Odměna jednatele vs. podíl na zisku — jak si vyplatit peníze z s.r.o. (2026)

Peníze, které firma vydělá, nepatří automaticky vám. Společnost s ručením omezeným je samostatná právnická osoba s vlastním majetkem — i když jste jediný společník a jednatel, na firemní účet si nemůžete „jen tak sáhnout". Existují dvě hlavní legální cesty, jak dostat peníze z vlastní s.r.o.: odměna jednatele (za výkon funkce) a podíl na zisku (jako společník). Každá se daní jinak, jinak se z ní platí pojistné a každá se hodí do jiné situace. Vhodná může být i kombinace, její výhodnost však závisí na konkrétním výpočtu.

Tento článek vysvětluje, jak se obě cesty zdaňují v roce 2026, kolik vás reálně stojí na daních a odvodech a kdy zvolit kterou — včetně tabulky pro srovnání, příkladů a častých chyb.

Pozn.: Třetí možnost — mzda za reálnou práci na základě pracovní smlouvy — je možná pro běžné pozice (účetní, obchodník), ale jednatel nesmí mít pracovní smlouvu na samotný výkon funkce jednatele. Pro to slouží právě odměna jednatele. Existují i okrajové cesty (nájem majetku firmě, úroky z půjčky společníka), ty zde neřešíme.

1) Odměna jednatele — plat za výkon funkce

Jednatel je statutární orgán společnosti — řídí ji a jedná za ni navenek. Za tuto funkci může (ale nemusí) dostávat odměnu jednatele. Na rozdíl od běžné mzdy se neopírá o pracovní smlouvu, ale o smlouvu o výkonu funkce.

Právní základ: smlouva o výkonu funkce

Vztah mezi jednatelem a společností upravuje smlouva o výkonu funkce podle § 59 a § 60 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK). Tuto smlouvu schvaluje valná hromada (§ 59 odst. 2 ZOK) a musí mít písemnou formu. Pravidla o odměňování v ní musí být sjednána konkrétně — jinak platí klíčové pravidlo § 59 odst. 3 ZOK:

Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, je funkce zásadně bezplatná. Zákon však v § 59 odst. 4 řeší výjimky, například pokud smlouva nebyla uzavřena z důvodů na straně společnosti; za těchto podmínek může vzniknout právo na obvyklou odměnu.

To je nejčastější chyba malých firem (viz níže). Pokud chcete jako jednatel pobírat odměnu, musíte mít platnou smlouvu o výkonu funkce, která odměnu výslovně sjednává. Náležitosti a vzor řešíme v samostatném článku Smlouva o výkonu funkce jednatele. O roli jednatele obecně více v hesle jednatel.

Jak se odměna jednatele daní

Odměna jednatele se daní jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) — tedy stejně jako mzda zaměstnance. Konkrétně § 6 odst. 1 písm. c) ZDP zahrnuje mezi příjmy ze závislé činnosti i odměny člena orgánu právnické osoby.

• Sazba daně z příjmů fyzických osob: 15 % ze základu daně (§ 16 ZDP).
• Část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy se daní sazbou 23 % (§ 16 odst. 1 ZDP). Pro běžné odměny jednatele se uplatní jen sazba 15 %.
• Uplatní se měsíční zálohy a obvyklé slevy na dani (sleva na poplatníka apod.), pokud má jednatel podepsané prohlášení.

Pojistné — v čem se liší od běžného zaměstnance

Z odměny jednatele se odvádí zdravotní pojištění i sociální zabezpečení, ale režim není úplně totožný se zaměstnancem:

• Zdravotní pojištění: při účasti v českém systému se z odměny odvádí i při částce nižší než 4 500 Kč. Podle pojistného statusu jednatele může být nutný doplatek do minimálního vyměřovacího základu; jiné zaměstnání nebo státní kategorie se posuzují podle zákonných pravidel.
• Sociální a nemocenské pojištění: pro rok 2026 je rozhodný příjem 4 500 Kč měsíčně. Zaměstnání malého rozsahu vzniká, je-li sjednaný měsíční příjem nižší nebo není vůbec sjednán. Jen u tohoto režimu záleží účast na tom, zda zúčtovaný příjem v konkrétním měsíci dosáhne hranice. Při sjednané odměně alespoň 4 500 Kč samotné nižší zúčtování v jednom měsíci z jednatele zaměstnání malého rozsahu neudělá. Obdobná pravidla se týkají i jiných zaměstnanců.

