Investiční zprostředkování — povolení ČNB místo živnosti

Zprostředkování obchodů s investičními nástroji a investiční poradenství patří mezi činnosti mimo živnostenský zákon. Živnostenský úřad na ně oprávnění nevydává — rozhoduje o nich Česká národní banka podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Nejde přitom o mírnější režim: platí zvláštní podmínky odbornosti, důvěryhodnosti a organizace činnosti a od roku 2018 se navíc oprávnění musí každoročně prodlužovat. Tato stránka vychází ze znění živnostenského zákona a zákona o podnikání na kapitálovém trhu účinného v roce 2026.

Proč činnost na kapitálovém trhu není živnost

Vynětí plyne z § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona. Toto písmeno je zdaleka nejdelší v celém paragrafu a pokrývá prakticky celý finanční trh — banky, platební služby, pojišťovny, směnárny, spotřebitelský úvěr i kapitálový trh. Pro investiční zprostředkování jsou rozhodné tyto výseky:

[…] organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu […], činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců, […] činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu

— výseky z § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Onen „zvláštní zákon" je právě zákon č. 256/2004 Sb. Ten v § 4a stanoví, že hlavní investiční služby a doplňkovou investiční službu úschovy a správy investičních nástrojů „nesmí nikdo poskytovat bez povolení vydaného Českou národní bankou, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak". Vynětí ze živnostenského zákona tedy neznamená volnost — znamená jen výměnu živnostenského úřadu za ČNB.

Hlavní investiční služby vymezuje § 4 odst. 2 ZPKT. Pro zprostředkovatele jsou podstatné dvě: písm. a) přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů a písm. e) investiční poradenství týkající se investičních nástrojů. Podle § 4 odst. 4 se za službu podle písm. a) považuje i prosté zprostředkování obchodů s investičními nástroji.

Kategorie subjektů a jejich oprávnění

Kapitálový trh nemá jedno univerzální oprávnění. ČNB rozlišuje několik režimů, které se liší rozsahem činnosti i formou povolení:

U obchodníka s cennými papíry je vstupní laťka nejvyšší: akciová společnost nebo s.r.o. se sídlem i skutečným sídlem v ČR a počáteční kapitál podle § 8a ZPKT — od 75 000 EUR u obchodníka, který poskytuje jen vybrané služby a nepřijímá peněžní prostředky ani nástroje zákazníků, přes 150 000 EUR v obecném případě až po 750 000 EUR u obchodování na vlastní účet a upisování se závazkem upsání. Podrobnosti žádosti navazují na směrnici MiFID II a nařízení (EU) 2017/1943 a (EU) 2017/1945.

Investiční zprostředkovatel — od registrace k povolení

Tady je změna, kterou starší texty na webu často stále neuvádějí. Do konce roku 2017 byl investiční zprostředkovatel registrovaným subjektem. Zákon č. 204/2017 Sb., kterým se do českého práva promítla MiFID II, to s účinností od 3. 1. 2018 změnil: registrace se proměnila v plnohodnotné povolení k činnosti a dosavadní registrovaní zprostředkovatelé se podle přechodných ustanovení (čl. II bod 8) považují za držitele povolení.

Druhá novinka je časové omezení. Podle § 30b odst. 1 ZPKT povolení „trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o udělení tohoto povolení", a podle odst. 2 se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Nezaplacení znamená zánik oprávnění ze zákona. Stejný mechanismus platí podle § 32g i pro vázané zástupce. Oproti živnostenskému oprávnění běžně udělenému na dobu neurčitou, jde o zásadní provozní rozdíl — jde o opakující se roční povinnost, na kterou se nesmí zapomenout.

Rozsah činnosti je přitom výrazně užší, než se běžně předpokládá. § 29 ZPKT říká, že investiční zprostředkovatel smí poskytovat pouze služby podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo e), a to jen ve vztahu k cenným papírům kolektivního investování, dluhopisům vydaným Českou republikou, hypotečním zástavním listům a dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument. Běžné akcie obchodních společností do tohoto výčtu nepatří; akcie fondu kolektivního investování však mohou spadat mezi cenné papíry kolektivního investování. Pokyny navíc smí předávat jen obchodníkovi s cennými papíry, bance, investiční společnosti, samosprávnému investičnímu fondu nebo obdobné zahraniční osobě oprávněné v EU. A § 29 odst. 2 obsahuje tvrdý zákaz: „Investiční zprostředkovatel nesmí v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků."

