Paušální daň je jedna měsíční platba, kterou OSVČ najednou pokryje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění – a při splnění všech podmínek nepodává daňové přiznání ani přehledy. Pro rok 2026 má tři pásma: I. pásmo 9 162 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Vstoupit může živnostník s ročními příjmy do 2 milionů Kč, který není plátcem DPH. Tento režim se týká výhradně OSVČ – společnost s ručením omezeným paušální daň nemá (srovnání obou forem najdete v článku OSVČ vs. s.r.o.).
Platné pro rok 2026. Podmínky vstupu upravuje § 2a, výši paušální daně § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Co je paušální daň a jak funguje
Paušální daň (přesněji paušální režim) je dobrovolný způsob zdanění pro OSVČ. Místo abyste na konci roku počítali daň z příjmů, odváděli zálohy na sociální a zdravotní pojištění a podávali tři samostatná hlášení, posíláte jednu pevnou částku měsíčně na jeden účet finančního úřadu. Stát si ji sám rozdělí mezi daň, Českou správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu.
Hlavní výhody:
- Žádné daňové přiznání k dani z příjmů ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
- Předvídatelnost – platíte stále stejně, bez ročního doplatku.
- Minimum administrativy – nemusíte evidovat výdaje pro daňové účely.
Tyto výhody platí, pokud je vaše daň za daný rok skutečně rovna paušální dani. I v režimu musíte evidovat příjmy a jejich druh, abyste prokázali správné pásmo. Při nesplnění podmínek mohou být přiznání, přehledy a doplatek povinné. Při konečné paušální dani neuplatníte daňové slevy ani odpočty.
Pásma paušální daně 2026: kolik a pro koho
Od roku 2023 má paušální režim tři pásma. Do kterého spadáte, určuje výše ročních příjmů a typ činnosti – konkrétně to, jaký výdajový paušál (80 %, 60 %, 40 %) by na vaši činnost připadal, kdybyste ji danili běžně.
| Pásmo | Měsíční platba 2026 | Pro koho (hranice příjmů a činnosti) |
|---|---|---|
| I. pásmo | 9 162 Kč | Příjmy do 1 mil. Kč bez ohledu na činnost; do 1,5 mil. Kč, pokud min. 75 % příjmů je z činností s paušálem 80 % nebo 60 %; do 2 mil. Kč, pokud min. 75 % příjmů je z činnosti s paušálem 80 % |
| II. pásmo | 16 745 Kč | Příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na činnost; do 2 mil. Kč, pokud min. 75 % příjmů je z činností s paušálem 80 % nebo 60 % |
| III. pásmo | 27 139 Kč | Příjmy do 2 mil. Kč bez ohledu na druh činnosti |
Zdroj: Finanční správa, § 7a zákona č. 586/1992 Sb. Částky platné pro rok 2026.
Logika je taková, že se zařadíte do nejnižšího pásma, do kterého se vejdete. Většina živnostníků s příjmy do milionu korun je v I. pásmu bez ohledu na obor. Vyšší pásma se týkají buď vyšších příjmů, nebo činností s nižším výdajovým paušálem (typicky služby s paušálem 60 %, případně 40 %).
Připomínka k výdajovým paušálům podle činnosti:
- 80 % – řemeslná a zemědělská živnost, lesní a vodní hospodářství
- 60 % – ostatní živnosti (volná, vázaná, koncesovaná)
- 40 % – nezávislá povolání, autorská práva a jiné podnikání bez živnosti
- 30 % – příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku
Rozpad měsíční platby 2026
| Pásmo | Daň z příjmů | Sociální pojistné | Zdravotní pojistné | Celkem |
|---|---|---|---|---|
| I. | 100 Kč | 5 756 Kč | 3 306 Kč | 9 162 Kč |
| II. | 4 963 Kč | 8 191 Kč | 3 591 Kč | 16 745 Kč |
| III. | 9 320 Kč | 12 527 Kč | 5 292 Kč | 27 139 Kč |
Zdroj: Finanční správa (tisková zpráva GFŘ k paušální dani 2026).
Aktualizace po změně pojistného v roce 2026. Za leden až červen se v I. pásmu hradilo 9 984 Kč měsíčně. Nová roční povinnost ale odpovídá částce 9 162 Kč za každý měsíc roku 2026, takže za první pololetí vznikl přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč). Finanční správa výslovně umožnila přeplatek započíst proti červencové nebo některé další záloze: při jednorázovém započtení činila červencová úhrada 4 230 Kč a od srpna pravidelně 9 162 Kč. Kdo přeplatek během roku nezapočetl, může po skončení roku požádat o jeho vrácení. Před úpravou platby je vhodné ověřit stav osobního daňového účtu, zejména pokud má poplatník jiné nedoplatky.
