Správa vlastního majetku je jediná položka v přehledu činností mimo živnostenský zákon, která tam nestojí kvůli § 3 živnostenského zákona. V tomto paragrafu ji vůbec nenajdete — a nemusíte. Správa vlastního majetku totiž nenaplňuje znaky podnikání podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, takže se do působnosti živnostenského zákona nedostane už z principu. Do obchodního rejstříku se zapisuje jako předmět činnosti (nikoli předmět podnikání) a žádné oprávnění, licenci ani ohlášení k ní nepotřebujete.
Proč správa vlastního majetku není živnost
U ostatních činností v této kategorii je právní konstrukce stejná: činnost by jinak znaky živnosti naplnila, ale § 3 živnostenského zákona ji z jeho působnosti výslovně vyjímá a oprávnění místo živnostenského úřadu vydává ČNB, ministerstvo nebo krajský úřad. Správa vlastního majetku funguje jinak. V § 3 vyjmenována není a chybí tam právem — nepotřebuje výjimku, protože do dosahu definice vůbec nespadá.
Podnikatelem je podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku ten, „kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku". Právě formulace „živnostenským nebo obdobným způsobem" je rozhodující: péče o vlastní jmění — vedení účtů, placení daní, běžná údržba věcí, rozhodování o vlastních penězích a podílech — není výdělečnou činností vykonávanou navenek podnikatelským způsobem. Je to vnitřní správa toho, co už osobě patří.
Přesně takto to formuloval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007. Krajský soud v Brně tehdy zamítl návrh na zápis s.r.o. s jediným předmětem činnosti „správa vlastního majetku", Vrchní soud v Olomouci zamítnutí potvrdil a Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil. Z odůvodnění:
Obecně lze dodat, že správa vlastního majetku není podnikáním a nemůže proto být ani předmětem podnikání obchodní společnosti. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, neboť je nezbytná k jejímu řádnému fungování. Ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení. Společnost s ručením omezeným je možné založit i za jiným než podnikatelským účelem (§ 56 odst. 1 věta čtvrtá obch. zák.), a nelze proto vyloučit, založení společnosti jejímž předmětem činnosti bude právě správa vlastního majetku.
— usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 29 Cdo 152/2007
Rozhodnutí je z doby obchodního zákoníku, jeho závěr ale platí i dnes — a s ještě menším prostorem pro pochybnost. Nejvyšší soud se opíral o § 56 odst. 1 větu čtvrtou obch. zák., podle níž s.r.o. a a.s. mohly být založeny i za jiným účelem než podnikatelským. Zákon o obchodních korporacích toto pravidlo nepřevzal, protože ho nepotřeboval: § 2 odst. 1 ZOK omezuje účel založení pouze u osobních společností — „Osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku." Pro s.r.o. dnes žádné omezení účelu neexistuje vůbec, takže závěr z roku 2008 platí a fortiori.
Že zákonodárce se správou vlastního majetku počítá jako se samostatným, nepodnikatelským účelem, ukazují i další ustanovení ZOK. § 98 písm. b) u veřejné obchodní společnosti požaduje ve společenské smlouvě „předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku" — správa je tedy postavena vedle podnikání, ne pod něj. Prakticky nejdůležitější je § 93 písm. a) ZOK:
Soud […] zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,
To je důvod, proč si firmy správu vlastního majetku do rejstříku zapisují jako pojistku: společnost, která přijde o všechna živnostenská oprávnění, se jinak vystavuje návrhu na zrušení s likvidací. Pro holdingovou matku nebo majetkovou společnost, která žádnou živnost nevykonává, jde o zcela praktické opatření.
Formální kvalifikace podle § 421 odst. 1 občanského zákoníku — „Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku" — na tom nic nemění. S.r.o. je za podnikatele považována vždy, ale to je vlastnost osoby, ne jednotlivé činnosti.