O povolení může podle § 30 žádat obchodní společnost (i její zakladatel ještě před zápisem do rejstříku) nebo fyzická osoba. Posuzuje se důvěryhodnost, původ počátečního kapitálu, kvalifikovaná účast, plán obchodní činnosti a věcné, personální a organizační předpoklady; u fyzické osoby navíc odborná způsobilost, která se podle § 14b ZPKT prokazuje maturitou nebo vyšším vzděláním a osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky u akreditované osoby. Žádost lze podat jen elektronicky, ČNB rozhoduje do 3 měsíců od podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami; je-li to nezbytné, může lhůtu prodloužit až o další 3 měsíce. § 31 ZPKT navíc ukládá povinné pojištění odpovědnosti s limitem nejméně 13 500 000 Kč na pojistnou událost a 20 250 000 Kč při souběhu v jednom kalendářním roce.

Vázaný zástupce je proti tomu nejjednodušší vstup: oprávnění vzniká zápisem do seznamu ČNB na základě oznámení zastoupeného, ČNB zapisuje nejpozději do 5 pracovních dnů. Vázaný zástupce ale působí výhradně pro jednoho zastoupeného na základě písemné smlouvy a jen v rozsahu jeho oprávnění — jde stále o podnikatele, ale bez samostatného povolení k činnosti investičního zprostředkovatele.

Hranice vůči živnostem

Zprostředkování obchodu a služeb (obor č. 47). Nabízí se jako „obecná" volná živnost na zprostředkování, ale obsahová náplň podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ji výslovně vylučuje: „Obsahem činnosti není zprostředkování nákupu a prodeje nemovitostí, […] zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a v oblasti přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů, zprostředkování spotřebitelských úvěrů […]". Do oboru č. 47 tedy patří zprostředkování stavebního spoření nebo úvěrů pro podnikatelské účely, ale investiční nástroje z něj vypadávají. Viz Zprostředkování obchodu a služeb.

Poradenská a konzultační činnost (obor č. 60) je nejjemnější hranice v celém tématu. Náplň oboru zahrnuje „poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně)" — z toho někteří dovozují, že finanční poradenství lze dělat na volnou živnost. Rozhodující ale není označení služby, nýbrž zda jde o investiční poradenství podle § 4 odst. 2 písm. e) ZPKT, tedy o osobní doporučení k určitému investičnímu nástroji, prezentované jako vhodné pro konkrétního klienta nebo založené na jeho poměrech. Samotné veřejné obecné doporučení není osobní radou; může však podléhat dalším pravidlům. Dokud se poradenství pohybuje v obecné rovině — rozpočtování, struktura financování, obecné principy diverzifikace, výklad pojmů — a nesměřuje k žádnému konkrétnímu investičnímu nástroji, obor č. 60 stačí. Jakmile poradce doporučuje konkrétní fond, dluhopis nebo jiný investiční nástroj klientovi, je to regulovaná investiční služba a obor č. 60 ji nepokryje. Podobně platí, že už samotné zprostředkování obchodu s investičním nástrojem se podle § 4 odst. 4 ZPKT považuje za přijímání a předávání pokynů. Viz Poradenská a konzultační činnost.

Investování na vlastní účet v rámci běžné správy vlastního majetku zpravidla nevyžaduje povolení. Nejde však o plošnou výjimku pro každého, kdo obchoduje vlastními penězi. Obchodování na vlastní účet je uvedeno mezi hlavními investičními službami v § 4 odst. 2 písm. c) ZPKT a výjimky z povolení vymezuje § 4b. Jinak se posuzuje například tvorba trhu, některé přímé účasti na obchodním systému, vysokofrekvenční obchodování nebo obchodování při provádění pokynů zákazníka.

Distribuce pojištění a spotřebitelský úvěr. U finančních poradců se běžně potkávají tři samostatné režimy pod dohledem ČNB: investiční zprostředkování podle zákona č. 256/2004 Sb., distribuce pojištění a zajištění podle zákona č. 170/2018 Sb. a zprostředkování spotřebitelského úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb. Všechny tři jsou v § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona vyňaty ze živností, každý má ale vlastní oprávnění, vlastní odbornou zkoušku a vlastní registr. Jedno oprávnění ostatní nenahrazuje.

Obhospodařování a administrace investičního fondu podle zákona č. 240/2013 Sb. je čtvrtý, opět odlišný režim. Spravovat cizí majetek ve fondu není totéž co zprostředkovat obchod nebo poradit. Režim oprávnění je třeba posoudit podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Omezená správa podle § 15 není licencovaným fondem, registrace neopravňuje k nabízení veřejnosti a její správce nepodléhá stejnému dohledu jako držitel povolení.