Například u sjednané odměny 4 000 Kč a zúčtované odměny bez dalších započitatelných příjmů 4 000 Kč účast na sociálním pojištění v daném měsíci nevznikne. Jednatel si z tohoto vztahu nezískává dobu důchodového pojištění. Přeshraniční souběhy a příjmy z více vztahů u stejného zaměstnavatele vyžadují samostatné posouzení.

Odměna jednatele je daňově uznatelný náklad firmy

Velká výhoda odměny jednatele: je to daňově uznatelný náklad společnosti (§ 24 ZDP). Snižuje tak základ daně z příjmů právnických osob (DPPO 21 %). Odměna se vyplácí před zdaněním zisku — firma o ni sníží svůj daňový základ, a tím i daň. Daňově uznatelné je i pojistné, které za jednatele odvádí firma.

To je zásadní odlišnost od podílu na zisku, který se vyplácí až ze zisku po zdanění.

2) Podíl na zisku — výnos pro společníka

Zatímco odměna jednatele je za práci, podíl na zisku je výnos z vlastnictví firmy. Náleží společníkovi podle velikosti jeho obchodního podílu, bez ohledu na to, zda ve firmě reálně pracuje.

Vyplácí se ze zisku po zdanění

Podíl na zisku se vyplácí až z toho, co firmě zbude po zdanění daní z příjmů právnických osob. Sazba DPPO je pro rok 2026 21 % (§ 21 odst. 1 ZDP). Z čistého zisku po DPPO valná hromada rozhodne o rozdělení a o vyplácené částce.

Srážková daň 15 %

Při výplatě podílu na zisku fyzické osobě, která je českým daňovým rezidentem, firma srazí a odvede srážkovou daň 15 % podle § 36 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. Daň sráží společnost jako plátce — společník dostane částku již „po zdanění" a nemusí ji uvádět do daňového přiznání. Tím je daňová povinnost u podílu vyřízena (jde o tzv. konečnou srážkovou daň).

U fyzické osoby, která je daňovým nerezidentem, se prověří smlouva o zamezení dvojího zdanění a případná 35% sazba; 15 % není univerzální sazba pro všechny příjemce. Vyplácí-li se podíl na zisku jiné firmě — typicky mateřské společnosti v holdingu — je za zákonných podmínek osvobozen od daně. Vlastní daňový režim mají i podíly a akcie dané zaměstnancům, viz zaměstnanecké akcie a podíly (ESOP).

Z podílu na zisku se neplatí pojistné

Podíl na zisku nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění — není to příjem ze závislé činnosti ani z podnikání, ze kterého se odvádí pojistné. To je hlavní lákadlo: vyhnete se odvodům, které u odměny jednatele činí dohromady (zaměstnanec + firma) přes 40 % objemu.

Podmínky výplaty — bez nich to nejde

Podíl na zisku nelze vyplatit kdykoli a v libovolné výši. ZOK stanovuje několik podmínek a „testů":

1. Schválená účetní závěrka. Zisk se rozděluje na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené valnou hromadou (§ 34 odst. 1 ZOK). Na základě této závěrky lze zisk rozdělit do konce následujícího účetního období.
2. Bilanční test (test vlastního kapitálu). Společnost nesmí rozdělit zisk, pokud by se tím vlastní kapitál snížil pod upsaný základní kapitál zvýšený o nerozdělitelné fondy (§ 40 odst. 1 ZOK). K rozdělení je navíc k dispozici jen součet výsledku hospodaření, nerozděleného zisku minulých let a fondů, snížený o neuhrazenou ztrátu a příděly do fondů (§ 34 odst. 2 ZOK); další omezení platí pro neodepsané náklady na vývoj (§ 40 odst. 2 ZOK).
3. Test úpadku (insolvenční test). Podíl na zisku nelze vyplatit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek (§ 40 odst. 3 ZOK). Úpadek se posuzuje podle insolvenčního zákona (č. 182/2006 Sb.).
4. Rozhodnutí orgánů. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada (schvaluje závěrku i rozdělení), o samotné výplatě pak statutární orgán (jednatel) — ten odpovídá za to, že výplata neporuší bilanční a insolvenční test (§ 34 odst. 3 ZOK).

