Daňový nerezident jako jednatel s.r.o.: zdanění odměny od roku 2026

Od 1. ledna 2026 se odměna člena orgánu české právnické osoby, který je českým daňovým nerezidentem, už standardně nedaní konečnou 15% srážkovou daní. Firma z ní odvádí zálohu na daň sazbou 15 %, případně 23 % nad zákonnou hranici. Změna se týká odměny za výkon funkce, nikoli automaticky podílu na zisku. U vyšších ročních odměn může nerezidentovi vzniknout povinnost podat v Česku daňové přiznání.

Nejdřív je nutné správně určit daňovou rezidenci. Cizí občanství neznamená automaticky české daňové nerezidentství — cizinec může být českým daňovým rezidentem a český občan může být naopak nerezidentem. Tento článek shrnuje český vnitrostátní režim ověřený k 15. říjnu 2026; smlouva o zamezení dvojího zdanění a pravidla sociálního zabezpečení mohou výsledek změnit a vyžadují individuální posouzení.

Cizinec není totéž co daňový nerezident

Český daňový rezident má v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dnů v kalendářním roce. Pokud člověka považují za rezidenta dva státy současně, rozhodují rozhraničovací pravidla příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění — typicky stálý byt, středisko životních zájmů a obvyklý pobyt.

Prakticky proto nestačí do mzdové evidence napsat „cizinec" podle pasu. Firma má před nastavením odměny zjistit a doložit, ve kterém státě je jednatel daňovým rezidentem, a zkontrolovat příslušnou mezinárodní smlouvu. Obecné podmínky podnikání zahraničních osob popisuje průvodce podnikání cizinců v ČR.

Co se změnilo od 1. ledna 2026

Odměna člena orgánu právnické osoby patří podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, mezi příjmy ze závislé činnosti. Doprovodný zákon č. 360/2025 Sb. změnil od roku 2026 způsob, jakým česká firma vybírá daň z odměny českého daňového nerezidenta:

Záloha se počítá sazbou 15 % do zákonné hranice a 23 % z části základu nad tuto hranici. Pro rok 2026 odpovídá roční hranice 36násobku průměrné mzdy částce 1 762 812 Kč. Při měsíčním zúčtování se používá měsíční hranice podle § 38h ZDP.

Kdy musí nerezident podat české daňové přiznání

Český daňový nerezident musí za rok 2026 podat české daňové přiznání také tehdy, pokud úhrn jeho příjmů podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 15 ZDP — odměn členů orgánů právnických osob — přesáhne 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč. Tento zvláštní test podle § 38g odst. 6 se nevztahuje obecně na všechny příjmy ze zaměstnání; jiné důvody povinného přiznání se posuzují samostatně.

Pod touto hranicí nevzniká povinnost podat přiznání pouze z tohoto důvodu. Přiznání ale může být povinné kvůli souběhu zaměstnavatelů, dalším českým příjmům nebo pravidlům konkrétní smlouvy. Zálohová daň navíc není konečnou daní stejným způsobem jako dřívější srážka — případné roční vypořádání je proto vhodné ověřit s daňovým poradcem.

Prohlášení poplatníka a slevy

Také daňový nerezident může u českého plátce podepsat Prohlášení poplatníka. Při měsíčním výpočtu pak může uplatnit základní slevu na poplatníka, která v roce 2026 činí 2 570 Kč měsíčně. U dalších slev a daňového zvýhodnění platí pro nerezidenty zvláštní podmínky; některé lze uplatnit jen v ročním přiznání, zejména při rezidenci v EU nebo EHP a při dosažení zákonného podílu příjmů z českých zdrojů.

Firma by proto neměla automaticky přebírat stejné nastavení jako u českého rezidenta. Potřebuje správné prohlášení, doklad o rezidenci a mzdové podklady odpovídající konkrétní situaci.

Odměna jednatele není podíl na zisku

Změna od roku 2026 dopadá na odměnu za výkon funkce, tedy příjem podle § 6 ZDP. Neznamená obecné zrušení srážkové daně z výnosů, které česká společnost vyplácí zahraničnímu společníkovi.

