Správa vlastního majetku — předmět činnosti, který není podnikáním

Správa vlastního majetku je jediná položka v přehledu činností mimo živnostenský zákon, která tam nestojí kvůli § 3 živnostenského zákona. V tomto paragrafu ji vůbec nenajdete — a nemusíte. Správa vlastního majetku totiž nenaplňuje znaky podnikání podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, takže se do působnosti živnostenského zákona nedostane už z principu. Do obchodního rejstříku se zapisuje jako předmět činnosti (nikoli předmět podnikání) a žádné oprávnění, licenci ani ohlášení k ní nepotřebujete.

Proč správa vlastního majetku není živnost

U ostatních činností v této kategorii je právní konstrukce stejná: činnost by jinak znaky živnosti naplnila, ale § 3 živnostenského zákona ji z jeho působnosti výslovně vyjímá a oprávnění místo živnostenského úřadu vydává ČNB, ministerstvo nebo krajský úřad. Správa vlastního majetku funguje jinak. V § 3 vyjmenována není a chybí tam právem — nepotřebuje výjimku, protože do dosahu definice vůbec nespadá.

Podnikatelem je podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku ten, „kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku". Právě formulace „živnostenským nebo obdobným způsobem" je rozhodující: péče o vlastní jmění — vedení účtů, placení daní, běžná údržba věcí, rozhodování o vlastních penězích a podílech — není výdělečnou činností vykonávanou navenek podnikatelským způsobem. Je to vnitřní správa toho, co už osobě patří.

Rozlišení běžné správy a regulované služby ukazuje rozsudek NSS č. j. 6 Afs 169/2016-42, zejména body 35–42. Soud odlišil pouhou správu vlastního majetku od soustavného profesionálního odkupování cenných papírů od veřejnosti. Ani použití vlastních peněz proto samo o sobě nevylučuje podnikání a požadavek příslušného oprávnění.

Pro účel s.r.o. je rozhodující současná úprava. § 2 odst. 1 ZOK omezuje účel založení pouze u osobních společností na podnikání nebo správu vlastního majetku. Pro s.r.o. toto omezení neplatí; její účel však musí být dovolený. Společnost proto může sloužit i jako majetková struktura bez provozování živnosti.

Že zákonodárce se správou vlastního majetku počítá jako se samostatným, nepodnikatelským účelem, ukazují i další ustanovení ZOK. § 98 písm. b) u veřejné obchodní společnosti požaduje ve společenské smlouvě „předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku" — správa je tedy postavena vedle podnikání, ne pod něj. Prakticky nejdůležitější je § 93 písm. a) ZOK:

Soud […] zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání,

To je důvod, proč si firmy správu vlastního majetku do rejstříku zapisují jako pojistku: společnost, která přijde o všechna živnostenská oprávnění, se jinak vystavuje návrhu na zrušení s likvidací. Pro holdingovou matku nebo majetkovou společnost, která žádnou živnost nevykonává, jde o zcela praktické opatření.

Formální kvalifikace podle § 421 odst. 1 občanského zákoníku — „Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku" — na tom nic nemění. S.r.o. je za podnikatele považována vždy, ale to je vlastnost osoby, ne jednotlivé činnosti.

Co pod správu vlastního majetku patří

Správa vlastního majetku není vymezena žádnou obsahovou náplní — nařízení vlády č. 278/2008 Sb. se na ni nevztahuje, protože není živností. Vychází se z pojmu majetku podle § 495 občanského zákoníku (souhrn všeho, co osobě patří) a z konkrétní povahy vykonávané činnosti. V praxi jde zejména o:

• Držbu a správu podílů v jiných obchodních společnostech — typická náplň holdingové mateřské společnosti, která nepodniká, jen drží účasti v dceřiných firmách, vykonává práva společníka a přijímá podíly na zisku. Rozebírá to holdingová struktura s.r.o..
• Správu vlastních finančních prostředků — vedení účtů, termínované vklady, investice do cenných papírů a fondů na vlastní účet.
• Držbu a běžnou péči o vlastní nemovitosti — daň z nemovitých věcí, pojištění, revize, opravy a údržba vlastního objektu, sídla nebo skladu.
• Držbu vlastních movitých věcí, práv a duševního vlastnictví — strojů, vozového parku, ochranných známek a licencí využívaných uvnitř skupiny.
• Běžnou provozní správu jmění — účetnictví, daňové povinnosti, evidence a vypořádání vlastních pohledávek a závazků.