| Období | Běžná odeslaná částka | Dopad zpětné změny |
|---|---|---|
| leden–červen 2026 | 9 984 Kč/měsíc | vznik přeplatku 822 Kč za měsíc, celkem 4 932 Kč |
| červenec 2026 při plném zápočtu | 4 230 Kč | 9 162 − 4 932 Kč |
| srpen–prosinec 2026 | 9 162 Kč/měsíc | nová pravidelná záloha |
Kdo může do paušálního režimu vstoupit
Podle § 2a zákona o daních z příjmů musíte k 1. dni rozhodného období splňovat všechny tyto podmínky:
- jste OSVČ (živnostník nebo jiný samostatně výdělečný poplatník);
- vaše příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok nepřesáhly 2 000 000 Kč;
- nejste plátcem DPH a nemáte ani registrační povinnost k DPH (plátcovství řeší samostatný práh obratu k DPH);
- nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti;
- k 1. dni rozhodného období nevykonáváte činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), kromě příjmů zdaněných srážkovou daní – paušál tedy kombinujete jen s prací na dohodu do limitu srážkové daně, ne s běžným zaměstnáním;
- nejste v insolvenci.
Vedle příjmů z podnikání můžete mít ostatní příjmy (z kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní podle § 8–10) jen do 50 000 Kč ročně. Limit se týká zdanitelných příjmů, které nejsou zdaněné konečnou srážkou; osvobozené příjmy se do něj nezapočítávají. Překročení znamená povinnost vypořádat daň a pojistné běžným přiznáním a přehledy, samo ale není totožné s okamžitým vystoupením z režimu.
Jak a do kdy se přihlásit
Do paušálního režimu se vstupuje oznámením podaným správci daně (finančnímu úřadu). Klíčová je lhůta.
- Lhůta: oznámení musíte podat do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (§ 38lc zákona o daních z příjmů). Pro rok 2026 vychází 10. leden na sobotu, proto se lhůta posouvá na pondělí 12. ledna 2026.
- Formulář: „Oznámení o vstupu do paušálního režimu" podáte na finanční úřad – při zpřístupněné datové schránce zřízené ze zákona povinně elektronicky v předepsaném formátu a struktuře, například přes portál MOJE daně.
- Nově začínající OSVČ: kdo zahájí činnost v průběhu roku, podává oznámení do dne zahájení činnosti.
- Platby: zálohu hradíte do 20. dne každého měsíce na účet finančního úřadu. Za leden tedy do 20. ledna.
Jakmile jste v režimu, každý rok v něm pokračujete automaticky – znovu se přihlašovat nemusíte. Vystoupit nebo změnit pásmo lze opět do 10. ledna (pro 2026 do 12. ledna).
Co paušál zahrnuje – a kdy se naopak nevyplatí
Jedna platba pokrývá daň z příjmů + sociální + zdravotní pojištění. Tím ale výčet výhod končí. Paušální daň nelze kombinovat s žádnými slevami a odpočty. Pokud na ně máte nárok, počítejte, že o ně přijdete.
Paušál se nevyplatí, pokud byste v běžném režimu daň výrazně snížili o:
- slevu na manželku/manžela při splnění zákonných podmínek, včetně péče o dítě do tří let a limitu vlastních příjmů manžela/manželky;
- daňové zvýhodnění na děti (a daňový bonus – ten v paušálu vůbec nedostanete);
- odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření;
- odpočty na penzijní připojištění, životní pojištění, dary;
- základní slevu na poplatníka – tu sice v paušálu efektivně „spotřebujete", ale když máte nízké příjmy, v běžném režimu byste díky ní mohli platit na dani z příjmů nulu.
Nevýhodou je i to, že v paušálu nevykazujete reálné výdaje. Pokud máte vysoké skutečné náklady (zboží, materiál, doprava), může být výhodnější daňová evidence se skutečnými výdaji.
Komu se paušální daň vyplatí – příklady
Příklady jsou ilustrativní, slouží k orientaci. Vždy si propočítejte konkrétní situaci.
Vyplatí se: IT konzultant bez slev. Programátor (volná živnost, paušál 60 %) s příjmy 1,3 mil. Kč ročně, bezdětný, bez hypotéky. V I. pásmu (75 % příjmů z činnosti s paušálem 60 % → vejde se do 1,5 mil. Kč) platí 9 162 Kč měsíčně, tj. necelých 110 tisíc ročně, a při splnění podmínek nepodává přiznání ani přehledy. Evidenci příjmů však vede dál. Pro takový profil může být paušální režim výhodný; i zde je potřeba do srovnání zahrnout základní slevu na poplatníka v běžném režimu.
