální mediální služby na vyžádání

Třetí režim je pro dnešní podnikání nejaktuálnější a v zákoně č. 231/2001 Sb. ho nenajdete. Upravuje ho samostatný zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (aktuální znění účinné od 1. 5. 2025, novelizován zákonem č. 119/2025 Sb.). Dopadá na VOD katalogy, streamovací a videotékové služby.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) je audiovizuální mediální službou na vyžádání služba informační společnosti, za kterou má poskytovatel redakční odpovědnost a jejímž hlavním účelem (nebo hlavním účelem její oddělitelné části) je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, přičemž umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem na základě katalogu pořadů. Poskytovatelem je podle písm. d) podnikající fyzická nebo právnická osoba, která určuje způsob organizace služby a má za ni redakční odpovědnost. Naopak podle § 2 odst. 2 se za takovou službu nepovažuje služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské, nesoutěží s televizním vysíláním, není určena k příjmu veřejností nebo jejímž hlavním účelem není poskytování pořadů.

Zásadní rozdíl oproti prvním dvěma režimům: nevydává se licence ani registrace. Dohled vykonává RRTV (§ 4 zákona č. 132/2010 Sb.), která vede a aktualizuje seznam poskytovatelů těchto služeb; pro praktické podání zveřejňuje RRTV formulář žádosti o zápis do evidence poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Ze zákona pak poskytovatel mimo jiné písemně oznamuje Radě změnu údajů zakládajících českou jurisdikci, a to do 30 dnů (§ 5 odst. 3).

Jedna věc zůstává nejistá a nebudeme předstírat opak: živnostenský zákon nemá v § 3 odst. 3 samostatné písmeno pro audiovizuální mediální služby na vyžádání a výluka v písmenu o) je svým zněním navázána na vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb. Jisté je, že tyto služby mají vlastní regulační režim podle zákona č. 132/2010 Sb. s dohledem RRTV. Jak přesně se to promítne do zápisu předmětu podnikání konkrétní firmy, ze zákonného textu jednoznačně neplyne — konzultujte to předem s RRTV a s rejstříkovým soudem.

Jak se zapisuje do obchodního rejstříku

Pro zápis platí stejná pravidla jako u ostatních neživnostenských předmětů. Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, se zapisuje předmět činnosti nebo podnikání a podle § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích musí být předmět obsažen ve společenské smlouvě. Postup je tedy:

1. Do společenské smlouvy se vloží předmět podnikání odpovídající tomu, co skutečně děláte — u licencovaného vysílání typicky „provozování rozhlasového a televizního vysílání", u kabelové nabídky „provozování převzatého vysílání".
2. Do rejstříku se zapíše shodně se zakladatelským jednáním; rejstříkový soud zapisuje jen to, co vyplývá z doložených listin.
3. Oprávnění se dokládá rozhodnutím RRTV, nikoli výpisem ze živnostenského rejstříku — existuje-li licence nebo registrace už v době podání návrhu, přiloží se.
4. U existující firmy jde o rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy (notářský zápis) a návrh na zápis změny, tedy o standardní změnu předmětu podnikání.

Pořadí je přitom praktické: licence je nepřevoditelná a licenční řízení má vlastní lhůty, takže společnost bývá potřeba mít připravenou dřív, než do řízení vstoupíte.

Související předměty a další postup

Hranice vůči živnostem jsou u médií nejčastějším zdrojem omylů. Čtyři, které se vyplatí umět rozlišit:

Vysílání a VOD × tvorba videoobsahu a produkce. Natáčení, střih, výroba a distribuce audiovizuálních děl na zakázku regulovanou mediální službou nejsou — jde o obor č. 15 volné živnosti Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů. Produkční firma, která točí spoty a filmy pro klienty, tedy vystačí s volnou živností. Regulace nastupuje teprve tam, kde k obsahu přistoupí vlastní katalog pořadů, redakční odpovědnost a poskytování veřejnosti ve smyslu § 2 zákona č. 132/2010 Sb.