Co pod správu vlastního majetku patří
Správa vlastního majetku není vymezena žádnou obsahovou náplní — nařízení vlády č. 278/2008 Sb. se na ni nevztahuje, protože není živností. Vychází se z pojmu majetku podle § 495 občanského zákoníku (souhrn všeho, co osobě patří) a z toho, co Nejvyšší soud označil za „činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti". V praxi jde zejména o:
- Držbu a správu podílů v jiných obchodních společnostech — typická náplň holdingové mateřské společnosti, která nepodniká, jen drží účasti v dceřiných firmách, vykonává práva společníka a přijímá podíly na zisku. Rozebírá to holdingová struktura s.r.o..
- Správu vlastních finančních prostředků — vedení účtů, termínované vklady, investice do cenných papírů a fondů na vlastní účet.
- Držbu a běžnou péči o vlastní nemovitosti — daň z nemovitých věcí, pojištění, revize, opravy a údržba vlastního objektu, sídla nebo skladu.
- Držbu vlastních movitých věcí, práv a duševního vlastnictví — strojů, vozového parku, ochranných známek a licencí využívaných uvnitř skupiny.
- Běžnou provozní správu jmění — účetnictví, daňové povinnosti, evidence a vypořádání vlastních pohledávek a závazků.
Společným jmenovatelem je, že majetek patří té osobě, která ho spravuje, a že správa nesměřuje ven na trh. Jakmile stejnou činnost děláte pro někoho jiného a za úplatu, situace se mění.
Hranice — kdy už jde o podnikání
Tři hranice je třeba ošetřit důsledně, protože se v praxi zaměňují nejčastěji.
Správa vlastního × správa cizích nemovitostí. Spravujete-li nemovitosti jiných osob, jde o obor č. 58 volné živnosti „Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí". Obsahová náplň oboru cílí výslovně na „Správu a základní údržbu nemovitostí pro třetí osoby, zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů i nebytových prostor". Dělicí čárou je vlastnictví spravovaného majetku: vlastní majetek = předmět činnosti bez oprávnění, cizí majetek = volná živnost. Viz Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí.
Správa vlastního majetku × pronájem vlastní nemovitosti. Pronájem vlastní nemovitosti také živností není, ale z jiného právního důvodu — má výslovnou výjimku v § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona („pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor"). Není to tedy podmnožina správy vlastního majetku, ale samostatný právní titul se samostatným zápisem. Pokud společnost nemovitosti reálně pronajímá, řešte to jako pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.
Správa vlastního × správa cizího majetku za úplatu. Obhospodařování nebo administrace investičního fondu je činností podle § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona a vyžaduje povolení České národní banky. Spravovat cizí peníze profesionálně tedy nelze ani jako živnost, ani jako předmět činnosti.
Zbývá otázka rozsahu. Doktrinální protinázor je poctivé zmínit: Milan Hulmák v článku „Správa vlastního majetku a podnikání" (Právník 3/2021, s. 153–176) závěr NS relativizuje — vytýká mu, že „Konkrétní kritéria pro rozlišení správy vlastního majetku a podnikání však nestanoví. Hlavně se však zdá z uvedeného rozhodnutí, že správa vlastního majetku nemůže podnikáním ani být." Sám dovozuje, že při určitém rozsahu se správa podnikáním stává; u běžného pronájmu bytů na delší období se přimlouvá „za hranici kolem osmi bytů", protože takový provoz už vyžaduje řízení, plánování a organizování. Jako sporné oblasti uvádí pronájem nemovitostí, účasti v obchodních společnostech a zemědělskou činnost. Pro zápis do rejstříku je ale rozhodující linie Nejvyššího soudu; u rozsáhlé a organizované činnosti se vyplatí posoudit, zda vedle správy vlastního majetku není na místě i řádný předmět podnikání.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Zápis vychází ze dvou ustanovení. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, stanoví, že se do rejstříku zapíše „předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon" — jde tedy o alternativy. § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích pak vyžaduje, aby společenská smlouva s.r.o. obsahovala „předmět podnikání nebo činnosti společnosti".
