Zprostředkování pojištění vypadá zvenčí jako běžná obchodní služba, právně ale stojí úplně jinde. Živnostenský zákon činnost pojišťovacích zprostředkovatelů ze své působnosti výslovně vyjímá a celý režim přebírá zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, pod dohledem České národní banky. Na živnostenském úřadě tedy nic neohlašujete — místo toho potřebujete povolení ČNB nebo zápis do jejího registru, podle toho, do které kategorie zprostředkovatelů spadáte. Tato stránka vychází ze znění živnostenského zákona účinného k 1. 7. 2026 a z platného znění zákona o distribuci pojištění a zajištění.
Proč distribuce pojištění není živnost
Vynětí najdete v § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona. Jde o mimořádně dlouhé písmeno, které pokrývá prakticky celý regulovaný finanční trh — od pojišťoven přes banky a obchodníky s cennými papíry až po poskytovatele služeb skupinového financování. Pro naše téma je rozhodující jeho úvodní část:
Živností dále není: […] činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění […]
— § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění účinném k 1. 7. 2026 (výsek)
Zákonem, na který se odkazuje, je zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (ZDPZ), kterým Česká republika transponovala evropskou směrnici o distribuci pojištění (IDD). Ten definuje pojišťovacího zprostředkovatele v § 2 odst. 1 písm. i) jako toho, „kdo jako podnikatel zprostředkovává pojištění nebo zajištění", a v § 5 odst. 1 uzavírá okruh osob, které to smějí dělat. Kdo v tomto výčtu není, zprostředkovávat pojištění jako podnikatel nesmí — a žádná živnost mu to neumožní.
Sám ZDPZ přitom v § 3 odst. 1 některé činnosti ze své působnosti vyjímá — mimo jiné pouhé poskytování obecných informací o pojištění, srovnávání pojištění, které neumožňuje jeho sjednání nebo změnu, a výslovně také likvidaci pojistných událostí. Samostatný likvidátor pojistných událostí byl institutem předchozího zákona č. 38/2004 Sb.; nový zákon ho nepřevzal a ČNB údaje o těchto osobách ze svého registru vymazala.
Hranice vůči volným živnostem a dalším režimům ČNB
Nejčistší důkaz hranice dává samo nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. U oboru č. 47 volné živnosti Zprostředkování obchodu a služeb je vylučovací věta jednoznačná:
Obsahem činnosti není zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí, […] zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a v oblasti přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, zprostředkování spotřebitelských úvěrů, zprostředkování zaměstnání […]
— příloha č. 4, obor č. 47, nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
Zprostředkování pojištění tedy nelze „schovat" pod obecnou zprostředkovatelskou živnost. Zajímavé je, co obor č. 47 naopak pokrývá: zprostředkování stavebního spoření a zprostředkování úvěrů například pro podnikatelské účely. Hranice tak nevede mezi „financemi" a „nefinancemi", ale přesně po linii, kterou vytyčily sektorové zákony.
Druhou spornou zónou je poradenská a konzultační činnost (obor č. 60), jejíž náplň zahrnuje „poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně)". Dokud zůstáváte u obecného výkladu, jak pojistný trh funguje, jste v mezích volné živnosti. Jakmile ale nabízíte možnost sjednat konkrétní pojištění, srovnáváte produkty se záměrem vést k jejich sjednání, předkládáte návrhy nebo poskytujete doporučení vedoucí ke sjednání či změně pojištění — což jsou přesně jednání vyjmenovaná v § 2 odst. 1 písm. e) ZDPZ — jde o zprostředkování pojištění a volná živnost nestačí.
U finančních poradců se navíc potkávají tři různé režimy ČNB, které se navzájem nenahrazují: distribuce pojištění podle ZDPZ, investiční zprostředkování podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, a zprostředkování spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. Každý má vlastní oprávnění, vlastní odborné zkoušky i vlastní správní poplatek za prodloužení; kdo poskytuje všechny tři, potřebuje všechna tři oprávnění.
