Poskytování zdravotních služeb je jednou z činností, které živnostenský zákon vyjímá ze své působnosti. Živnostenský úřad na ně nevydává žádné oprávnění a v živnostenském rejstříku je nenajdete. Místo toho se do obchodního rejstříku zapisuje samostatný předmět podnikání „Poskytování zdravotních služeb", jehož podkladem je oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb. Tato stránka popisuje právní základ vynětí, kdo oprávnění vydává a v jakém pořadí na sebe navazuje správní řízení a zápis do rejstříku. Údaje vycházejí ze znění předpisů účinného v roce 2026.
Proč poskytování zdravotních služeb není živnost
V živnostenském zákoně nejde o jedno ustanovení, ale o dvě různá vynětí ve dvou různých odstavcích § 3. Většina výkladů je nerozlišuje, přitom každé dopadá na někoho jiného.
§ 3 odst. 2 písm. a) ŽZ vyjímá z pojmu živnosti — „v rozsahu zvláštních zákonů" — činnost fyzických osob:
lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů
Jde o klasické svobodné povolání. Váže se k osobě a její odborné způsobilosti, ne k obchodní společnosti.
§ 3 odst. 3 písm. ai) ŽZ naproti tomu vyjímá ze živnostenského zákona „poskytování zdravotních služeb" jako takové, bez ohledu na to, kdo je poskytuje. Poznámka pod čarou odkazuje na zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. A právě toto je ustanovení relevantní pro s.r.o. a jiné právnické osoby — společnost není fyzickou osobou vykonávající svobodné povolání, ale poskytovatelem zdravotních služeb být může.
Rozdíl má praktický dopad: u fyzické osoby se vynětí odvíjí od jejího povolání, u právnické osoby od povahy poskytované služby. Výsledek je ale stejný — živnostenské oprávnění se nevydává a působnost přebírá zákon o zdravotních službách.
Vynětí ze živnostenského zákona neznamená volnost. Podmínky podle zákona o zdravotních službách jsou podstatně přísnější než u kterékoli živnosti, včetně koncesovaných. Přehled obdobných případů najdete na stránce činnosti mimo živnostenský zákon.
Oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Zákon č. 372/2011 Sb. staví celý režim na jediném pojmu. Podle § 2 odst. 1 platí:
Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.
A podle § 11 odst. 1:
Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Zákonná terminologie je důsledně „oprávnění" — ne licence, ne registrace. Registrace byla institutem staré právní úpravy a dnes se objevuje jen v přechodných ustanoveních. Držte se zákonného pojmu.
Oprávnění není obecné povolení „léčit". Vydává se vždy na konkrétní formu zdravotní péče, konkrétní obory a konkrétní místa poskytování (§ 19 odst. 1 a 2). Rozšíření o další obor nebo další ordinaci znamená změnu oprávnění, ne jen interní rozhodnutí firmy.
Kdo o oprávnění rozhoduje — příslušnost je dělená podle § 15 odst. 1:
| Orgán | Kdy rozhoduje |
|---|---|
| krajský úřad | v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení — základní pravidlo pro drtivou většinu poskytovatelů |
| Ministerstvo obrany | jím zřízené právnické osoby a jím zřízená zdravotnická zařízení |
| Ministerstvo spravedlnosti | Vězeňská služba ČR a zařízení zřízená tímto ministerstvem |
| Ministerstvo vnitra | jím zřízené osoby a zařízení, včetně zařízení zřízených ÚZSI, BIS a HZS ČR |
Ministerstvo zdravotnictví oprávnění standardně nevydává. Mezi příslušnými správními orgány podle § 15 odst. 1 vůbec není — vykonává metodické vedení krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy a svá stanoviska k zákonu zveřejňuje. Do samotného řízení vstupuje jen ve zvláštních případech, například u lázeňské léčebně rehabilitační péče, kde je jeho rozhodnutí podle § 15 odst. 3 podkladem pro oprávnění. Představa, že se žádost podává „na ministerstvo", je jedním z nejčastějších omylů.
