Zprostředkování obchodů s investičními nástroji a investiční poradenství patří mezi činnosti mimo živnostenský zákon. Živnostenský úřad na ně oprávnění nevydává — rozhoduje o nich Česká národní banka podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Nejde přitom o mírnější režim: podmínky jsou přísnější než u kterékoli koncesované živnosti a od roku 2018 se navíc oprávnění musí každoročně prodlužovat. Tato stránka vychází ze znění živnostenského zákona a zákona o podnikání na kapitálovém trhu účinného v roce 2026.
Proč činnost na kapitálovém trhu není živnost
Vynětí plyne z § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona. Toto písmeno je zdaleka nejdelší v celém paragrafu a pokrývá prakticky celý finanční trh — banky, platební služby, pojišťovny, směnárny, spotřebitelský úvěr i kapitálový trh. Pro investiční zprostředkování jsou rozhodné tyto výseky:
[…] organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu […], činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců, […] činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
— výseky z § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Onen „zvláštní zákon" je právě zákon č. 256/2004 Sb. Ten v § 4a stanoví, že hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu úschovy a správy investičních nástrojů „nesmí nikdo poskytovat bez povolení vydaného Českou národní bankou, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak". Vynětí ze živnostenského zákona tedy neznamená volnost — znamená jen výměnu živnostenského úřadu za ČNB.
Hlavní investiční služby vymezuje § 4 odst. 2 ZPKT. Pro zprostředkovatele jsou podstatné dvě: písm. a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a písm. e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů. Podle § 4 odst. 4 se za službu podle písm. a) považuje i prosté zprostředkování obchodů s investičními nástroji.
Kategorie subjektů a jejich oprávnění
Kapitálový trh nemá jedno univerzální oprávnění. ČNB rozlišuje několik režimů, které se liší rozsahem činnosti i formou povolení:
| Kategorie | Co smí | Forma oprávnění | Trvání |
|---|---|---|---|
| Obchodník s cennými papíry | hlavní i doplňkové investiční služby v rozsahu povolení | povolení k činnosti (§ 6 ZPKT) | bez časového omezení |
| Investiční zprostředkovatel | jen § 4 odst. 2 písm. a) a e), a jen u vymezených nástrojů | povolení k činnosti (§ 29 a § 30 ZPKT) | do konce následujícího kalendářního roku, dále po 12 měsících (§ 30b) |
| Vázaný zástupce | jedná pro jednoho zastoupeného v rozsahu jeho oprávnění | zápis do seznamu ČNB na oznámení zastoupeného (§ 32c) | roční prodlužování (§ 32g) |
| Akreditovaná osoba | pořádá odborné zkoušky pro trh | akreditace ČNB (§ 14c) | 5 let, opakovaně o dalších 5 (§ 14d) |
U obchodníka s cennými papíry je vstupní laťka nejvyšší: akciová společnost nebo s.r.o. se sídlem i skutečným sídlem v ČR a počáteční kapitál podle § 8a ZPKT — od 75 000 EUR u obchodníka, který poskytuje jen vybrané služby a nepřijímá peněžní prostředky ani nástroje zákazníků, přes 150 000 EUR v obecném případě až po 750 000 EUR u obchodování na vlastní účet a upisování se závazkem upsání. Podrobnosti žádosti navazují na směrnici MiFID II a nařízení (EU) 2017/1943 a (EU) 2017/1945.
Investiční zprostředkovatel — od registrace k povolení
Tady je změna, kterou starší texty na webu často stále neuvádějí. Do konce roku 2017 byl investiční zprostředkovatel registrovaným subjektem. Zákon č. 204/2017 Sb., kterým se do českého práva promítla MiFID II, to s účinností od 3. 1. 2018 změnil: registrace se proměnila v plnohodnotné povolení k činnosti a dosavadní registrovaní zprostředkovatelé se podle přechodných ustanovení (čl. II bod 8) považují za držitele povolení.
Druhá novinka je časové omezení. Podle § 30b odst. 1 ZPKT povolení „trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o udělení tohoto povolení", a podle odst. 2 se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Nezaplacení znamená zánik oprávnění ze zákona. Stejný mechanismus platí podle § 32g i pro vázané zástupce. Oproti živnosti, která platí bez omezení, jde o zásadní provozní rozdíl — jde o opakující se roční povinnost, na kterou se nesmí zapomenout.