Splnění těchto podmínek je zodpovědnost jednatele. Vyplatit zisk v rozporu s testy znamená riziko, že výplata bude neoprávněná a bude se muset vrátit. O roli nejvyššího orgánu při schvalování více v hesle valná hromada.

Efektivní zdanění podílu — pozor na řetězení

Na první pohled vypadá podíl na zisku lákavě: jen 15 % srážková daň a žádné pojistné. Realita je ale taková, že zisk byl zdaněn už jednou na úrovni firmy (DPPO 21 %) a teprve zbytek se daní podruhé srážkovou daní 15 %. Daně se tak „řetězí":

• Firma vydělá 100 Kč zisku.
• DPPO 21 %: zůstane 79 Kč.
• Srážková daň 15 % z 79 Kč = 11,85 Kč: společníkovi zůstane 67,15 Kč.

Celkové efektivní zdanění podílu na zisku tedy činí 32,85 %: po 21% dani z příjmů právnických osob zůstane 79 % a po 15% srážkové dani společník obdrží 79 % × 85 % = 67,15 % původního zisku. Výpočet je tedy 1 − 0,79 × 0,85 = 0,3285. Výhoda „jen 15 %" platí jen na poslední krok, ne na celý objem před zdaněním společnosti.

Lze vyplatit zálohu na podíl na zisku během roku?

Ano, ale nejde o libovolnou průběžnou výplatu peněz společníkovi. Záloha musí vycházet z mezitímní účetní závěrky, ze které plyne, že společnost má dostatek zdrojů k rozdělení, a i poté musí projít zákonnými bilančními a insolvenčními testy. Pokud konečná řádná nebo mimořádná účetní závěrka později neprokáže dostatečný zisk, příjemce může mít povinnost zálohu vrátit. Rozhodnutí proto patří do účetního i korporačního procesu, nikoli jen do nastavení bankovní platby.

Pozor u jednatele, který je českým daňovým nerezidentem

Od 1. ledna 2026 se odměna člena orgánu české právnické osoby, který je českým daňovým nerezidentem, už standardně nedaní konečnou 15% srážkovou daní. Firma z ní odvádí zálohu na daň 15 %, případně 23 % z části nad zákonnou hranici. Přesáhne-li roční úhrn dotčených příjmů v roce 2026 částku 1 762 812 Kč (36násobek průměrné mzdy), vzniká nerezidentovi z tohoto důvodu povinnost podat české daňové přiznání.

Změna se týká odměny za výkon funkce podle § 6 ZDP. Nerušila srážkovou daň u podílu na zisku podle § 36 ZDP. Současně nelze rezidenci určit jen podle pasu: cizinec může být českým daňovým rezidentem a český občan nerezidentem. Přeshraniční pojistné a smlouvy o zamezení dvojího zdanění se posuzují individuálně. Podrobnosti shrnuje samostatný průvodce daňový nerezident jako jednatel s.r.o..

Srovnání: odměna jednatele vs. podíl na zisku

Kdy se co vyplatí

• Odměna jednatele se hodí, když chcete: snížit firmě základ daně (náklad), budovat si důchod a nárok na nemocenskou, mít pravidelný měsíční příjem, nebo prokázat příjem (hypotéka, leasing). Daňově je efektivnější na samotné dani z příjmů (15 % místo ~32,9 %), ale „zaplatíte" to pojistným.
• Podíl na zisku se hodí, když chcete: minimalizovat odvody (žádné pojistné), vyplatit si nakumulovaný zisk z minulých let, nebo rozdělit výnos mezi společníky podle podílů. Daňově dává smysl hlavně tam, kde už máte sociální a zdravotní pojištění pokryté odjinud (zaměstnání, jiná odměna).

