Poskytovatel internetového připojení, provozovatel optické nebo bezdrátové sítě, virtuální mobilní operátor i poskytovatel telefonní služby vykonávají činnost, kterou živnostenský zákon ze své působnosti vyjímá. Regulátorem je Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a předpisem zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Nejčastější omyl je přitom hned na začátku: nejde o licenci ani o povolení. Oprávnění vzniká oznámením — tedy z vůle podnikatele, ne z rozhodnutí úřadu. Tato stránka vychází ze znění zákona o elektronických komunikacích ve znění zákona č. 23/2025 Sb. a ze živnostenského zákona ve znění účinném k 1. 7. 2026.
Proč podnikání v elektronických komunikacích není živnost
Vynětí je v negativním výčtu § 3 odst. 3 živnostenského zákona, konkrétně pod písmenem i):
i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu19),
— § 3 odst. 3 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Poznámka pod čarou 19) odkazuje právě na zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Ten stále platí a nebyl nahrazen novým předpisem — byl jen opakovaně novelizován, naposledy rozsáhle zákonem č. 23/2025 Sb.
Co je „komunikační činnost", vymezuje § 7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Jsou to tři věci: zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací a provozování přístrojů. Ne každá z nich je ale podnikáním. § 8 odst. 1 předmět podnikání zužuje na dvě položky — zajišťování veřejných komunikačních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Právě tyto dvě činnosti se zapisují do obchodního rejstříku jako předmět podnikání a řeší je ČTÚ, ne živnostenský úřad.
Obecné podmínky jsou podle § 8 odst. 3 střídmé: u fyzické osoby zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost, u právnické osoby bezúhonnost — a podle § 8 odst. 5 ji musí splňovat i každý člen statutárního orgánu. Žádná odborná způsobilost, kauce ani kapitálový požadavek se nevyžadují.
Oznámení komunikační činnosti — ne licence, ne povolení
Tohle je jádro celé úpravy a zároveň místo, kde se nejčastěji chybuje. Do roku 2005 platil režim telekomunikačních licencí a registrací podle generálních licencí podle zákona č. 151/2000 Sb. Zákon o elektronických komunikacích ho zrušil. ČTÚ to na své stránce pro zájemce o podnikání shrnuje tak, že zákon „již neobsahuje institut telekomunikační licence a registrace telekomunikačních služeb a sítí podle generální licence" a místo něj stanoví jednotně režim oznámení.
Klíčové je znění § 8 odst. 2:
Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13.
Oprávnění tedy vzniká ze zákona doručením oznámení, ne správním rozhodnutím. ČTÚ nic neuděluje a nemá žádnou diskreci. Podle § 13 odst. 1 se oznámení podává předem, písemně, na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem, a „oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu". V oznámení se vedle identifikačních údajů uvádí podle § 13 odst. 5 druh sítě, kterou hodláte zajišťovat, a popis služby, kterou hodláte poskytovat, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění, a datum předpokládaného zahájení.
Má-li oznámení vady, ČTÚ podle § 13 odst. 2 vyzve k jejich odstranění ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Pokud vady odstraněny nejsou, oprávnění nevznikne — Úřad to dotčené osobě jen sdělí. Zákon k tomu ale dodává větu, která povahu celého institutu vystihuje: „neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti."
Osvědčení podle § 14 je pak pouhé potvrzení, ne konstitutivní akt. ČTÚ ho vydá do 1 týdne od doručení oznámení, ale na písemnou žádost a po zaplacení správního poplatku (§ 13 odst. 6). Osvědčuje se v něm, že osoba předložila úplné oznámení podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Prakticky se hodí jako doklad vůči bance, rejstříkovému soudu nebo protistraně při jednání o propojení sítí — právní postavení podnikatele ale nezakládá. Kdo osvědčení nepožaduje, oprávnění má stejně.
ČTÚ vede podle § 14 odst. 3 elektronickou databázi osob, kterým oprávnění vzniklo, a tato evidence je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávnění není časově omezené, zaniká však mimo jiné podle § 13 odst. 11, pokud podnikatel oznámenou činnost nevykonává, neoznámil její ukončení ani nezjednal nápravu po výzvě Úřadu.