Kategorie zprostředkovatelů a jejich režim
Podle § 5 odst. 1 ZDPZ může pojištění nebo zajištění jako podnikatel zprostředkovávat pouze čtyři okruhy osob. Liší se nejen postavením na trhu, ale hlavně tím, zda potřebují povolení ČNB, nebo jen zápis do registru na základě oznámení.
| Kategorie | § ZDPZ | Jak vzniká oprávnění | Kdo podává | Poplatek za prodloužení |
|---|---|---|---|---|
| Samostatný zprostředkovatel | § 6–9 | povolení ČNB na žádost | sám žadatel | 2 500 Kč |
| Vázaný zástupce | § 15–18 | zápis do registru na základě oznámení | zastoupený | 500 Kč |
| Doplňkový pojišťovací zprostředkovatel | § 24–27 | zápis do registru na základě oznámení | zastoupený | 500 Kč |
| Zprostředkovatel s domovským členským státem jiným než ČR | § 33 | oznámení domovského orgánu dohledu (pasportizace) | domovský orgán | — |
Samostatný zprostředkovatel je jediná kategorie, která stojí na vlastních nohou. ČNB mu oprávnění udělí podle § 7 ZDPZ, má-li sídlo v ČR, je-li důvěryhodný a odborně způsobilý (u právnické osoby to prokazuje člen statutárního orgánu, který distribuci skutečně řídí nebo za ni odpovídá) a splňuje-li podmínku povinného pojištění. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podle § 12 ZDPZ pak samostatný zprostředkovatel působí buď jako pojišťovací agent (zprostředkovává pojištění pro pojišťovnu), nebo jako pojišťovací makléř (zprostředkovává pro zákazníka).
Vázaný zástupce a doplňkový pojišťovací zprostředkovatel naopak působí vždy pro zastoupeného — pojišťovnu, zajišťovnu nebo samostatného zprostředkovatele — na základě smlouvy. Oprávnění jim vzniká zápisem do registru ČNB, o který žádá zastoupený svým oznámením přes elektronickou aplikaci ČNB pro registraci subjektů. Doplňkový pojišťovací zprostředkovatel je typicky ten, kdo nabízí pojištění jako doplněk k vlastnímu zboží nebo službě, a jeho oprávnění se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému zastoupenému.
Dvě povinnosti platí napříč kategoriemi. Odbornou způsobilost upravují § 55 a násl. ZDPZ: všeobecné znalosti se prokazují maturitním vysvědčením nebo dokladem o vyšším vzdělání, odborné znalosti pak osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle skupin odbornosti (životní pojištění, pojištění vozidel, neživotní pojištění a další). Zkoušky pořádá výhradně akreditovaná osoba s akreditací ČNB (§ 58 a § 61) a znalosti je nutné udržovat následným vzděláváním v rozsahu alespoň 15 hodin ročně (§ 59). Osvědčení navíc pozbývá průkaznosti, pokud držitel po tři roky nepřetržitě pojištění nedistribuoval. Povinné pojištění profesní odpovědnosti podle § 13 ZDPZ se týká samostatného zprostředkovatele: limit činí nejméně 1 300 380 EUR na jednu pojistnou událost a nejméně 1 924 560 EUR pro souběh více událostí v jednom roce, se spoluúčastí nepřevyšující vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % pojistného plnění.
Roční prodlužování oprávnění
Tohle je nejčastěji opomíjená praktická povinnost celého režimu. Oprávnění podle ZDPZ není časově neomezené. U samostatného zprostředkovatele trvá podle § 9 odst. 1 do konce kalendářního roku následujícího po roce zápisu do registru; stejné pravidlo platí pro vázaného zástupce (§ 18 odst. 3) i doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele (§ 27 odst. 2). ČNB oprávnění prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku — a nic jiného k tomu nepotřebuje.
Sazby stanoví položka 65 bod 11 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích: 2 500 Kč za samostatného zprostředkovatele, 500 Kč za vázaného zástupce a 500 Kč za doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele ve vztahu ke každému zastoupenému. U vázaných zástupců a doplňkových zprostředkovatelů je poplatníkem zastoupený, který současně s platbou oznámí ČNB, kterým konkrétním osobám se má oprávnění prodloužit.
Rozhodující je lhůta. Poplatek je podle poznámky k položce 65 splatný nejdříve tři měsíce a nejpozději tři dny přede dnem skončení oprávnění — u oprávnění trvajícího do konce kalendářního roku tedy zhruba od začátku října do konce prosince. Rozhoduje datum připsání platby na účet ČNB, lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Nezaplatíte-li včas, oprávnění podle § 11 odst. 1 písm. d), § 20 odst. 1 písm. f) nebo § 29 odst. 1 písm. f) ZDPZ prostě zanikne uplynutím doby a činnost je nutné povolit či zapsat znovu od začátku.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Distribuce pojištění je podnikáním, zapisuje se tedy jako předmět podnikání, nikoli jako předmět činnosti. Zápis se řídí § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, který mezi zapisovanými údaji uvádí „předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby". Podmínkou je, aby předmět obsahovala už společenská smlouva nebo zakladatelská listina — rejstříkový soud zapisuje jen to, co plyne z doložených listin. V praxi to znamená tři kroky:
- Do společenské smlouvy uvést předmět podnikání odpovídající získávanému oprávnění; u existující firmy jde o rozhodnutí valné hromady ve formě notářského zápisu.