Zvláštní roli má u lékárenské péče Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL): oprávnění lze podle § 15 odst. 2 udělit jen na základě jeho souhlasného závazného stanoviska k technickému a věcnému vybavení, a to pouze v rozsahu tímto stanoviskem vymezeném.
Po nabytí právní moci rozhodnutí zaznamená příslušný správní orgán udělení oprávnění do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) a jeho prostřednictvím se zapisují referenční údaje do registru osob (§ 19 odst. 4).
Podmínky pro udělení oprávnění, roli odborného zástupce a navazující smlouvy se zdravotními pojišťovnami rozebírá samostatná stránka s.r.o. pro lékaře.
Pořadí: oprávnění nejdřív, zápis do rejstříku potom
Toto je pro zakladatele nejdůležitější procesní informace na celé stránce a plyne z § 19 odst. 5 zákona o zdravotních službách.
U právnické osoby, která vzniká teprve dnem zápisu do obchodního rejstříku, počítá zákon s tím, že rozhodnutí o udělení oprávnění může být vydáno ještě před zápisem do rejstříku. Právo poskytovat zdravotní služby ale takové osobě vznikne až dnem zápisu do rejstříku. Pořadí je tedy obrácené, než se intuitivně čeká: oprávnění může předcházet vzniku firmy, ale samo o sobě k ničemu neopravňuje, dokud firma nevznikne.
Na to navazuje propadná lhůta. Nepodá-li právnická osoba návrh na zápis do rejstříku do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění, nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne podání návrhu, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Zákon zároveň ukládá dvě oznamovací povinnosti: doklad o podání návrhu na zápis je nutné zaslat příslušnému správnímu orgánu do 15 dnů od podání a provedení zápisu oznámit do 15 dnů od jeho provedení.
Praktický důsledek: mezi rozhodnutím krajského úřadu a zápisem do rejstříku nesmí vzniknout prodleva. Pokud zakládáte novou společnost na míru, běží vám lhůta v době, kdy ještě řešíte notáře a rejstříkový soud. Používáte-li ready-made společnost, tento problém nevzniká — společnost je v obchodním rejstříku už zapsaná a řeší se pouze změna předmětu podnikání a zápis oprávnění, nikoli běh devadesátidenní lhůty na vznik subjektu.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Do obchodního rejstříku se zapisuje předmět podnikání ve znění „Poskytování zdravotních služeb" — tedy shodně se zákonným pojmem, bez uvádění konkrétních oborů péče. Ty zůstávají obsahem rozhodnutí o udělení oprávnění, ne rejstříkového zápisu.
Reálný příklad takového zápisu je společnost Canadian Medical s.r.o. (IČO 267 75 816, spisová značka C 92970 vedená u Městského soudu v Praze), která má mezi předměty podnikání zapsáno „Poskytování zdravotních služeb". Zápis je dohledatelný ve veřejném rejstříku.
Stejná společnost dobře ilustruje i to, že se zdravotnické předměty kombinují s běžnými živnostmi: vedle poskytování zdravotních služeb má zapsané i „Masérské, rekondiční a regenerační služby" a psychologické poradenství — dvě samostatné vázané živnosti, které nejsou totéž co zdravotní služby.
Předmět podnikání musí být nejprve obsažen v zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě), jinak jej rejstříkový soud nezapíše. Podkladem k zápisu je pravomocné rozhodnutí o udělení oprávnění; u nově vznikající společnosti přitom platí pořadí popsané výše.
Související předměty a další postup
Kolem zdravotních služeb je několik hranic, na kterých se chybuje nejčastěji:
- Masérské, rekondiční a regenerační služby jsou vázaná živnost podle přílohy č. 2 živnostenského zákona. Masér není poskytovatelem zdravotních služeb a oprávnění krajského úřadu nepotřebuje — potřebuje ohlásit vázanou živnost a doložit odbornou způsobilost. Tato záměna je vůbec nejčastější pastí celé oblasti.