Kombinace obojího — nejčastější řešení

V praxi se u jednočlenných a malých s.r.o. nejčastěji kombinuje obojí: nižší pravidelná odměna jednatele plus jednou ročně podíl na zisku.

Logika kombinace:

• Odměna jednatele zajistí účast na pojištění (důchod, nemocenská) a je daňovým nákladem firmy. Často se nastaví tak, aby dosáhla na účast na sociálním pojištění (≥ 4 500 Kč/měs) nebo aby pokryla minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění.
• Podíl na zisku vyplatí zbytek výnosu s nižším pojistným zatížením (žádné odvody), i když za cenu vyššího efektivního zdanění (~32,9 %).

Optimální poměr závisí na tom, co je pro vás důležitější — čistý výnos „na ruku" dnes (víc tlačit na podíl), nebo sociální zabezpečení do budoucna (víc tlačit na odměnu: vyšší důchod, nárok na nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství). Univerzální poměr neexistuje; vyplatí se to spočítat s účetním nebo daňovým poradcem na konkrétních číslech. Souvislosti účetnictví řešíme v článku Účetnictví s.r.o. pro začátečníky; jestli vám místo s.r.o. nestačí být OSVČ, porovnejte v OSVČ vs. s.r.o..

Časté chyby

• Bezplatný výkon funkce bez smlouvy. Bez smlouvy o výkonu funkce, která odměnu výslovně sjednává, platí ze zákona, že je funkce bezplatná (§ 59 odst. 3 ZOK). Pokud si i tak budete posílat „odměnu", hrozí, že půjde o neoprávněnou výplatu a daňově neuznatelný náklad. Řešení: mít platnou smlouvu o výkonu funkce jednatele schválenou valnou hromadou.
• Výplata podílu bez schválené účetní závěrky. Zisk nelze rozdělit, dokud valná hromada neschválí účetní závěrku (§ 34 ZOK). „Předběžné" výběry na účet společníka bez podkladu jsou nejčastěji evidovány jako půjčka společníkovi, kterou je třeba vrátit — ne jako podíl na zisku.
• Ignorování bilančního a insolvenčního testu. Vyplatit si zisk, i když na to firma nemá (vlastní kapitál pod základním kapitálem, nebo by hrozil úpadek), je porušení § 34 a § 40 ZOK — s odpovědností jednatele.
• Záměna „peněz firmy" za vlastní. Placení soukromých výdajů z firemního účtu mimo odměnu/podíl je daňový i právní problém (nepřiznaný příjem, neoprávněné čerpání majetku korporace).
• Spoléhání jen na podíl a nulový důchod. Kdo si celý život vyplácí jen podíl na zisku a žádnou odměnu, neplatí důchodové pojištění a v důchodu na tom může být velmi špatně.

Příklady

Příklad 1 — jen podíl na zisku. Firma vydělá 500 000 Kč zisku. DPPO 21 % = 105 000 Kč, zůstane 395 000 Kč. Z toho srážková daň 15 % = 59 250 Kč. Společník dostane 335 750 Kč, žádné pojistné. Efektivní zatížení ~32,9 %.

Příklad 2 — kombinace. Jednatel si nastaví odměnu 10 000 Kč/měs (120 000 Kč/rok). Ta je daňovým nákladem firmy, daní se 15 % a odvádí se z ní zdravotní i sociální pojištění (jednatel si buduje důchod a má nárok na nemocenskou). Zbytek zisku po DPPO si na konci roku vyplatí jako podíl se srážkovou daní 15 %. Výslednou čistou částku je nutné spočítat včetně pojistného firmy i jednatele, případného zdravotního doplatku a slev. Samotné rozdělení na dvě platby nižší zatížení nezaručuje.