- Získat oprávnění od ČNB — povolení na žádost, nebo zápis do registru na základě oznámení zastoupeného.
- Podat návrh na zápis změny do obchodního rejstříku a doložit existující oprávnění; zápis v registru ČNB je veřejně ověřitelný v seznamech regulovaných a registrovaných subjektů.
Živnostenský rejstřík ani výpis z něj se v tomto případě nepřikládá — žádné živnostenské oprávnění na distribuci pojištění neexistuje.
Související předměty a další postup
- Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
- Investiční zprostředkování — samostatný režim ČNB podle zákona č. 256/2004 Sb.
- Spotřebitelský úvěr — samostatný režim ČNB podle zákona č. 257/2016 Sb.
- Zprostředkování obchodu a služeb (obor č. 47) — volná živnost, která pojišťovnictví výslovně vylučuje
- Poradenská a konzultační činnost (obor č. 60) — obecné finanční poradenství bez sjednávání pojištění
- Živnosti a předměty podnikání — přehled
- Změna předmětu podnikání
Potřebujete-li distribuci pojištění doplnit existující společnosti, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve začínáte, bývá rychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět podnikání upravíme před převodem — samotné povolení či zápis u ČNB si ovšem vždy zajišťuje sám podnikatel.
Často kladené otázky
Potřebuju na zprostředkování pojištění živnostenské oprávnění?
Ne. Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění je podle § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona z jeho působnosti vyňata, takže živnostenský úřad na ni oprávnění nevydává. Místo toho potřebujete povolení České národní banky (samostatný zprostředkovatel), nebo zápis do registru ČNB na základě oznámení zastoupeného (vázaný zástupce, doplňkový pojišťovací zprostředkovatel). Podmínky jsou přísnější než u kterékoli živnosti — zahrnují důvěryhodnost, odbornou zkoušku u akreditované osoby a u samostatného zprostředkovatele i povinné pojištění profesní odpovědnosti.
Můžu pojištění zprostředkovávat na volnou živnost „zprostředkování obchodu a služeb"?
Ne. Obsahová náplň oboru č. 47 volné živnosti v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. výslovně stanoví, že obsahem činnosti není „zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví". Stejnou větou obor vylučuje i zprostředkování spotřebitelských úvěrů a přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů. Obor č. 47 přitom pokrývá zprostředkování stavebního spoření nebo úvěrů pro podnikatelské účely — hranice tedy nevede mezi financemi a ostatními službami, ale přesně tam, kde začíná působnost sektorových zákonů pod dohledem ČNB.
Proč se oprávnění k distribuci pojištění prodlužuje každý rok?
Protože je zákon vydává na dobu určitou. Oprávnění samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce i doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele trvá jen do konce kalendářního roku následujícího po roce zápisu do registru a ČNB je prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Sazby podle položky 65 bodu 11 přílohy zákona o správních poplatcích jsou 2 500 Kč u samostatného zprostředkovatele a 500 Kč u vázaného zástupce i doplňkového zprostředkovatele. Poplatek je splatný nejdříve tři měsíce a nejpozději tři dny před skončením oprávnění, lhůtu nelze prodloužit ani její zmeškání prominout — jinak oprávnění zanikne uplynutím doby.
Je likvidace pojistných událostí regulovanou činností podle zákona o distribuci pojištění?
Není. Zákon č. 170/2018 Sb. v § 3 odst. 1 písm. e) likvidaci pojistných událostí ze své působnosti výslovně vylučuje. Institut samostatného likvidátora pojistných událostí, který znal předchozí zákon č. 38/2004 Sb., nový zákon nepřevzal a ČNB údaje o těchto osobách ze svého registru vymazala. Likvidace pojistných událostí tedy nespadá pod režim distribuce pojištění; poskytuje-li ji někdo jako samostatnou službu, posuzuje se podle běžných pravidel živnostenského zákona.