Paušální daň 2026: pásma, výše a komu se vyplatí

Ve zkratce: Paušální daň je jedna měsíční platba, kterou OSVČ najednou pokryje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění – a při splnění všech podmínek nepodává daňové přiznání ani přehledy. Pro rok 2026 má tři pásma: I. pásmo 9 162 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Vstoupit může živnostník s ročními příjmy do 2 milionů Kč, který není plátcem DPH. Tento režim se týká výhradně OSVČ – společnost s ručením omezeným paušální daň nemá (srovnání obou forem najdete v článku OSVČ vs. s.r.o.).

Platné pro rok 2026. Podmínky vstupu upravuje § 2a, výši paušální daně § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Co je paušální daň a jak funguje

Paušální daň (přesněji paušální režim) je dobrovolný způsob zdanění pro OSVČ. Místo abyste na konci roku počítali daň z příjmů, odváděli zálohy na sociální a zdravotní pojištění a podávali tři samostatná hlášení, posíláte jednu pevnou částku měsíčně na jeden účet finančního úřadu. Stát si ji sám rozdělí mezi daň, Českou správu sociálního zabezpečení a vaši zdravotní pojišťovnu.

Hlavní výhody:

• Žádné daňové přiznání k dani z příjmů ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
• Předvídatelnost – platíte stále stejně, bez ročního doplatku.
• Minimum administrativy – nemusíte evidovat výdaje pro daňové účely.

Tyto výhody platí, pokud je vaše daň za daný rok skutečně rovna paušální dani. I v režimu musíte evidovat příjmy a jejich druh, abyste prokázali správné pásmo. Při nesplnění podmínek mohou být přiznání, přehledy a doplatek povinné. Při konečné paušální dani neuplatníte daňové slevy ani odpočty.

Pásma paušální daně 2026: kolik a pro koho

Od roku 2023 má paušální režim tři pásma. Do kterého spadáte, určuje výše ročních příjmů a typ činnosti – konkrétně to, jaký výdajový paušál (80 %, 60 %, 40 %) by na vaši činnost připadal, kdybyste ji danili běžně.

Zdroj: Finanční správa, § 7a zákona č. 586/1992 Sb. Částky platné pro rok 2026.

Lze si zvolit nejnižší pásmo, jehož příjmové podmínky splňujete. Většina živnostníků s příjmy do milionu korun je v I. pásmu bez ohledu na obor. Vyšší pásma se týkají buď vyšších příjmů, nebo činností s nižším výdajovým paušálem (typicky služby s paušálem 60 %, případně 40 %).

Připomínka k výdajovým paušálům podle činnosti:

• 80 % – řemeslná živnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství
• 60 % – ostatní živnosti (volná, vázaná, koncesovaná)
• 40 % – nezávislá povolání, autorská práva a jiné podnikání bez živnosti
• 30 % – příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

Rozpad měsíční platby 2026

Zdroj: Finanční správa (tisková zpráva GFŘ k paušální dani 2026).

Aktualizace po změně pojistného v roce 2026. Za leden až červen se v I. pásmu hradilo 9 984 Kč měsíčně. Nová roční povinnost ale odpovídá částce 9 162 Kč za každý měsíc roku 2026, takže za první pololetí vznikl přeplatek 4 932 Kč (6 × 822 Kč). Finanční správa výslovně umožnila přeplatek započíst proti červencové nebo některé další záloze: při jednorázovém započtení činila červencová úhrada 4 230 Kč a od srpna pravidelně 9 162 Kč. Kdo přeplatek během roku nezapočetl, může po skončení roku požádat o jeho vrácení. Před úpravou platby je vhodné ověřit stav osobního daňového účtu, zejména pokud má poplatník jiné nedoplatky.

Kdo může do paušálního režimu vstoupit

Podle § 2a zákona o daních z příjmů musíte k 1. dni rozhodného období splňovat všechny tyto podmínky:

• jste OSVČ (živnostník nebo jiný samostatně výdělečný poplatník);
• vaše příjmy ze samostatné činnosti za předchozí rok nepřesáhly 2 000 000 Kč;
• nejste plátcem DPH a nemáte ani registrační povinnost k DPH (plátcovství řeší samostatný práh obratu k DPH);
• nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti;
• k 1. dni rozhodného období nevykonáváte činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, kromě příjmů zdaněných srážkovou daní; pro rok 2026 může jít o dohodu či jiný malý příjem splňující zákonné podmínky srážky, například vymezenou odměnu jednatele;
• nejste v insolvenci.