U youtuberů, podcasterů a influencerů se hranice hledá nejhůř, a proto k ní RRTV vydala na zasedání dne 29. 4. 2025 samostatné právní stanovisko. Podle něj musí být zákonná kritéria naplněna kumulativně — hlavní účel v poskytování pořadů, katalog, redakční odpovědnost, hospodářská povaha činnosti, soutěž s televizním vysíláním a česká jurisdikce. Rada k tomu stanovila výkladové prahové hodnoty: soutěž s televizním vysíláním váže na dosažení 500 000 zhlédnutí v průměru na jednu zveřejněnou videonahrávku na jedné využívané platformě spolu s alespoň 52 videonahrávkami za rok, hospodářskou povahu činnosti na roční příjem z této služby vyšší než 50 000 Kč (druhotné příjmy z medializace se nezapočítávají). Podcast bez obrazu, kanál bez dramaturgického uspořádání ani nezisková osvětová činnost kritéria zpravidla nenaplní. Stanovisko je ovšem výkladovým dokumentem, který Rada pravidelně přezkoumává — u hraničního případu si aktuální verzi ověřte přímo na rrtv.gov.cz nebo se na Radu obraťte s dotazem.

Vysílání × podnikání v elektronických komunikacích. Šíření signálu je jiná činnost než obsah vysílání. Provozování sítě spadá pod § 3 odst. 3 písm. i) živnostenského zákona (vykonávání komunikační činnosti podle zákona č. 127/2005 Sb.) a oprávnění vzniká vůči ČTÚ, ne vůči RRTV. Rozebírá to podnikání v elektronických komunikacích. Provozovatel převzatého vysílání proto zpravidla řeší obojí najednou.

Vysílání × reklama a mediální zastoupení. Nákup vysílacího času, mediální zastoupení a marketingové služby jsou obor č. 66 volné živnosti Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Kdo prodává reklamu ve stanici, kterou neprovozuje, nevysílá.

Vysílání × kulturní produkce. Pořádání koncertů, festivalů a zábavních akcí je obor č. 73 volné živnosti provozování kulturních zařízení a pořádání kulturních produkcí, a to i tehdy, když se akce zaznamenává.

• Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
• Živnosti a předměty podnikání — přehled
• Změna předmětu podnikání — doplnění předmětu stávající firmě
• Ready-made společnost — firma připravená před vstupem do licenčního řízení

Potřebujete-li mít společnost připravenou dřív, než podáte žádost RRTV, bývá nejrychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět podnikání upravíme ještě před převodem.

Často kladené otázky

Potřebuju na provozování internetové televize živnost?

Ne. Provozování rozhlasového a televizního vysílání je podle § 3 odst. 3 písm. o) živnostenského zákona z jeho působnosti vyňato a živnostenský úřad na něj oprávnění nevydává — rozhoduje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle zákona č. 231/2001 Sb. Pokud ale nejde o simultánní sledování programu, který sami sestavujete, nýbrž o katalog pořadů dostupný kdykoli, nespadáte pod režim licence, ale pod zákon č. 132/2010 Sb.

Jaký je rozdíl mezi licencí a registrací u RRTV?

Licence podle § 12 zákona č. 231/2001 Sb. se uděluje k vlastnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání v licenčním řízení a není na ni právní nárok; uděluje se na dobu určitou, nejdéle na 8 let u rozhlasu a 12 let u televize, a je nepřevoditelná. Registrace podle § 26 téhož zákona se týká převzatého vysílání, tedy současného, úplného a nezměněného šíření cizích programů. Na registraci právní nárok je, jsou-li splněny zákonné podmínky, a Rada o přihlášce rozhoduje do 30 dnů od jejího doručení.

Potřebuje streamovací nebo VOD služba licenci?

Nepotřebuje. Audiovizuální mediální služby na vyžádání se řídí zákonem č. 132/2010 Sb. a nevydává se na ně licence ani registrace. Dohled vykonává RRTV, která vede seznam poskytovatelů těchto služeb a zveřejňuje formulář žádosti o zápis do evidence. Rozhodující je, zda služba naplní definici v § 2 odst. 1 písm. a) — redakční odpovědnost, katalog pořadů, poskytování veřejnosti a hospodářská povaha činnosti.

Je youtuber nebo podcaster poskytovatelem regulované mediální služby?

Zpravidla ne, ale vyloučit to nelze. Podle právního stanoviska RRTV z 29. 4. 2025 musí být všechna zákonná kritéria naplněna současně. Rada k jejich výkladu stanovila prahové hodnoty: průměrně 500 000 zhlédnutí na jednu zveřejněnou videonahrávku na jedné platformě, nejméně 52 videonahrávek za rok a roční příjem z této činnosti vyšší než 50 000 Kč. Běžná tvorba videoobsahu na zakázku nebo pro vlastní kanál těchto hodnot nedosahuje a spadá pod obor č. 15 volné živnosti. Protože Rada stanovisko pravidelně přezkoumává, u hraničního případu si ověřte jeho aktuální znění přímo u RRTV.