Ve zkratce: podíl na zisku (dividenda), který vyplácí dceřiná společnost své mateřské společnosti, je za splnění zákonných podmínek osvobozen od daně z příjmů podle § 19 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Klíčové podmínky jsou tři: mateřská společnost drží alespoň 10 % podílu na základním kapitálu dceřiné firmy, drží ho nepřetržitě nejméně 12 měsíců a obě firmy mají odpovídající formu a daňové rezidentství (ČR/EU). Nejsou-li podmínky splněny, srazí dceřiná společnost srážkovou daň 15 %. Tento režim se týká jen výplaty mezi právnickými osobami — je nutné ho ostře odlišit od výplaty podílu fyzické osobě a od prodeje podílu.
Není daňové ani právní poradenství. Tento text je obecný informační výklad platný pro rok 2026. Přesné znění § 19 ZDP se novelami posouvá (i písmenné označení odstavců), sazby i výklad judikatury se mění. Konkrétní transakci — zejména jakoukoli holdingovou strukturu — vždy ověřte u daňového poradce nebo advokáta. FIRMIN daňové poradenství neposkytuje.
Co režim „mateřská–dceřiná" řeší
Když firma vlastní podíl v jiné firmě, může jí ta druhá vyplatit podíl na zisku. Bez zvláštní úpravy by se stejný zisk zdanil několikrát: jednou daní z příjmů právnických osob u dceřiné firmy a pak znovu při každém přeposlání „nahoru". Aby se tomu ve skupinách firem zabránilo, zavádí ZDP v návaznosti na evropskou směrnici o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností (2011/96/EU) osvobození výplaty podílu na zisku mezi mateřskou a dceřinou společností.
Zjednodušeně: dividenda putující od dceřiné firmy k mateřské firmě je za splnění podmínek osvobozena od daně z příjmů (režim § 19 odst. 1 ZDP, tzv. matka–dcera). To je základ fungování většiny holdingů — více o uspořádání skupiny v článku holdingová struktura s.r.o..
Podmínky osvobození podle § 19 ZDP
Osvobození není automatické. Aby výplata podílu na zisku od dceřiné společnosti k mateřské byla osvobozena, musí být současně splněny všechny následující podmínky.
| Podmínka | Požadavek |
|---|---|
| Výše podílu | Mateřská společnost drží nejméně 10 % podílu na základním kapitálu dceřiné společnosti |
| Doba držby | Podíl je držen nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců |
| Forma společnosti | Obě jsou obchodní korporací ve formě a.s., s.r.o. nebo družstva (u zahraničních obdobná forma dle směrnice EU) |
| Rezidentství | Mateřská i dceřiná je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU |
| Skutečný vlastník | Mateřská společnost je skutečným vlastníkem vyplaceného příjmu (využívá ho pro vlastní potřebu, není jen průtokovým článkem) |
Dvě věci k podmínkám stojí za zdůraznění:
- Deset procent se váže na základní kapitál, ne na hlasovací práva. České ZDP pracuje s podílem na základním kapitálu. (Evropská směrnice zmiňuje i alternativu hlasovacích práv, ale tuzemský zákon vychází z kapitálu.)
- Dvanáct měsíců lze splnit i dodatečně. Podmínku nepřetržité držby po dobu 12 měsíců je možné naplnit i následně — osvobození lze uplatnit ještě předtím, než 12 měsíců uplyne, pokud je lhůta nakonec dovršena. V praxi se osvobození uplatní a doba držby se „dorovná" později; nedodrží-li se, je nutné to napravit.
Podmínka skutečného vlastníka míří na uměle vkládané mezičlánky: mateřská firma musí být tím, komu příjem ekonomicky patří, ne jen schránkou, přes kterou peníze protečou dál k někomu jinému.
Rozhodný den a co když podmínky nesplníte
Splnění podmínek se posuzuje k rozhodnému dni — tj. k okamžiku, kdy valná hromada dceřiné společnosti rozhodne o výplatě podílu na zisku (resp. ke dni rozhodnému pro určení osob s nárokem na podíl). K tomuto datu se testuje, zda mateřská drží aspoň 10 % a zda běží (nebo se dovrší) dvanáctiměsíční držba.
Pokud podmínky splněny nejsou, výplata osvobozená není. Pak dceřiná společnost jako plátce srazí z podílu na zisku srážkovou daň 15 % podle § 36 ZDP a odvede ji finančnímu úřadu. Jde o konečnou srážkovou daň — mateřská firma už příjem znovu nedaní.