Vedle příjmů z podnikání můžete mít ostatní příjmy (z kapitálového majetku, nájmu nebo ostatní podle § 8–10) jen do 50 000 Kč ročně. Limit se týká zdanitelných příjmů, které nejsou zdaněné konečnou srážkou; osvobozené příjmy se do něj nezapočítávají. Překročení znamená povinnost vypořádat daň a pojistné běžným přiznáním a přehledy, samo ale není totožné s okamžitým vystoupením z režimu.

Jak a do kdy se přihlásit

Do paušálního režimu se vstupuje oznámením podaným správci daně (finančnímu úřadu). Klíčová je lhůta.

1. Lhůta: oznámení musíte podat do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (§ 38lc zákona o daních z příjmů). Pro rok 2026 vychází 10. leden na sobotu, proto se lhůta posouvá na pondělí 12. ledna 2026.
2. Formulář: „Oznámení o vstupu do paušálního režimu" podáte na finanční úřad – při zpřístupněné datové schránce zřízené ze zákona povinně elektronicky v předepsaném formátu a struktuře, například přes portál MOJE daně.
3. Nově začínající OSVČ: kdo zahájí činnost v průběhu roku, podává oznámení do dne zahájení činnosti.
4. Platby: zálohu hradíte do 20. dne každého měsíce na účet finančního úřadu. Při vstupu do režimu současně se zahájením podnikání je záloha za měsíc zahájení splatná až do 20. dne následujícího měsíce spolu se zálohou za tento další měsíc. Začnete-li například v lednu, první dvě zálohy zaplatíte do 20. února.

Jakmile jste v režimu, každý rok v něm pokračujete automaticky – znovu se přihlašovat nemusíte. Vystoupit nebo změnit pásmo lze opět do 10. ledna (pro 2026 do 12. ledna, pro 2027 do pondělí 11. ledna 2027).

Co paušál zahrnuje – a kdy se naopak nevyplatí

Jedna platba pokrývá daň z příjmů + sociální + zdravotní pojištění. Tím ale výčet výhod končí. Paušální daň nelze kombinovat s žádnými slevami a odpočty. Pokud na ně máte nárok, počítejte, že o ně přijdete.

Paušál se nevyplatí, pokud byste v běžném režimu daň výrazně snížili o:

• slevu na manželku/manžela při splnění zákonných podmínek, včetně péče o dítě do tří let a limitu vlastních příjmů manžela/manželky;
• daňové zvýhodnění na děti (a daňový bonus – ten v paušálu vůbec nedostanete);
• odpočet úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření;
• odpočty na penzijní připojištění, životní pojištění, dary;
• základní slevu na poplatníka – tu sice v paušálu efektivně „spotřebujete", ale když máte nízké příjmy, v běžném režimu byste díky ní mohli platit na dani z příjmů nulu.

Nevýhodou je i to, že v paušálu nevykazujete reálné výdaje. Pokud máte vysoké skutečné náklady (zboží, materiál, doprava), může být výhodnější daňová evidence se skutečnými výdaji.

Komu se paušální daň vyplatí – příklady

Příklady jsou ilustrativní, slouží k orientaci. Vždy si propočítejte konkrétní situaci.

Vyplatí se: IT konzultant bez slev. Programátor (volná živnost, paušál 60 %) s příjmy 1,3 mil. Kč ročně, bezdětný, bez hypotéky. V I. pásmu (75 % příjmů z činnosti s paušálem 60 % → vejde se do 1,5 mil. Kč) platí 9 162 Kč měsíčně, tj. necelých 110 tisíc ročně, a při splnění podmínek nepodává přiznání ani přehledy. Evidenci příjmů však vede dál. Pro takový profil může být paušální režim výhodný; i zde je potřeba do srovnání zahrnout základní slevu na poplatníka v běžném režimu.

Nemusí se vyplatit: řemeslník s příjmy 900 tisíc Kč. Truhlář může v běžném režimu uplatnit 80% výdajový paušál, takže daňový základ vychází na 180 tisíc Kč. Daň 27 tisíc Kč pokryje základní sleva na poplatníka 30 840 Kč. Při celoroční hlavní činnosti a běžných minimech vychází součet sociálního a zdravotního pojistného přibližně na 100 tisíc Kč, oproti 109 944 Kč za I. pásmo paušální daně. Paušální režim zde může zjednodušit podání, ale automatickou daňovou úsporu nepřináší.

Porovnejte nároky na slevy a odpočty: rodič s hypotékou. Grafička s příjmy 700 tisíc Kč, dvěma dětmi a hypotékou může v běžném režimu využít slevu na poplatníka, zvýhodnění na děti nebo odpočet úroků, pokud splní jejich podmínky a děti neuplatňuje druhý rodič. Při konečné paušální dani je neuplatní. Výsledek závisí i na druhu jejích příjmů, výdajích a pojistném; bez těchto údajů nelze úsporu určit.