Z toho plyne postup:
- Do společenské smlouvy (zakladatelské listiny) se správa vlastního majetku uvede jako předmět činnosti. Bez toho ji zapsat nelze — rejstříkový soud zapisuje jen to, co vyplývá z doložených listin.
- Do rejstříku se zapíše jako předmět činnosti, nikoli předmět podnikání. Zápis „předmět podnikání — správa vlastního majetku" je s odůvodněním usnesení 29 Cdo 152/2007 v rozporu.
- Žádné oprávnění se nedokládá — k návrhu nepřikládáte licenci, koncesi ani výpis ze živnostenského rejstříku.
- Změna u existující firmy znamená rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy (notářský zápis) a návrh na zápis změny — stejně jako u jakékoli jiné změny předmětu podnikání.
Do kontextu patří i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, podle něhož ujednání vymezující předmět podnikání pouhým odkazem na „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" nesplňuje požadavek určitosti, je proto zdánlivé (§ 553 občanského zákoníku) a nepřihlíží se k němu. Neznamená to, že by firmám s takovým zápisem hrozilo zrušení — rejstříkové soudy v praxi zapisují volnou živnost i bez specifikace oborů. Vysvětluje to ale, proč se firmy o přesné vymezení předmětu ve společenské smlouvě zajímají víc než dřív.
Související předměty a další postup
- Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
- Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor — § 3 odst. 3 písm. ah) ŽZ, samostatný titul
- Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí (obor č. 58) — správa nemovitostí pro třetí osoby
- Holdingová struktura s.r.o. — mateřská společnost, která typicky jen spravuje vlastní majetek
- Živnosti a předměty podnikání — přehled
- Změna předmětu podnikání — doplnění správy vlastního majetku stávající firmě
Potřebujete-li správu vlastního majetku doplnit existující společnosti, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve zakládáte majetkovou nebo holdingovou matku, bývá rychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět činnosti upravíme před převodem.
Často kladené otázky
Potřebuju na správu vlastního majetku živnostenské oprávnění?
Ne. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 29 Cdo 152/2007 výslovně uvedl, že ke správě vlastního majetku není třeba žádného úředního povolení. Není to živnost — nikoli proto, že by ji § 3 živnostenského zákona vyjímal, ale proto, že vůbec nenaplňuje znaky podnikání podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Neohlašuje se na živnostenském úřadě a nedokládá se žádnou licencí.
Zapisuje se správa vlastního majetku jako předmět podnikání, nebo předmět činnosti?
Jako předmět činnosti. Zákon o veřejných rejstřících v § 25 odst. 1 písm. b) i zákon o obchodních korporacích v § 146 odst. 1 písm. b) uvádějí předmět činnosti a předmět podnikání jako alternativy. Protože správa vlastního majetku podle Nejvyššího soudu podnikáním není, nemůže být zapsána jako předmět podnikání. Podmínkou zápisu je, aby ji společenská smlouva jako předmět činnosti obsahovala.
Může mít s.r.o. zapsanou jen správu vlastního majetku a nic jiného?
Ano. Přesně takový zápis Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 29 Cdo 152/2007 připustil. Omezení účelu založení podle § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích dopadá jen na osobní společnosti (v.o.s. a k.s.), pro s.r.o. neplatí vůbec. Společnost tedy může existovat čistě jako majetková nebo holdingová struktura bez jediného předmětu podnikání.
Proč si firmy správu vlastního majetku do rejstříku zapisují?
Nejčastěji jako pojistku podle § 93 písm. a) zákona o obchodních korporacích. Podle něj soud zruší obchodní korporaci s likvidací, pozbyla-li všechna podnikatelská oprávnění — to ale neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání. Pro holdingovou matku nebo majetkovou společnost, která žádnou živnost nevykonává, jde o praktické opatření proti tomuto riziku.