Rozsah činnosti je přitom výrazně užší, než se běžně předpokládá. § 29 ZPKT říká, že investiční zprostředkovatel smí poskytovat pouze služby podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo e), a to jen ve vztahu k cenným papírům kolektivního investování, dluhopisům vydaným Českou republikou, hypotečním zástavním listům a dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument. Akcie mezi ně nepatří. Pokyny navíc smí předávat jen obchodníkovi s cennými papíry, bance, investiční společnosti, samosprávnému investičnímu fondu nebo obdobné zahraniční osobě oprávněné v EU. A § 29 odst. 2 obsahuje tvrdý zákaz: „Investiční zprostředkovatel nesmí v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků."
O povolení může podle § 30 žádat obchodní společnost (i její zakladatel ještě před zápisem do rejstříku) nebo fyzická osoba. Posuzuje se důvěryhodnost, původ počátečního kapitálu, kvalifikovaná účast, plán obchodní činnosti a věcné, personální a organizační předpoklady; u fyzické osoby navíc odborná způsobilost, která se podle § 14b ZPKT prokazuje maturitou nebo vyšším vzděláním a osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky u akreditované osoby. Žádost lze podat jen elektronicky, ČNB rozhoduje do 3 měsíců s možností prodloužení o další 3. § 31 ZPKT navíc ukládá povinné pojištění odpovědnosti s limitem nejméně 13 500 000 Kč na pojistnou událost a 20 250 000 Kč při souběhu v jednom kalendářním roce.
Vázaný zástupce je proti tomu nejjednodušší vstup: oprávnění vzniká zápisem do seznamu ČNB na základě oznámení zastoupeného, ČNB zapisuje nejpozději do 5 pracovních dnů. Vázaný zástupce ale působí výhradně pro jednoho zastoupeného na základě písemné smlouvy a jen v rozsahu jeho oprávnění — samostatné podnikání to není.
Hranice vůči živnostem
Zprostředkování obchodu a služeb (obor č. 47). Nabízí se jako „obecná" volná živnost na zprostředkování, ale obsahová náplň podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ji výslovně vylučuje: „Obsahem činnosti není zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí, […] zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a v oblasti přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, zprostředkování spotřebitelských úvěrů […]". Do oboru č. 47 tedy patří zprostředkování stavebního spoření nebo úvěrů pro podnikatelské účely, ale investiční nástroje z něj vypadávají. Viz Zprostředkování obchodu a služeb.
Poradenská a konzultační činnost (obor č. 60) je nejjemnější hranice v celém tématu. Náplň oboru zahrnuje „poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně)" — z toho někteří dovozují, že finanční poradenství lze dělat na volnou živnost. Rozhodující ale není označení služby, nýbrž zda jde o investiční poradenství podle § 4 odst. 2 písm. e) ZPKT, tedy o poradenství týkající se investičních nástrojů. Dokud se poradenství pohybuje v obecné rovině — rozpočtování, struktura financování, obecné principy diverzifikace, daňové a účetní souvislosti, výklad pojmů — a nesměřuje k žádnému konkrétnímu investičnímu nástroji, obor č. 60 stačí. Jakmile poradce doporučuje konkrétní fond, dluhopis nebo jiný investiční nástroj klientovi, je to regulovaná investiční služba a obor č. 60 ji nepokryje. Podobně platí, že už samotné zprostředkování obchodu s investičním nástrojem se podle § 4 odst. 4 ZPKT považuje za přijímání a předávání pokynů. Viz Poradenská a konzultační činnost.
Investování na vlastní účet regulaci ZPKT nepodléhá — nakládání s vlastním jměním není poskytováním investiční služby zákazníkovi. Firma, která obchoduje jen za sebe, si zapisuje správu vlastního majetku jako předmět činnosti a žádné povolení nepotřebuje. Pozor ale na obchodování s investičními nástroji na vlastní účet jako podnikatelskou službu podle § 4 odst. 2 písm. c) ZPKT — to už je hlavní investiční služba obchodníka s cennými papíry.