Hraniční případ: obchodník s vysokými náklady. Při příjmech 1,8 mil. Kč a doložených výdajích 70 % činí rozdíl příjmů a výdajů 540 tisíc Kč. Srovnejte daň a pojistné z této částky s II. pásmem, pokud alespoň 75 % příjmů pochází z činností se 60% nebo 80% výdajovým paušálem; jinak posuďte III. pásmo. Samotný podíl nákladů neurčuje, který režim vyjde levněji.

Paušál vs. skutečné výdaje vs. výdajové paušály

OSVČ má v zásadě tři způsoby, jak řešit daně a pojistné:

Klíčový rozdíl: u výdajových paušálů a skutečných výdajů můžete uplatnit slevy a odpočty, u paušální daně ne. Proto paušální daň dává smysl hlavně tomu, kdo žádné velké slevy nečerpá a chce klid od administrativy.

Paušální daň a s.r.o.

Paušální daň je nástroj výhradně pro OSVČ. Společnost s ručením omezeným paušální daň nemá – s.r.o. vede účetnictví, podává přiznání k dani z příjmů právnických osob (sazba 21 %) a daní podíly na zisku. Pokud zvažujete, zda zůstat OSVČ na paušálu, nebo přejít na s.r.o., rozhoduje hlavně výše příjmů, potřeba omezit ručení a image vůči klientům. Detailní propočet najdete v článku OSVČ vs. s.r.o. a širší přehled v srovnání forem podnikání.

OSVČ na paušální dani a současně společník nebo jednatel

Samotné vlastnictví podílu v běžné s.r.o. není stejná překážka jako postavení společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti. Paušální režim se ale stále posuzuje u vás jako fyzické osoby, ne podle toho, co vydělala s.r.o.

Běžný podíl na zisku české s.r.o. českému daňovému rezidentovi se zpravidla daní konečnou srážkou; takový příjem se nezahrnuje do popsaného limitu 50 000 Kč ostatních příjmů. Naproti tomu odměna jednatele je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Je-li zdaněna zálohově, může být v konfliktu s podmínkami vstupu nebo způsobit, že daň za rok nebude rovna paušální dani. Posuzuje se i nepeněžní příjem, například soukromé užívání firemního auta.

V roce 2026 to neznamená, že každá malá odměna automaticky ukončí režim. Rozhoduje zákonný způsob zdanění, podepsané prohlášení k dani a další okolnosti. Podmínky vstupu podle § 2a a konečné vypořádání podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb. nejsou totožný test. Při změně uprostřed roku si předem ověřte povinnost přiznání a přehledů; zaplacené paušální zálohy se vypořádají, nejde o platby navíc bez započtení.

Pro rok 2027 tuto výjimku nepřenášejte automaticky: zákon č. 360/2025 Sb. ruší srážkové zdanění dotčených příjmů ze závislé činnosti a nahrazuje ho zálohovým. I malou odměnu jednatele proto předem znovu posuďte ve vztahu k paušálnímu režimu. Změna se netýká běžného podílu na zisku, který se posuzuje jako jiný druh příjmu.

Pravidla osobních příjmů rozvádí odměna jednatele a podíl na zisku. Povinnosti samotné společnosti vysvětluje JMHZ u jednatele. Fakturace přes s.r.o. také nenahrazuje plán ukončení či souběhu OSVČ.

Příprava na paušální daň 2027

Samostatný přehled pro rok 2027 se lhůtami, podmínkami ve znění od 1. 1. 2027, výpočtem všech tří pásem a stavem oficiální tabulky Finanční správy najdete v článku Paušální daň 2027.

Výpočet pro rok 2027 k 15. říjnu 2026: podle již vyhlášeného nařízení vlády č. 177/2026 Sb. vychází zákonná průměrná mzda na 51 663 Kč. Z aktuálních zákonných vzorců vychází I. pásmo na 9 661 Kč měsíčně: daň 100 Kč, sociální pojistné 6 073 Kč a zdravotní pojistné 3 488 Kč. II. pásmo zůstává 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč. Jde o redakční výpočet z vyhlášených předpisů, nikoli o převzatou novou tabulku Finanční správy. Před lednovou platbou ověřte, zda nepřibyla další změna zákona.