Čísla jsou ilustrativní; konkrétní výpočet ovlivní slevy na dani, minimální vyměřovací základy a další příjmy jednatele.

Shrnutí

• Dvě hlavní cesty: odměna jednatele (za výkon funkce) a podíl na zisku (jako společník).
• Odměna jednatele: daň 15 % nebo 23 % před slevami, pojistné podle účasti a režimu sjednaného příjmu; při splnění podmínek je daňovým nákladem firmy a zakládá účast na důchodovém pojištění.
• Podíl na zisku: ze zisku po DPPO 21 %, srážková daň 15 % (§ 36 ZDP), žádné pojistné, efektivní zatížení ~32,9 %, jen po schválené závěrce a splnění testů (§ 34, § 40, § 161 ZOK).
• Nejčastěji se kombinuje obojí — záleží, zda upřednostníte čistý výnos, nebo sociální zabezpečení.

FAQ

Jak si vyplatit peníze z s.r.o.?

Legálně máte dvě hlavní možnosti. Odměnu jednatele za výkon funkce (na základě smlouvy o výkonu funkce dle § 59–60 ZOK) — daní se jako příjem ze závislé činnosti sazbou 15 % nebo 23 % před slevami a platí se z ní pojistné, ale je daňovým nákladem firmy. A podíl na zisku jako společník — vyplácí se ze zisku po zdanění DPPO 21 %, sráží se z něj 15 % daň (§ 36 ZDP) a neplatí se pojistné, ale jen po schválené účetní závěrce. V praxi se obojí nejčastěji kombinuje.

Platím z podílu na zisku pojistné?

Ne. Podíl na zisku nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění — není to příjem ze závislé činnosti ani z podnikání. Odvádí se z něj pouze srážková daň 15 % podle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP. To je hlavní výhoda oproti odměně jednatele, ze které se pojistné platí.

Co je výhodnější — odměna jednatele, nebo podíl na zisku?

Záleží na cíli a konkrétních vstupních podmínkách. Odměna je daňově uznatelným nákladem společnosti, ale obvykle podléhá pojistnému. Podíl na zisku není nákladem společnosti a vyplácí se až ze zisku po 21% dani; následná 15% srážka vede při těchto sazbách k efektivnímu zatížení 32,85 % původního zisku. Kombinace může být vhodná, ale její výsledek mění další příjmy, pojistný status, slevy, rezidence i to, kolik peněz má ve firmě zůstat. Nelze ji označit za univerzálně nejvýhodnější bez scénářového výpočtu.

Musím mít smlouvu o výkonu funkce, abych dostával odměnu jednatele?

Pro běžné smluvní odměňování potřebujete písemnou smlouvu schválenou valnou hromadou. Bez sjednaného odměňování je funkce zásadně bezplatná; § 59 odst. 4 ZOK připouští výjimky s obvyklou odměnou, například při neuzavření smlouvy z důvodů na straně společnosti. Výjimku nelze předpokládat jen proto, že si jednatel začne posílat peníze.

Z jaké částky odměny se začíná platit sociální pojištění?

Rozhodný příjem je v roce 2026 4 500 Kč měsíčně. Nejprve se posuzuje sjednaná měsíční odměna. Je-li nižší nebo nebyla sjednána, jde o zaměstnání malého rozsahu a účast vzniká za měsíce, kdy zúčtovaný příjem dosáhne hranice. Při sjednané odměně alespoň 4 500 Kč se tento měsíční test malého rozsahu nepoužije. Zdravotní pojištění má vlastní pravidla a tento limit na ně neplatí.

Jak se daní odměna jednatele, který je daňovým nerezidentem?

Od 1. ledna 2026 z ní česká firma odvádí zálohu na daň podle § 38h ZDP, obvykle 15 % a 23 % z části nad zákonnou hranici. Při ročním úhrnu dotčených příjmů nad 1 762 812 Kč musí nerezident za rok 2026 podat české přiznání. Jde o režim odměny jednatele; srážková daň z podílu na zisku tím zrušena nebyla.