Distribuce pojištění a spotřebitelský úvěr. U finančních poradců se běžně potkávají tři samostatné režimy pod dohledem ČNB: investiční zprostředkování podle zákona č. 256/2004 Sb., distribuce pojištění a zajištění podle zákona č. 170/2018 Sb. a zprostředkování spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. Všechny tři jsou v § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona vyňaty ze živností, každý má ale vlastní oprávnění, vlastní odbornou zkoušku a vlastní registr. Jedno oprávnění ostatní nenahrazuje.
Obhospodařování a administrace investičního fondu podle zákona č. 240/2013 Sb. je čtvrtý, opět odlišný režim. Spravovat cizí majetek ve fondu není totéž co zprostředkovat obchod nebo poradit — vyžaduje samostatné povolení ČNB.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Investiční zprostředkování je podnikáním, zapisuje se tedy jako předmět podnikání, nikoli jako předmět činnosti. Postup má tři kroky:
- Společenská smlouva. Předmět podnikání musí být obsažen v zakladatelském právním jednání — rejstříkový soud zapíše jen to, co z doložených listin vyplývá. U existující firmy jde o rozhodnutí valné hromady formou notářského zápisu.
- Povolení ČNB. Zákon výslovně počítá s tím, že o povolení požádá i zakladatel obchodní společnosti ještě přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku (§ 6 odst. 1 a § 30 odst. 1 ZPKT). Ve výroku rozhodnutí ČNB podle § 30a odst. 5 uvede, které hlavní investiční služby smí zprostředkovatel poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům.
- Návrh na zápis s doloženým povolením. Formulace předmětu podnikání by měla odpovídat rozsahu uvedenému v rozhodnutí ČNB — typicky „činnost investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb.".
Živnostenský rejstřík se v tomto procesu neobjevuje vůbec a výpis z něj se nedokládá.
Související předměty a další postup
- Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
- Správa vlastního majetku — investování na vlastní účet bez povolení
- Zprostředkování obchodu a služeb (obor č. 47) — náplň investiční nástroje vylučuje
- Poradenská a konzultační činnost (obor č. 60) — obecné finanční poradenství
- Živnosti a předměty podnikání — přehled
- Změna předmětu podnikání — doplnění předmětu stávající firmě
Potřebujete-li předmět podnikání doplnit existující společnosti, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve zakládáte společnost, přes kterou budete o povolení ČNB žádat, bývá rychlejší cestou ready-made společnost — samotné povolení ale vždy vyřizuje žadatel u ČNB, zprostředkovat je nelze.
Často kladené otázky
Potřebuju na investiční zprostředkování živnostenské oprávnění?
Ne. Podle § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona jde o činnost vyňatou ze živnostenského podnikání. Oprávnění nevydává živnostenský úřad, ale Česká národní banka podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ustanovení § 4a tohoto zákona přitom stanoví, že hlavní investiční služby nesmí nikdo poskytovat bez povolení ČNB. Vynětí ze živnostenského zákona tedy režim nezjednodušuje, jen mění orgán a předpis.
Je investiční zprostředkovatel registrovaný, nebo licencovaný?
Od 3. 1. 2018 licencovaný. Zákon č. 204/2017 Sb., kterým byla do českého práva promítnuta směrnice MiFID II, nahradil dřívější registraci povolením k činnosti a dosavadní registrované zprostředkovatele překlopil do režimu povolení. Novinkou je i časové omezení: podle § 30b ZPKT povolení trvá do konce kalendářního roku následujícího po roce, kdy nabylo právní moci, a dále se prodlužuje vždy o 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Bez zaplacení oprávnění zaniká.
Můžu dělat finanční poradenství na volnou živnost?
Záleží na tom, čeho se poradenství týká. Obor č. 60 volné živnosti zahrnuje „poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně)", takže obecné poradenství o rozpočtu, struktuře financování nebo daňových souvislostech je volnou živností. Jakmile ale poradenství směřuje ke konkrétním investičním nástrojům, jde o investiční poradenství podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu a je nutné povolení ČNB. Volná živnost tuto činnost nepokrývá.
Smí investiční zprostředkovatel převzít peníze od klienta?
Ne. Podle § 29 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nesmí investiční zprostředkovatel v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky ani investiční nástroje zákazníků. Pokyny navíc smí předávat pouze obchodníkovi s cennými papíry, bance, investiční společnosti, samosprávnému investičnímu fondu nebo obdobné zahraniční osobě oprávněné poskytovat investiční služby v členském státě EU. Je také povinně pojištěn podle § 31 ZPKT.