Všeobecná oprávnění
Podmínky výkonu činnosti nestanoví individuální rozhodnutí, ale všeobecná oprávnění. Podle § 9 odst. 1 je všeobecné oprávnění opatření obecné povahy ČTÚ, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností pro všechny nebo pro určité druhy sítí a služeb, provozování přístrojů a využívání rádiových kmitočtů a čísel, a je závazné pro každého, kdo činnosti podle § 7 vykonává.
To je druhá polovina odpovědi na otázku, proč tu není licence: regulace je plošná, ne individuální. Úřad vydá jedno opatření pro určitý druh činnosti a to platí pro všechny, kdo ji vykonávají. Všeobecným oprávněním lze podle § 10 stanovit například podmínky ochrany osobních údajů specifické pro odvětví, informační povinnosti vůči Úřadu, zajištění odposlechu, podmínky propojení sítí, ochrany integrity veřejných sítí, využívání rádiového spektra nebo ochrany spotřebitele. Všeobecná oprávnění vydává a mění ČTÚ postupem podle § 12 a § 130 a zveřejňuje je; před zahájením činnosti je nutné najít to, které na vaši službu dopadá — odkaz na něj je náležitostí oznámení.
Kde všeobecné oprávnění nestačí, přistupují individuální oprávnění. Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění, vyžadují individuální oprávnění podle § 17, čísla z číslovacího plánu pak oprávnění k využívání čísel. S nimi jsou spojeny roční poplatky: podle § 24 platí držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů roční poplatky odstupňované podle druhu radiokomunikační služby, podle § 37 platí držitel oprávnění k využívání čísel roční poplatek, jehož výši v rozmezí stanoveném zákonem určuje nařízením vláda. Samotné oznámení podnikání zpoplatněno není — správní poplatek se váže až na žádost o vydání osvědčení.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Do rejstříku se zapisuje jako předmět podnikání — na rozdíl od správy vlastního majetku tu jde o podnikatelskou činnost v plném slova smyslu. Formulace se odvíjí od § 8 odst. 1: běžně se zapisuje „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" pro doprovodné činnosti a vedle toho samostatně „podnikání v elektronických komunikacích", případně přesněji „zajišťování veřejných komunikačních sítí" nebo „poskytování služeb elektronických komunikací".
Postup je stejný jako u jakékoli jiné změny předmětu podnikání: předmět musí být nejprve uveden ve společenské smlouvě (u s.r.o. tedy rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu), pak se podává návrh na zápis změny. Živnostenský list se nedokládá — místo něj slouží osvědčení ČTÚ, případně výpis z veřejné evidence podnikatelů. Pořadí přitom není svázané: oznámení lze podat i po zápisu do rejstříku, protože oprávnění vzniká nezávisle na něm.
Související předměty a další postup
Hranice vůči sousedním oborům jsou tu praktičtější než samotná úprava.
Podnikání v elektronických komunikacích × obor č. 56 volné živnosti. Tohle je nejdůležitější dělicí čára pro IT firmy. Obor č. 56 „Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály" má podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. náplň, která mimo jiné zahrnuje „Poradenství v oblasti komunikací a počítačových sítí", „Správu počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači" a „Webhosting a další související činnosti". Webhosting, cloud, správa cizí firemní sítě, VPS, e-mailový hosting nebo provoz datového centra jsou tedy volná živnost, ne komunikační činnost. Rozhodující není technologie, ale to, co prodáváte: prodáváte-li výpočetní a úložnou kapacitu nebo aplikační službu, jste v oboru 56; prodáváte-li přenos signálu — připojení k internetu, konektivitu, telefonní službu, IP tranzit — poskytujete službu elektronických komunikací a patříte k ČTÚ. Poskytovatel hostingu, který zákazníkům zároveň prodává konektivitu do své sítě, dělá obojí a potřebuje obojí. Zákon sám jednu hraniční kategorii výslovně vrací živnostenskému zákonu: podle § 8 odst. 6 se podmínky pro interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech (§ 2 písm. d) — typicky chatovací a hovorové aplikace nenapojené na telefonní čísla) řídí živnostenským zákonem, ne zákonem o elektronických komunikacích, a nevztahuje se na ně ani oznamovací povinnost, ani všeobecné oprávnění.
