Poskytování sociálních služeb je jednou z činností mimo živnostenský zákon — živnostenský úřad na ně žádné oprávnění nevydává. Režim je ale výrazně přísnější než u kterékoli živnosti: oprávnění vzniká až rozhodnutím o registraci, o níž rozhoduje krajský úřad podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Registrace je vázána na konkrétní druhy a formy služby, na odbornou způsobilost pracovníků i na prostory, ve kterých se služba poskytuje. Tato stránka popisuje pouze rovinu oprávnění a zápisu předmětu podnikání do obchodního rejstříku a vychází ze znění předpisů účinného k 1. 7. 2026.
Proč poskytování sociálních služeb není živnost
Vynětí je výslovné. Živnostenský zákon v § 3 odst. 3 písm. af) stanoví, že živností není:
af) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu23p),
— § 3 odst. 3 písm. af) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, úplné znění k 1. 7. 2026
Poznámka pod čarou 23p) odkazuje na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ten je pro celou oblast jediným rozhodným předpisem — vymezuje, co sociální službou je, kdo ji smí poskytovat a za jakých podmínek.
Platí zde standardní logika celé kategorie: „není to živnost" neznamená „není to regulované". Vynětí pouze přesouvá rozhodování na jiný orgán. Zatímco volnou živnost stačí ohlásit a provozovat ji zpravidla ode dne ohlášení, sociální služby nelze poskytovat dřív, než o registraci kladně rozhodne příslušný úřad.
Registrace u krajského úřadu
Základní pravidlo je v § 78 odst. 1 zákona o sociálních službách: sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb (nestanoví-li § 83 a 84 jinak) a toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Nejde tedy o ohlášení ani o evidenci — jde o správní řízení zakončené konstitutivním rozhodnutím.
Kdo rozhoduje, určuje § 78 odst. 2. Příslušný je krajský úřad podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby, respektive podle sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky. Je-li zřizovatelem poskytovatele ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. Zákon pro oba případy zavádí souhrnný pojem registrující orgán.
Podmínky registrace vypočítává § 79 odst. 1. Musí být splněny všechny současně:
- písemná žádost s náležitostmi podle § 79 odst. 5, podávaná prostřednictvím elektronického systému, který zajišťuje ministerstvo;
- odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou sociální služby přímo poskytovat;
- bezúhonnost těchto osob i právnické osoby, která bude služby poskytovat;
- zajištění hygienických podmínek, jsou-li služby poskytovány v zařízení sociálních služeb;
- vlastnické nebo jiné právo k objektu či prostorám, v nichž se bude služba poskytovat;
- zajištění personálních, materiálních a technických podmínek odpovídajících popisu realizace poskytování služby — podle druhu a formy služby, kapacity, okruhu osob a časového rozsahu;
- splnění podmínek podle § 33a odst. 2, jde-li o službu komunitního charakteru;
- absence konkursu či insolvenčního řízení vůči žadateli;
- bezdlužnost na daních, pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Registrující orgán vydá rozhodnutí o registraci, prokáže-li žadatel splnění těchto podmínek (§ 81 odst. 1). Nejde o obecné povolení „na sociální služby" — rozhodnutí obsahuje konkrétní druhy služeb a formy poskytování, místa poskytování, okruh osob, kapacitu a den započetí (§ 81 odst. 2). Podle § 81a musí poskytovatel podmínky plnit po celou dobu a smí poskytovat pouze to, co má v rozhodnutí uvedeno; rozšíření činnosti tedy vyžaduje změnu registrace.
Zákon zřizuje také registr poskytovatelů sociálních služeb (§ 85), který vede ministerstvo; registrující orgán do něj zapisuje poskytovatele, jimž bylo vydáno rozhodnutí o registraci.
Druhy sociálních služeb
Zákon člení sociální služby v § 32 do tří skupin:
- sociální poradenství — podle § 37 zahrnuje základní a odborné sociální poradenství;
- služby sociální péče — podle § 38 napomáhají osobám zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem podpořit život v přirozeném sociálním prostředí; patří sem například osobní asistence (§ 39) nebo pečovatelská služba (§ 40);
- služby sociální prevence — podle § 53 napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob ohrožených krizovou sociální situací, sociálně znevýhodňujícím prostředím nebo trestnou činností jiné osoby.
Vedle druhu je pro registraci podstatná forma. Podle § 33 odst. 1 se sociální služby poskytují jako pobytové, ambulantní nebo terénní; u činností, kde je to možné a vhodné, zákon připouští i distanční formu (§ 33 odst. 5). Samostatnou kategorií jsou zařízení sociálních služeb vyjmenovaná v § 34 — od center denních služeb a stacionářů přes domovy pro seniory a chráněné bydlení až po azylové domy a nízkoprahová zařízení. Dřív než se řeší zápis do rejstříku, je proto nutné vědět, o který konkrétní druh a formu služby jde.
Jak se zapisuje do obchodního rejstříku
Do obchodního rejstříku se zapisuje předmět podnikání zpravidla formulací odpovídající zákonu, tedy „poskytování sociálních služeb". Postup je stejný jako u ostatních neživnostenských předmětů:
- Do společenské smlouvy (zakladatelské listiny) se předmět uvede — rejstříkový soud zapisuje jen to, co vyplývá z doložených listin. U existující firmy jde o rozhodnutí valné hromady o změně společenské smlouvy formou notářského zápisu.