Okrajově: u příjemců z tzv. nesmluvních států (státy, s nimiž ČR nemá smlouvu o zamezení dvojího zdanění ani dohodu o výměně informací) činí srážková sazba 35 % (§ 36 odst. 1 ZDP). Běžného tuzemského ani unijního holdingu se to netýká — jde o výjimku pro vybrané jurisdikce mimo EU.
Pro úplnost: sazba daně z příjmů právnických osob je pro rok 2026 21 % (§ 21 odst. 1 ZDP). Tou se zdaňuje zisk dceřiné firmy „dole"; osvobození podle § 19 ZDP se týká až následné výplaty tohoto (již zdaněného) zisku nahoru mateřské firmě.
Tři situace, které se pletou — a je nutné je odlišit
Osvobození matka–dcera platí jen pro jednu konkrétní situaci. Nejčastější chyba je zaměnit ji s výplatou fyzické osobě nebo s prodejem podílu. Rozdíly:
| Situace | Kdo komu | Daňový režim |
|---|---|---|
| Dividenda firmě | Dceřiná firma → mateřská firma (PO→PO) | Osvobozeno dle § 19 ZDP (při splnění podmínek) |
| Dividenda člověku | Firma → společník / jednatel (fyzická osoba) | Srážková daň 15 % (§ 36 ZDP), neosvobozuje se |
| Prodej podílu | Prodej obchodního podílu, ne výplata zisku | Zcela jiný režim — prodej ≠ dividenda |
- Výplata podílu na zisku fyzické osobě (typicky jedinému společníkovi) osvobozená není. Firma z ní srazí srážkovou daň 15 % podle § 36 odst. 2 písm. b) ZDP. Kombinace se zdaněním zisku na úrovni firmy a otázka, kdy se místo dividendy vyplatit odměnu, je rozebraná v článku odměna jednatele vs. podíl na zisku.
- Prodej podílu není dividenda. Když firma nebo člověk prodá svůj obchodní podíl, nejde o výplatu zisku, ale o převod majetku — řídí se jinými pravidly (u fyzické osoby časový test, u právnické osoby vlastní režim). Detailně v článku zdanění prodeje podílu. Samotný převod se pak promítá zápisem změny v obchodním rejstříku.
Praktický příklad v holdingu
Mateřská společnost HOLDING s.r.o. vlastní 100 % podílu v dceřiné firmě VÝROBA s.r.o. už tři roky. VÝROBA s.r.o. za rok vydělá zisk, z něhož po zdanění DPPO 21 % zbude 5 000 000 Kč. Valná hromada rozhodne tento zisk vyplatit mateřské HOLDING s.r.o.
- Mateřská drží více než 10 % (drží 100 %) na základním kapitálu → splněno.
- Drží podíl nepřetržitě déle než 12 měsíců (tři roky) → splněno.
- Obě jsou s.r.o. a daňoví rezidenti ČR, mateřská je skutečným vlastníkem příjmu → splněno.
Výsledek: dividenda 5 000 000 Kč je u HOLDING s.r.o. osvobozena podle § 19 ZDP. Dceřiná firma z ní nesráží žádnou srážkovou daň. Kdyby stejnou částku firma vyplácela přímo fyzické osobě — společníkovi — srazila by 15 % (750 000 Kč) srážkové daně. Právě proto se zisk ve skupinách často nejdřív koncentruje v mateřské firmě. Ready-made společnost se pro roli takové mateřské firmy někdy pořizuje kvůli existující historii — souvislosti popisuje ready-made jako mateřská společnost.
Kdy pozor: zneužití práva
⚠️ Osvobození není bianko šek. I formálně splněné podmínky § 19 ZDP nemusí obstát, je-li převažujícím účelem transakce získání daňové výhody v rozporu se smyslem zákona. Finanční správa i soudy v takovém případě mohou osvobození odepřít jako zneužití práva.
Nejcitovanějším příkladem je řetězec „osvobozený prodej podílu hrazený osvobozenou dividendou". Zjednodušené schéma, které soudy posuzovaly: společníci vloží své podíly do nově vytvořeného holdingu a ten jim za podíly „zaplatí" — jenže peníze na kupní cenu si holding obstará právě z dividend, které mu jeho nové dcery (dosavadní firmy) vyplatí osvobozeně. Výsledkem je, že se zisk firem dostane k původním vlastníkům prakticky bez daně a bez ekonomického smyslu celé operace kromě daňové úspory.