Společným jmenovatelem je, že majetek patří té osobě, která ho spravuje, a že správa nesměřuje ven na trh. Jakmile stejnou činnost děláte pro někoho jiného a za úplatu, situace se mění.

Hranice — kdy už jde o podnikání

Tři hranice je třeba ošetřit důsledně, protože se v praxi zaměňují nejčastěji.

Správa vlastního × správa cizích nemovitostí. Spravujete-li nemovitosti jiných osob, jde o při běžné administrativní správě a základní údržbě o obor č. 58 volné živnosti „Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí". Obsahová náplň oboru cílí výslovně na „Správu a základní údržbu nemovitostí pro třetí osoby, zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů i nebytových prostor". Dělicí čárou je vlastnictví spravovaného majetku: běžná vnitřní správa vlastního majetku se odlišuje od poskytování správy třetím osobám. U konkrétních prací nebo regulovaných služeb je třeba posoudit zvláštní oprávnění. Viz Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí.

Správa vlastního majetku × pronájem vlastní nemovitosti. Pronájem vlastní nemovitosti také živností není, ale z jiného právního důvodu — má výslovnou výjimku v § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona („pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor"). Pro posouzení živnostenského oprávnění se tedy u nájmu použije výslovná zákonná výjimka. Ve společenské smlouvě a rejstříku vymezte skutečně vykonávanou činnost odpovídajícím způsobem. Pokud společnost nemovitosti reálně pronajímá, řešte to jako pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

Správa vlastního × správa cizího majetku za úplatu. Obhospodařování nebo administrace investičního fondu je činností podle § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona a podléhá pravidlům zákona o investičních společnostech a investičních fondech; požadavek povolení nebo omezeného registračního režimu závisí na konkrétní činnosti. Zápis správy vlastního majetku proto neopravňuje k investičním službám pro klienty. Přesný režim obhospodařování závisí na činnosti; například pouhý zápis osoby podle § 15 ZISIF není licencí pro nabízení investic veřejnosti.

Zbývá otázka rozsahu. Doktrinální protinázor je poctivé zmínit: Milan Hulmák v článku „Správa vlastního majetku a podnikání" (Právník 3/2021, s. 153–176) závěr NS relativizuje — vytýká mu, že „Konkrétní kritéria pro rozlišení správy vlastního majetku a podnikání však nestanoví. Hlavně se však zdá z uvedeného rozhodnutí, že správa vlastního majetku nemůže podnikáním ani být." Sám dovozuje, že při určitém rozsahu se správa podnikáním stává; u běžného pronájmu bytů na delší období se přimlouvá „za hranici kolem osmi bytů", protože takový provoz už vyžaduje řízení, plánování a organizování. Jako sporné oblasti uvádí pronájem nemovitostí, účasti v obchodních společnostech a zemědělskou činnost. Pro zápis do rejstříku vycházejte ze společenské smlouvy, účelu společnosti a skutečného obsahu činnosti; u rozsáhlé a organizované činnosti se vyplatí posoudit, zda vedle správy vlastního majetku není na místě i řádný předmět podnikání.

Jak se zapisuje do obchodního rejstříku

Zápis vychází ze dvou ustanovení. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, stanoví, že se do rejstříku zapíše „předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon" — jde tedy o alternativy. § 146 odst. 1 písm. b) zákona o obchodních korporacích pak vyžaduje, aby společenská smlouva s.r.o. obsahovala „předmět podnikání nebo činnosti společnosti".