Podíl na zisku fyzické osobě má dál samostatný režim podle § 36 ZDP. Tuzemská sazba může být ovlivněna smlouvou o zamezení dvojího zdanění a pro její použití bývá potřeba doložit daňovou rezidenci a splnit další podmínky. Srovnání obou způsobů výplaty najdete v článku odměna jednatele vs. podíl na zisku.

Sociální a zdravotní pojištění: bez univerzální odpovědi

Daňový režim sám neurčuje, ve kterém státě se odvádí sociální a zdravotní pojištění. U přeshraniční situace rozhoduje zejména stát výkonu činnosti, unijní koordinační pravidla, případné potvrzení A1 a mezinárodní smlouvy. Jednatel pracující jen v Česku může mít jiné nastavení než jednatel, který funkci fakticky vykonává z jiného členského státu.

Proto nelze bezpečně použít pravidlo „nerezident v Česku pojistné neplatí" ani opačné pravidlo „pojistné se vždy odvádí v Česku". Před první výplatou nechte určit příslušnost k systému sociálního zabezpečení a teprve podle ní nastavte mzdové odvody.

Co má česká s.r.o. udělat před první výplatou

• Mít písemnou a valnou hromadou schválenou smlouvu o výkonu funkce, která odměnu výslovně sjednává.
• Rozlišit občanství a daňovou rezidenci; vyžádat aktuální potvrzení o daňovém domicilu, je-li potřeba.
• Prověřit smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a státem rezidence.
• Nastavit zálohovou daň 15/23 % a evidovat roční úhrn příjmů.
• Vyřešit Prohlášení poplatníka a slevy, na které má nerezident skutečně nárok.
• Samostatně určit stát sociálního a zdravotního pojištění, případně zajistit A1.
• Nezaměnit daň z odměny s režimem podílu na zisku.

Co se změní od roku 2027

Legislativa počítá od 1. ledna 2027 s dalším omezením srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Neznamená to ale, že každý zaměstnanec nebo jednatel automaticky podá daňové přiznání: zákon zachovává situace, ve kterých lze daň vypořádat bez plošné nové povinnosti přiznání. Před výplatami v roce 2027 bude potřeba zkontrolovat aktuální znění ZDP a pokyny Finanční správy.

FAQ

Je každý jednatel-cizinec českým daňovým nerezidentem?

Ne. Občanství a daňová rezidence jsou dvě různé věci. Cizinec může být českým daňovým rezidentem, pokud má v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Při dvojí rezidenci rozhoduje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění.

Jak se od roku 2026 daní odměna jednatele-nerezidenta?

Česká s.r.o. z ní odvádí zálohu na daň podle § 38h ZDP, zpravidla 15 % a 23 % z části nad zákonnou hranici. Dřívější konečná 15% srážková daň se na tuto odměnu od 1. ledna 2026 standardně nepoužije.

Kdy musí jednatel-nerezident podat v Česku přiznání?

Za rok 2026 vzniká zvláštní povinnost podle § 38g odst. 6 ZDP, když úhrn odměn členů orgánů právnických osob podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 15 přesáhne 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč. Nejde o obecný test všech zaměstnaneckých příjmů. Povinnost ale mohou založit i jiné příjmy nebo souběhy, proto se posuzuje celá situace.

Zrušila se srážková daň i u podílu na zisku?

Ne. Změna se týká odměny člena orgánu jako příjmu ze závislé činnosti. Podíl na zisku zůstává v samostatném režimu § 36 ZDP; výslednou sazbu u nerezidenta může ovlivnit smlouva o zamezení dvojího zdanění.

Platí jednatel-nerezident sociální a zdravotní pojištění v Česku?

Nelze odpovědět jen podle daňové rezidence. Rozhoduje místo a způsob výkonu činnosti, koordinační pravidla EU, případné potvrzení A1 a mezinárodní smlouvy. Příslušnost k pojistnému systému je nutné určit samostatně před první výplatou.