Tuto konstrukci vyhodnotil jako zneužití práva Krajský soud v Českých Budějovicích (rozsudek čj. 63 Af 5/2022-67); obdobně k účelovým holdingovým schématům opakovaně přistupuje i Nejvyšší správní soud. Soudy vážily, že nově založený holding byl v podstatě prázdná schránka bez reálné činnosti, dividendy z dceřiných firem odčerpaly zisk v částce téměř totožné s kupní cenou podílů podle znaleckého posudku a existovaly jiné, ekonomicky smysluplnější varianty, jak z firem prostředky získat.
Pozn.: přesné spisové značky a data navazujících rozhodnutí NSS si před citací ověřte v databázi rozhodnutí — judikatura k zneužití práva u holdingů se vyvíjí.
Co si z toho odnést (obecně, ne jako univerzální pravidlo):
- Rozhoduje převažující účel a ekonomická racionalita konkrétní transakce, ne jen formální splnění podmínek.
- Samotné vlastnění holdingu ani běžná výplata dividend problém nejsou — režim § 19 ZDP je standardní a legitimní.
- Rizikové jsou účelové konstrukce, kde je hlavním (nebo jediným) smyslem daňová výhoda a chybí reálná hospodářská podstata.
Judikatura tohoto typu ukazuje tendenci správních soudů, nikoli neměnné pravidlo — každý případ se posuzuje individuálně. Proto u jakéhokoli holdingového uspořádání platí dvojnásob: ověřte si ho předem u daňového poradce.
Časté dotazy
Kdy je dividenda mezi firmami osvobozená od daně?
Když dceřiná společnost vyplácí podíl na zisku své mateřské společnosti a jsou splněny podmínky § 19 ZDP: mateřská drží aspoň 10 % podílu na základním kapitálu dceřiné, drží ho nepřetržitě nejméně 12 měsíců (lze dovršit i dodatečně), obě mají formu a.s./s.r.o./družstva, jsou daňovými rezidenty ČR nebo EU a mateřská je skutečným vlastníkem příjmu. Pak se z výplaty nesráží žádná daň.
Kolik je daň, když podmínky osvobození nesplním?
Dceřiná společnost jako plátce srazí z podílu na zisku srážkovou daň 15 % podle § 36 ZDP a odvede ji finančnímu úřadu. Jde o konečnou srážkovou daň. Výjimečně, u příjemců z nesmluvních států mimo EU, je sazba 35 % (§ 36 odst. 1 ZDP) — běžného tuzemského holdingu se to ale netýká.
Platí osvobození i pro výplatu podílu na zisku mě jako fyzické osobě?
Ne. Osvobození podle § 19 ZDP je jen pro výplatu mezi právnickými osobami (mateřská–dceřiná). Vyplácí-li firma podíl na zisku fyzické osobě — společníkovi nebo jednateli — srazí srážkovou daň 15 % (§ 36 odst. 2 písm. b) ZDP). Srovnání této výplaty s odměnou najdete v článku odměna jednatele vs. podíl na zisku.
Je prodej podílu totéž co dividenda?
Není. Dividenda je výplata zisku, prodej podílu je převod majetku (obchodního podílu) na kupujícího — jde o dvě zcela odlišné situace s odlišným daňovým režimem. Zdanění prodeje podílu (u fyzické osoby časový test, u právnické osoby vlastní režim) rozebírá samostatný článek o zdanění prodeje podílu.
K jakému dni se posuzuje splnění podmínek?
K rozhodnému dni, tedy k okamžiku, kdy valná hromada dceřiné společnosti rozhodne o výplatě podílu na zisku (resp. ke dni rozhodnému pro nárok na podíl). K tomuto datu se testuje výše podílu i držba, přičemž dvanáctiměsíční lhůtu lze splnit i následně.
Může finanční úřad osvobození odepřít, i když podmínky splním?
Ano, pokud vyhodnotí transakci jako zneužití práva — tj. je-li jejím převažujícím účelem daňová výhoda v rozporu se smyslem zákona a chybí reálná hospodářská podstata. Ilustruje to judikatura k účelovým holdingům, kde byl osvobozený prodej podílu hrazený osvobozenou dividendou (KS 63 Af 5/2022, NSS 10 Afs 16/2023). Běžné vlastnění holdingu a standardní výplata dividend problém nejsou. Každý případ se posuzuje individuálně — ověřte si ho u daňového poradce. Tento text není daňové ani právní poradenství.
Aktualizováno: červenec 2026.