- K návrhu na zápis se dokládají listiny o zapisovaných skutečnostech podle § 19 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Existuje-li už rozhodnutí o registraci, přikládá se; závazný seznam příloh ovšem stanoven není.
- Zápis do rejstříku sám o sobě oprávnění nezakládá. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci podle § 78 odst. 1, nikoli zápisem. Sled obou kroků je proto věcí konkrétního záměru a je vhodné jej předem konzultovat s registrujícím orgánem.
Podrobnosti k registračnímu řízení a aktuální metodiku zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na stránce registrace poskytování sociálních služeb; úplné znění zákona s komentářem je dostupné v Publikačním portálu MPSV.
Související předměty a další postup
Hranice vůči jiným předmětům podnikání patří u sociálních služeb k nejčastěji zaměňovaným. Čtyři je třeba rozlišit důsledně:
Sociální služby × zdravotní služby. Obojí stojí mimo živnostenský zákon a u obojího rozhoduje krajský úřad, právní režim je ale odlišný. Zdravotní služby vyjímá § 3 odst. 3 písm. ai) ŽZ a řídí se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, na jehož základě krajský úřad vydává oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Sociální služby se registrují podle zákona č. 108/2006 Sb. Poskytujete-li obojí, potřebujete dvě samostatná oprávnění — viz poskytování zdravotních služeb.
Sociální služby × péče o dítě do tří let věku v denním režimu. Toto je klasická past. Pravidelná denní péče o nejmenší děti — dětské skupiny, jesle, chůvy v denním režimu — není sociální službou, ale vázanou živností podle přílohy č. 2 živnostenského zákona s vlastní odbornou způsobilostí a ohlášením na živnostenském úřadě. Viz péče o dítě do tří let věku v denním režimu.
Sociální služby × služby pro rodinu a domácnost. Obor č. 79 volné živnosti pokrývá chod domácnosti, individuální péči o osoby v rodinách a příležitostné krátkodobé hlídání dětí. Obsahová náplň oboru podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ale výslovně uvádí, že jejím obsahem není poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách ani péče o děti do tří let věku v denním režimu. Volná živnost tedy sociální službu nikdy nenahradí — viz poskytování služeb pro rodinu a domácnost.
Sociální služby × sociálně-právní ochrana dětí. Ta má v živnostenském zákoně vlastní výjimku — § 3 odst. 3 písm. y) vyjímá výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li k tomu pověřeny podle zákona č. 359/1999 Sb. Jde o jiný předpis, jiný typ aktu i jiný předmět; s registrací sociální služby se nezaměňuje.
Další kroky:
- Činnosti mimo živnostenský zákon — přehled
- Živnosti a předměty podnikání — přehled
- Změna předmětu podnikání — doplnění předmětu stávající společnosti
Potřebujete-li poskytování sociálních služeb doplnit existující firmě, vyřídíme za vás změnu předmětu podnikání včetně notářského zápisu a návrhu do rejstříku. Zakládáte-li společnost teprve nyní, bývá rychlejší cestou ready-made společnost, u které předmět upravíme před převodem. Samotnou registraci u krajského úřadu vyřizuje vždy poskytovatel sám — je vázána na odbornou způsobilost pracovníků a na prostory, takže ji za klienta převzít nelze.
Často kladené otázky
Potřebuju na poskytování sociálních služeb živnostenské oprávnění?
Ne. Živnostenský zákon poskytování sociálních služeb ze své působnosti vyjímá v § 3 odst. 3 písm. af) a odkazuje na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Živnostenský úřad na tuto činnost žádné oprávnění nevydává. Místo toho platí § 78 odst. 1 zákona o sociálních službách: služby lze poskytovat jen na základě oprávnění, které vzniká rozhodnutím o registraci vydaným registrujícím orgánem.
Kdo o registraci poskytovatele sociálních služeb rozhoduje?
Podle § 78 odst. 2 zákona o sociálních službách rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby, sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky. Výjimkou je případ, kdy je zřizovatelem poskytovatele ministerstvo — pak o registraci rozhoduje toto ministerstvo. Zákon oba orgány označuje souhrnně jako registrující orgán.
Je provoz dětské skupiny nebo jeslí sociální službou?
Ne. Pravidelná denní péče o dítě do tří let věku je vázanou živností podle přílohy č. 2 živnostenského zákona, nikoli sociální službou podle zákona č. 108/2006 Sb. Vyřizuje se tedy ohlášením na živnostenském úřadě s doložením odborné způsobilosti, ne registrací u krajského úřadu. Obsahová náplň volné živnosti „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost" (obor č. 79) navíc péči o děti do tří let v denním režimu i poskytování sociálních služeb ze svého rozsahu výslovně vylučuje.
Stačí mít poskytování sociálních služeb zapsané v obchodním rejstříku?
Nestačí. Zápis předmětu podnikání do obchodního rejstříku je korporátní krok — oprávnění zakládá až rozhodnutí o registraci podle § 78 odst. 1 zákona o sociálních službách. Registrace je navíc vázána na konkrétní druhy a formy služby, místa poskytování, okruh osob a kapacitu uvedené v rozhodnutí (§ 81 odst. 2) a podle § 81a smí poskytovatel poskytovat jen to, co v něm má uvedeno. Rozšíření činnosti proto vyžaduje změnu registrace, nikoli jen změnu zápisu v rejstříku.