Podnikání v elektronických komunikacích × poštovní služby. Obojí reguluje ČTÚ a u obojího vzniká oprávnění oznámením, ale jde o dva různé zákony a dvě různá písmena § 3 odst. 3 živnostenského zákona — poštovní služby stojí pod písmenem ak) a řídí se zákonem o poštovních službách. Viz poštovní služby.
Šíření signálu × obsah vysílání. Kdo provozuje vysílač nebo síť a šíří cizí televizní či rozhlasový program, vykonává komunikační činnost a spadá pod ČTÚ. Kdo program sestavuje a odpovídá za jeho obsah, je provozovatelem vysílání podle § 3 odst. 3 písm. o) živnostenského zákona a potřebuje licenci nebo registraci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Viz rozhlasové a televizní vysílání.
Poskytovatel × montér. Instalace, montáž a opravy telekomunikačních zařízení nejsou komunikační činností. Jde o řemeslnou živnost „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení" podle přílohy č. 1 živnostenského zákona, s požadavkem na odbornou způsobilost. Firma, která staví optické trasy nebo montuje anténní systémy pro cizí operátory, tedy potřebuje řemeslnou živnost, ale žádné oznámení ČTÚ.
Doplňujeme-li podnikání v elektronických komunikacích existující firmě, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve začínáte, bývá rychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět podnikání upravíme ještě před převodem. Přehled ostatních neživnostenských předmětů najdete v článku činnosti mimo živnostenský zákon, obecný úvod pak na stránce živnosti a předměty podnikání.
Často kladené otázky
Potřebuju jako poskytovatel internetu živnostenské oprávnění?
Ne. Poskytování služby přístupu k internetu je službou elektronických komunikací, a tím pádem komunikační činností, kterou § 3 odst. 3 písm. i) živnostenského zákona z jeho působnosti vyjímá. Živnostenský úřad na ni oprávnění nevydá. Místo toho podáte oznámení podnikání Českému telekomunikačnímu úřadu podle § 13 zákona č. 127/2005 Sb. Pokud vedle konektivity prodáváte i webhosting, správu sítí nebo software, na tyto činnosti volnou živnost (obor č. 56) potřebujete.
Je oznámení komunikační činnosti totéž co licence?
Není a jde o zásadní rozdíl. Režim telekomunikačních licencí a registrací zrušil právě zákon o elektronických komunikacích v roce 2005. Dnes oprávnění vzniká podle § 8 odst. 2 dnem doručení oznámení, které splňuje náležitosti § 13 — tedy přímo ze zákona, ne rozhodnutím úřadu. ČTÚ o ničem nerozhoduje a nemá diskreci; ověřuje jen úplnost oznámení a splnění obecných podmínek. Podmínky výkonu činnosti pak stanoví plošně platná všeobecná oprávnění, což jsou opatření obecné povahy, ne individuální rozhodnutí.
K čemu je osvědčení od ČTÚ, když oprávnění vzniká už oznámením?
Osvědčení podle § 14 je pouze potvrzením, že jste předložili úplné oznámení a splnili obecné podmínky. Vydává se do jednoho týdne od doručení oznámení, ale jen na písemnou žádost a po zaplacení správního poplatku. Právní postavení nezakládá — bez něj jste podnikatelem v elektronických komunikacích úplně stejně. Prakticky se hodí jako doklad vůči bance, protistraně při jednání o propojení nebo přístupu k síti či rejstříkovému soudu. Alternativně lze odkázat na veřejně dálkově přístupnou evidenci podnikatelů, kterou ČTÚ vede podle § 14 odst. 3.
Potřebuje poskytovatel webhostingu nebo cloudu oznámení u ČTÚ?
Zpravidla ne. Webhosting je výslovně součástí obsahové náplně oboru č. 56 volné živnosti podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., stejně jako správa počítačových sítí a zpracování dat. Totéž platí pro cloud, VPS a aplikační služby. Hranice se posouvá ve chvíli, kdy začnete prodávat samotný přenos signálu — konektivitu, internetové připojení, IP tranzit nebo telefonní službu. Pak jde o službu elektronických komunikací a oznámení ČTÚ je nutné. Poskytujete-li obojí, potřebujete volnou živnost i oznámení.