Od 1. ledna 2026 se odměna člena orgánu české právnické osoby, který je českým daňovým nerezidentem, už standardně nedaní konečnou 15% srážkovou daní. Firma z ní odvádí zálohu na daň sazbou 15 %, případně 23 % nad zákonnou hranici. Změna se týká odměny za výkon funkce, nikoli automaticky podílu na zisku. U vyšších ročních odměn může nerezidentovi vzniknout povinnost podat v Česku daňové přiznání.
Nejdřív je nutné správně určit daňovou rezidenci. Cizí občanství neznamená automaticky české daňové nerezidentství — cizinec může být českým daňovým rezidentem a český občan může být naopak nerezidentem. Tento článek shrnuje český vnitrostátní režim platný v srpnu 2026; smlouva o zamezení dvojího zdanění a pravidla sociálního zabezpečení mohou výsledek změnit a vyžadují individuální posouzení.
Cizinec není totéž co daňový nerezident
Český daňový rezident má v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržuje alespoň 183 dnů v kalendářním roce. Pokud člověka považují za rezidenta dva státy současně, rozhodují rozhraničovací pravidla příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění — typicky stálý byt, středisko životních zájmů a obvyklý pobyt.
Prakticky proto nestačí do mzdové evidence napsat „cizinec" podle pasu. Firma má před nastavením odměny zjistit a doložit, ve kterém státě je jednatel daňovým rezidentem, a zkontrolovat příslušnou mezinárodní smlouvu. Obecné podmínky podnikání zahraničních osob popisuje průvodce podnikání cizinců v ČR.
Co se změnilo od 1. ledna 2026
Odměna člena orgánu právnické osoby patří podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, mezi příjmy ze závislé činnosti. Doprovodný zákon č. 360/2025 Sb. změnil od roku 2026 způsob, jakým česká firma vybírá daň z odměny českého daňového nerezidenta:
| Situace | Režim od roku 2026 |
|---|---|
| Odměna jednatele — český daňový rezident | záloha na daň podle § 38h ZDP |
| Odměna jednatele — český daňový nerezident | nově také záloha na daň podle § 38h ZDP |
| Podíl na zisku fyzické osobě | samostatný režim srážkové daně podle § 36 ZDP; změna odměny jednatele ho sama neruší |
Záloha se počítá sazbou 15 % do zákonné hranice a 23 % z části základu nad tuto hranici. Pro rok 2026 odpovídá roční hranice 36násobku průměrné mzdy částce 1 762 812 Kč. Při měsíčním zúčtování se používá měsíční hranice podle § 38h ZDP.
Kdy musí nerezident podat české daňové přiznání
Český daňový nerezident musí za rok 2026 podat české daňové přiznání, pokud úhrn jeho českých příjmů ze závislé činnosti, které byly zdaněny zálohovou daní, přesáhne 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč. Do posouzení se nezahrnuje jen jedna měsíční výplata; rozhodující je roční úhrn dotčených příjmů.
Pod touto hranicí nevzniká povinnost podat přiznání pouze z tohoto důvodu. Přiznání ale může být povinné kvůli souběhu zaměstnavatelů, dalším českým příjmům nebo pravidlům konkrétní smlouvy. Zálohová daň navíc není konečnou daní stejným způsobem jako dřívější srážka — případné roční vypořádání je proto vhodné ověřit s daňovým poradcem.
Prohlášení poplatníka a slevy
Také daňový nerezident může u českého plátce podepsat Prohlášení poplatníka. Při měsíčním výpočtu pak může uplatnit základní slevu na poplatníka, která v roce 2026 činí 2 570 Kč měsíčně. U dalších slev a daňového zvýhodnění platí pro nerezidenty zvláštní podmínky; některé lze uplatnit jen v ročním přiznání, zejména při rezidenci v EU nebo EHP a při dosažení zákonného podílu příjmů z českých zdrojů.
Firma by proto neměla automaticky přebírat stejné nastavení jako u českého rezidenta. Potřebuje správné prohlášení, doklad o rezidenci a mzdové podklady odpovídající konkrétní situaci.