Jak se zapisuje do obchodního rejstříku

Investiční zprostředkování je podnikáním, zapisuje se tedy jako předmět podnikání, nikoli jako předmět činnosti. Postup má tři kroky:

1. Společenská smlouva. Předmět podnikání musí být obsažen v zakladatelském právním jednání — rejstříkový soud zapíše jen to, co z doložených listin vyplývá. U existující s.r.o. je třeba změna společenské smlouvy veřejnou listinou. Valná hromada rozhoduje, pokud jí tuto působnost společenská smlouva svěřuje; jinak je třeba dohoda všech společníků (§ 147 ZOK).
2. Povolení ČNB. Zákon výslovně počítá s tím, že o povolení požádá i zakladatel obchodní společnosti ještě přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku (§ 6 odst. 1 a § 30 odst. 1 ZPKT). Ve výroku rozhodnutí ČNB podle § 30a odst. 5 uvede, které hlavní investiční služby smí zprostředkovatel poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům.
3. Návrh na zápis s doloženým povolením. Formulace předmětu podnikání by měla odpovídat rozsahu uvedenému v rozhodnutí ČNB — typicky „činnost investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb.".

Živnostenský rejstřík se v tomto procesu neobjevuje vůbec a výpis z něj se nedokládá.

Související předměty a další postup

• Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
• Správa vlastního majetku — běžné investování vlastních prostředků a jeho hranice
• Zprostředkování obchodu a služeb (obor č. 47) — náplň investiční nástroje vylučuje
• Poradenská a konzultační činnost (obor č. 60) — obecné finanční poradenství
• Živnosti a předměty podnikání — přehled
• Změna předmětu podnikání — doplnění předmětu stávající firmě

Potřebujete-li předmět podnikání doplnit existující společnosti, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Pokud teprve zakládáte společnost, přes kterou budete o povolení ČNB žádat, bývá rychlejší cestou ready-made společnost — samotné povolení ČNB není součástí převodu firmy. O ně musí žadatel samostatně požádat a doložit podmínky, případně prostřednictvím zmocněnce.

Často kladené otázky

Potřebuju na investiční zprostředkování živnostenské oprávnění?

Ne. Podle § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona jde o činnost vyňatou ze živnostenského podnikání. Oprávnění nevydává živnostenský úřad, ale Česká národní banka podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Ustanovení § 4a tohoto zákona přitom stanoví, že hlavní investiční služby nesmí nikdo poskytovat bez povolení ČNB. Vynětí ze živnostenského zákona tedy režim nezjednodušuje, jen mění orgán a předpis.

Je investiční zprostředkovatel registrovaný, nebo licencovaný?

Od 3. 1. 2018 licencovaný. Zákon č. 204/2017 Sb., kterým byla do českého práva promítnuta směrnice MiFID II, nahradil dřívější registraci povolením k činnosti a dosavadní registrované zprostředkovatele překlopil do režimu povolení. Novinkou je i časové omezení: podle § 30b ZPKT povolení trvá do konce kalendářního roku následujícího po roce, kdy nabylo právní moci, a dále se prodlužuje vždy o 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Bez zaplacení oprávnění zaniká.

Můžu dělat finanční poradenství na volnou živnost?

Záleží na tom, čeho se poradenství týká. Obor č. 60 volné živnosti zahrnuje „poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně)", takže obecné poradenství o rozpočtu, struktuře financování je volnou živností. Individuální daňové poradenství má vlastní zákonný režim a vedení účetnictví je vázanou živností. Regulované investiční poradenství spočívá v osobním doporučení ke konkrétnímu investičnímu nástroji, které je klientovi prezentováno jako pro něj vhodné nebo vychází z jeho poměrů. Vyžaduje příslušné oprávnění; doporučení určené výlučně veřejnosti se posuzuje jinak a může podléhat dalším pravidlům. Volná živnost tuto činnost nepokrývá.

Smí investiční zprostředkovatel převzít peníze od klienta?

Ne. Podle § 29 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nesmí investiční zprostředkovatel v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky ani investiční nástroje zákazníků. Pokyny navíc smí předávat pouze obchodníkovi s cennými papíry, bance, investiční společnosti, samosprávnému investičnímu fondu nebo obdobné zahraniční osobě oprávněné poskytovat investiční služby v členském státě EU. Je také povinně pojištěn podle § 31 ZPKT.