- Psychologické poradenství je rovněž vázaná živnost. Zákonem č. 360/2025 Sb. byla s účinností od 1. 7. 2026 přejmenována na „Poskytování služeb v oblasti – psychologického poradenství a diagnostiky, – poradenské psychoterapie" a nově je regulována i poradenská psychoterapie. Naproti tomu klinický psycholog je nelékařský zdravotnický pracovník, na kterého dopadá § 3 odst. 2 písm. a) ŽZ a jehož činnost je poskytováním zdravotních služeb.
- Poskytování sociálních služeb stojí mimo živnostenský zákon podle § 3 odst. 3 písm. af) ŽZ, ale jde o jiný režim — registraci u krajského úřadu podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zdravotní a sociální služby se v pobytových zařízeních často prolínají, právně jde ale o dvě oddělená oprávnění.
- Prodej zdravotnických prostředků není zdravotní službou, ale obchodní činností v režimu volné živnosti. Výroba zdravotnických prostředků je samostatný obor č. 39 volné živnosti podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
- Poskytování preventivní péče mimo zdravotnické zařízení je samostatný institut podle § 11a zákona o zdravotních službách. Vyžaduje zvláštní povolení krajského úřadu a lze je udělit jen poskytovateli, který už oprávnění k poskytování odpovídajících zdravotních služeb má.
Další stránky k tématu:
- Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
- s.r.o. pro lékaře — forma podnikání, odborný zástupce, pojišťovny
- Živnosti a předměty podnikání
- Změna předmětu podnikání
- Ready-made společnost
Často kladené otázky
Je poskytování zdravotních služeb živnost?
Ne. Živnostenský zákon je vyjímá hned dvakrát: § 3 odst. 2 písm. a) vyjímá činnost fyzických osob — lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků a přírodních léčitelů — jako svobodné povolání, zatímco § 3 odst. 3 písm. ai) vyjímá „poskytování zdravotních služeb" jako takové s odkazem na zákon č. 372/2011 Sb. Pro s.r.o. a jiné právnické osoby je relevantní druhé z těchto ustanovení. Živnostenský úřad na zdravotní služby žádné oprávnění nevydává.
Kdo vydává oprávnění k poskytování zdravotních služeb?
Podle § 15 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. rozhoduje zpravidla krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení. Pro vlastní zařízení rozhodují Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti (včetně Vězeňské služby) a Ministerstvo vnitra (včetně zařízení ÚZSI a BIS). Ministerstvo zdravotnictví mezi příslušnými orgány není — vykonává metodické vedení krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. U lékárenské péče je součástí procesu souhlasné závazné stanovisko SÚKL.
Mám nejdřív založit firmu, nebo žádat o oprávnění?
Zákon počítá s tím, že rozhodnutí o udělení oprávnění může být právnické osobě vydáno ještě před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Právo poskytovat zdravotní služby ale vzniká až dnem zápisu do rejstříku (§ 19 odst. 5). Zásadní je lhůta: nepodá-li společnost návrh na zápis do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí — nebo není-li zápis proveden do 90 dnů od podání návrhu — oprávnění zaniká. Podání návrhu i provedený zápis se navíc oznamují správnímu orgánu do 15 dnů.
Jak zní předmět podnikání v obchodním rejstříku?
Zapisuje se prostě „Poskytování zdravotních služeb", tedy shodně se zákonným pojmem. Konkrétní obory a formy péče ani jednotlivá místa poskytování se do rejstříku neuvádějí — ty jsou obsahem rozhodnutí o udělení oprávnění podle § 19 zákona. Předmět musí být zároveň obsažen ve společenské smlouvě, jinak jej rejstříkový soud nezapíše.
Potřebuje masér nebo fyzioterapeut oprávnění od krajského úřadu?
Záleží na tom, o jakou činnost jde. Masérské, rekondiční a regenerační služby jsou vázaná živnost podle přílohy č. 2 živnostenského zákona a ohlašují se na živnostenském úřadě — masér poskytovatelem zdravotních služeb není. Fyzioterapeut je naopak nelékařský zdravotnický pracovník a jeho odborná péče je poskytováním zdravotních služeb se vším, co k tomu patří. Rozhoduje tedy povaha a odbornost činnosti, ne označení provozovny.