Z toho plyne postup:

1. Do společenské smlouvy (zakladatelské listiny) se správa vlastního majetku uvede jako předmět činnosti. Bez toho ji zapsat nelze — rejstříkový soud zapisuje jen to, co vyplývá z doložených listin.
2. Do rejstříku se zapíše jako předmět činnosti, nikoli předmět podnikání. U běžné vnitřní správy bez podnikatelského poskytování služby je tomu třeba přizpůsobit i formulaci ve společenské smlouvě.
3. Žádné oprávnění se nedokládá — k návrhu nepřikládáte licenci, koncesi ani výpis ze živnostenského rejstříku.
4. Změna u existující firmy znamená změnu společenské smlouvy veřejnou listinou podle § 147 ZOK a návrh na zápis změny. Valná hromada rozhoduje, pokud jí tuto působnost společenská smlouva svěřuje; jinak je třeba dohoda všech společníků — stejně jako u jakékoli jiné změny předmětu podnikání.

Ve společenské smlouvě i rejstříku popište konkrétní činnost srozumitelně a shodně (§ 146 ZOK a § 25 zákona o veřejných rejstřících). Pokud společnost vedle správy majetku podniká, vymezte také skutečné podnikatelské činnosti a odpovídající oprávnění; pro živnosti pomáhají konkrétní názvy a náplně podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb.

Související předměty a další postup

• Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
• Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor — § 3 odst. 3 písm. ah) ŽZ, samostatný titul
• Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí (obor č. 58) — správa nemovitostí pro třetí osoby
• Holdingová struktura s.r.o. — mateřská společnost, která typicky jen spravuje vlastní majetek
• Živnosti a předměty podnikání — přehled
• Změna předmětu podnikání — doplnění správy vlastního majetku stávající firmě

Potřebujete-li správu vlastního majetku doplnit existující společnosti, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve zakládáte majetkovou nebo holdingovou matku, bývá rychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět činnosti upravíme před převodem.

Často kladené otázky

Potřebuju na správu vlastního majetku živnostenské oprávnění?

Na běžnou vnitřní správu vlastního majetku se samostatné živnostenské oprávnění nevyžaduje. Není to živnost — nikoli proto, že by ji § 3 živnostenského zákona vyjímal, ale proto, že vůbec nenaplňuje znaky podnikání podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku. Neohlašuje se na živnostenském úřadě a nedokládá se žádnou licencí.

Zapisuje se správa vlastního majetku jako předmět podnikání, nebo předmět činnosti?

Jako předmět činnosti. Zákon o veřejných rejstřících v § 25 odst. 1 písm. b) i zákon o obchodních korporacích v § 146 odst. 1 písm. b) uvádějí předmět činnosti a předmět podnikání jako alternativy. U běžné vnitřní správy, která nenaplňuje znaky podnikatelské služby, odpovídá zápis předmětu činnosti jejímu obsahu. Podmínkou zápisu je, aby ji společenská smlouva jako předmět činnosti obsahovala.

Může mít s.r.o. zapsanou jen správu vlastního majetku a nic jiného?

Ano, s.r.o. může mít i dovolený nepodnikatelský účel. Omezení účelu založení podle § 2 odst. 1 zákona o obchodních korporacích dopadá jen na osobní společnosti (v.o.s. a k.s.), pro s.r.o. toto omezení neplatí. Společnost tedy může existovat čistě jako majetková nebo holdingová struktura bez jediného předmětu podnikání.

Proč si firmy správu vlastního majetku do rejstříku zapisují?

Nejčastěji jako pojistku podle § 93 písm. a) zákona o obchodních korporacích. Podle něj soud zruší obchodní korporaci s likvidací, pozbyla-li všechna podnikatelská oprávnění — to ale neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání. Pro holdingovou matku nebo majetkovou společnost, která žádnou živnost nevykonává, jde o praktické opatření proti tomuto riziku.