Odměna jednatele není podíl na zisku
Změna od roku 2026 dopadá na odměnu za výkon funkce, tedy příjem podle § 6 ZDP. Neznamená obecné zrušení srážkové daně z výnosů, které česká společnost vyplácí zahraničnímu společníkovi.
Podíl na zisku fyzické osobě má dál samostatný režim podle § 36 ZDP. Tuzemská sazba může být ovlivněna smlouvou o zamezení dvojího zdanění a pro její použití bývá potřeba doložit daňovou rezidenci a splnit další podmínky. Srovnání obou způsobů výplaty najdete v článku odměna jednatele vs. podíl na zisku.
Sociální a zdravotní pojištění: bez univerzální odpovědi
Daňový režim sám neurčuje, ve kterém státě se odvádí sociální a zdravotní pojištění. U přeshraniční situace rozhoduje zejména stát výkonu činnosti, unijní koordinační pravidla, případné potvrzení A1 a mezinárodní smlouvy. Jednatel pracující jen v Česku může mít jiné nastavení než jednatel, který funkci fakticky vykonává z jiného členského státu.
Proto nelze bezpečně použít pravidlo „nerezident v Česku pojistné neplatí" ani opačné pravidlo „pojistné se vždy odvádí v Česku". Před první výplatou nechte určit příslušnost k systému sociálního zabezpečení a teprve podle ní nastavte mzdové odvody.
Co má česká s.r.o. udělat před první výplatou
- Mít písemnou a valnou hromadou schválenou smlouvu o výkonu funkce, která odměnu výslovně sjednává.
- Rozlišit občanství a daňovou rezidenci; vyžádat aktuální potvrzení o daňovém domicilu, je-li potřeba.
- Prověřit smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi Českem a státem rezidence.
- Nastavit zálohovou daň 15/23 % a evidovat roční úhrn příjmů.
- Vyřešit Prohlášení poplatníka a slevy, na které má nerezident skutečně nárok.
- Samostatně určit stát sociálního a zdravotního pojištění, případně zajistit A1.
- Nezaměnit daň z odměny s režimem podílu na zisku.
Co se změní od roku 2027
Legislativa počítá od 1. ledna 2027 s dalším omezením srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Neznamená to ale, že každý zaměstnanec nebo jednatel automaticky podá daňové přiznání: zákon zachovává situace, ve kterých lze daň vypořádat bez plošné nové povinnosti přiznání. Před výplatami v roce 2027 bude potřeba zkontrolovat aktuální znění ZDP a pokyny Finanční správy.
FAQ
Je každý jednatel-cizinec českým daňovým nerezidentem?
Ne. Občanství a daňová rezidence jsou dvě různé věci. Cizinec může být českým daňovým rezidentem, pokud má v Česku bydliště nebo se zde obvykle zdržuje. Při dvojí rezidenci rozhoduje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění.
Jak se od roku 2026 daní odměna jednatele-nerezidenta?
Česká s.r.o. z ní odvádí zálohu na daň podle § 38h ZDP, zpravidla 15 % a 23 % z části nad zákonnou hranici. Dřívější konečná 15% srážková daň se na tuto odměnu od 1. ledna 2026 standardně nepoužije.
Kdy musí jednatel-nerezident podat v Česku přiznání?
Za rok 2026 vzniká povinnost mimo jiné tehdy, když roční úhrn dotčených českých příjmů ze závislé činnosti přesáhne 36násobek průměrné mzdy, tedy 1 762 812 Kč. Povinnost ale mohou založit i jiné příjmy nebo souběhy, proto se posuzuje celá situace.
Zrušila se srážková daň i u podílu na zisku?
Ne. Změna se týká odměny člena orgánu jako příjmu ze závislé činnosti. Podíl na zisku zůstává v samostatném režimu § 36 ZDP; výslednou sazbu u nerezidenta může ovlivnit smlouva o zamezení dvojího zdanění.
Platí jednatel-nerezident sociální a zdravotní pojištění v Česku?
Nelze odpovědět jen podle daňové rezidence. Rozhoduje místo a způsob výkonu činnosti, koordinační pravidla EU, případné potvrzení A1 a mezinárodní smlouvy. Příslušnost k pojistnému systému je nutné určit samostatně před první výplatou.