Nemusí se vyplatit: řemeslník s příjmy 900 tisíc Kč. Truhlář může v běžném režimu uplatnit 80% výdajový paušál, takže daňový základ vychází na 180 tisíc Kč. Daň 27 tisíc Kč pokryje základní sleva na poplatníka 30 840 Kč. Při celoroční hlavní činnosti a běžných minimech vychází součet sociálního a zdravotního pojistného přibližně na 100 tisíc Kč, oproti 109 944 Kč za I. pásmo paušální daně. Paušální režim zde může zjednodušit podání, ale automatickou daňovou úsporu nepřináší.
Nevyplatí se: rodič s hypotékou. Grafička s příjmy 700 tisíc Kč, dvě děti, hypotéka. V běžném režimu by díky slevě na poplatníka, daňovému zvýhodnění na děti (včetně bonusu) a odpočtu úroků platila na dani z příjmů velmi málo nebo nic. V paušálu by tyto výhody ztratila – pro ni se paušál nevyplatí.
Hraniční případ: obchodník s vysokými náklady. Příjmy 1,8 mil. Kč, ale 70 % tvoří nákup zboží. Skutečné výdaje jsou vyšší než výdajový paušál, takže daňová evidence se skutečnými výdaji vyjde levněji než paušální režim ve vyšším pásmu.
Paušál vs. skutečné výdaje vs. výdajové paušály
OSVČ má v zásadě tři způsoby, jak řešit daně a pojistné:
| Způsob | Jak se daní | Pro koho |
|---|---|---|
| Paušální daň | Jedna pevná měsíční platba, žádné přiznání | Příjmy do 2 mil. Kč, neplátce DPH, bez slev a odpočtů |
| Výdajové paušály (procento z příjmů) | Přiznání + přehledy; výdaje 80/60/40/30 % z příjmů, lze uplatnit slevy | Kdo má reálné výdaje nižší než paušál a chce slevy/odpočty |
| Skutečné výdaje (daňová evidence) | Přiznání + přehledy; daní rozdíl příjmů a doložených výdajů | Kdo má vysoké reálné výdaje (zboží, materiál, provoz) |
Klíčový rozdíl: u výdajových paušálů a skutečných výdajů můžete uplatnit slevy a odpočty, u paušální daně ne. Proto paušální daň dává smysl hlavně tomu, kdo žádné velké slevy nečerpá a chce klid od administrativy.
Paušální daň a s.r.o.
Paušální daň je nástroj výhradně pro OSVČ. Společnost s ručením omezeným paušální daň nemá – s.r.o. vede účetnictví, podává přiznání k dani z příjmů právnických osob (sazba 21 %) a daní podíly na zisku. Pokud zvažujete, zda zůstat OSVČ na paušálu, nebo přejít na s.r.o., rozhoduje hlavně výše příjmů, potřeba omezit ručení a image vůči klientům. Detailní propočet najdete v článku OSVČ vs. s.r.o. a širší přehled v srovnání forem podnikání.
Často kladené otázky
Kolik je paušální daň 2026?
Pro rok 2026 platí tři pásma: I. pásmo 9 162 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Částka zahrnuje daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Jde o oficiální hodnoty Finanční správy a ČSSZ platné pro rok 2026.
Do kdy se musím přihlásit k paušální dani na rok 2026?
Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává do desátého dne zdaňovacího období. Protože 10. leden 2026 připadá na sobotu, posouvá se lhůta na pondělí 12. ledna 2026. Kdo začíná podnikat v průběhu roku, podává oznámení do dne zahájení činnosti.
Komu se paušální daň vyplatí?
Nejvíc OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč, které nečerpají daňové slevy a odpočty (manželka, děti, hypotéka, penzijní/životní pojištění) a chtějí se zbavit přiznání a přehledů. Nevyplatí se těm, kdo by díky slevám a odpočtům v běžném režimu platili výrazně méně, ani těm, kdo mají vysoké skutečné výdaje.
Můžu mít paušální daň jako s.r.o.?
Ne. Paušální daň je určena jen pro OSVČ. Společnost s ručením omezeným ji využít nemůže – platí daň z příjmů právnických osob (21 %) a vede účetnictví. Srovnání obou forem najdete v článku OSVČ vs. s.r.o..
Co se stane, když překročím 2 miliony Kč příjmů?
Pokud vaše příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou 2 000 000 Kč za rok, přestáváte splňovat podmínky paušálního režimu. Za daný rok pak musíte podat řádné daňové přiznání a přehledy a daň i pojistné doplatit běžným způsobem. Tato hranice příjmů není automaticky totožná s obratem pro DPH: ten má vlastní zákonnou definici, zahrnuje jen vymezená plnění a od roku 2025 se sleduje za kalendářní rok. Samostatně proto posuďte práh obratu k DPH.
Vstoupím do paušálu, i když jsem živnost zahájil v polovině roku?
Ano. Nově začínající OSVČ podává oznámení do dne zahájení činnosti a do limitu příjmů se počítají jen příjmy od zahájení do konce roku. Pro orientaci, do kterého pásma spadnete, platí stejná tabulka jako výše.