Jak vznikne částka 9 661 Kč

Následuje redakční výpočet pro rok 2027, nikoli nová úřední tabulka záloh. Nařízení č. 177/2026 Sb. určuje všeobecný vyměřovací základ 48 900 Kč a přepočítací koeficient 1,0565. Jejich součin po zaokrouhlení nahoru dává průměrnou mzdu 51 663 Kč. Další kroky vycházejí z § 14 zákona č. 589/1992 Sb., § 3a a § 3b zákona č. 592/1992 Sb. a § 38lk ZDP:

Jde o základní I. pásmo bez volitelné přirážky EET OFF. Je-li poplatník k přirážce platně přihlášen, zákon č. 180/2026 Sb. přidává 1 400 Kč měsíčně; modelová celková platba pak činí 11 061 Kč. Tento zvláštní režim není automatickou součástí paušální daně a není určen s.r.o.

S čím porovnat paušál, než změníte trvalý příkaz

Situace: OSVČ zvažuje pokračování v I. pásmu, má dítě a plánuje vyšší nákup materiálu. Porovnání s pouhým součtem minimálních záloh nestačí: v běžném režimu záleží na skutečných nebo procentních výdajích, daňových slevách a odpočtech i na konečném pojistném.

1. Spočítejte běžný základ daně ze skutečných výdajů a samostatně z použitelného výdajového paušálu. Útrata za materiál a paušální výdaj nejsou položky, které lze přičíst k sobě.
2. Uplatněte jen vlastní doložené nároky. U dítěte ověřte, který rodič ho uplatňuje, u úroků či jiných odpočtů zákonné podmínky. Pro rok 2027 do propočtu zahrňte i nově obnovené slevy na studenta a umístění dítěte, pokud na ně vzniká nárok; do daně za rok 2026 je nepřenášejte (§ 31 zákona č. 180/2026 Sb.).
3. Rozlište pojistné minimum a zálohy. Nižší sociální minimum pro začínající OSVČ bez podnikání v předchozích 20 letech, zproštění sociálních záloh po pětileté přestávce nebo zdravotní výjimka mohou změnit běžný režim. Neznamenají ale automatické snížení paušální měsíční platby. Zproštění záloh navíc není odpuštěním konečného pojistného.
4. Porovnejte roční výsledek a peníze během roku. Dvanáct plateb základního I. pásma představuje 115 932 Kč. Proti tomu postavte konečnou daň a pojistné běžného režimu, případný bonus a cenu administrativy; samotná výše zasílané zálohy není konečná daňová úspora.

Podle současného zákonného pravidla se vstup oznamuje do desátého dne zdaňovacího období. Pro rok 2027 připadá 10. leden na neděli, takže při použití § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vychází konec lhůty na pondělí 11. ledna 2027. Před podáním zkontrolujte aktuální pravidla a pokyny Finanční správy. Konkrétní roční částka a lhůta oznámení jsou dvě odlišné informace.

Základ pro porovnání si připravte už nyní. Modelová změna měsíčního nákladu o 500 Kč znamená 6 000 Kč ročně, o 1 000 Kč znamená 12 000 Kč ročně. Tyto částky jsou citlivostní zkouška, nikoli odhad paušální daně 2027: pomohou zjistit, zda vaše preference režimu stojí na administrativě, nebo na malém finančním rozdílu.

U stávajícího poplatníka pokračování v režimu zpravidla nevyžaduje nové oznámení vstupu, ale vyžaduje splněné podmínky. Změnu pásma, oznámení jiné výše daně za skončený rok a dobrovolné vystoupení nepovažujte za stejný úkon; každý řeší jinou situaci. Konkrétní oznámení vybírejte podle skutečných příjmů a aktuálního formuláře.

Často kladené otázky

Kolik je paušální daň 2026?

Pro rok 2026 platí tři pásma: I. pásmo 9 162 Kč, II. pásmo 16 745 Kč a III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Částka zahrnuje daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Jde o oficiální hodnoty Finanční správy a ČSSZ platné pro rok 2026.

Do kdy se musím přihlásit k paušální dani na rok 2026?

Oznámení o vstupu do paušálního režimu se podává do desátého dne zdaňovacího období. Protože 10. leden 2026 připadá na sobotu, posouvá se lhůta na pondělí 12. ledna 2026. Pro rok 2027 připadá 10. leden na neděli, a lhůta proto podle § 33 odst. 4 daňového řádu končí v pondělí 11. ledna 2027. Stejně vychází i lhůta pro dobrovolné vystoupení z režimu od roku 2027 (§ 38le ZDP). Kdo začíná podnikat v průběhu roku, podává oznámení do dne zahájení činnosti.

Komu se paušální daň vyplatí?

Nejvíc OSVČ s příjmy do 2 milionů Kč, které nečerpají daňové slevy a odpočty (manželka, děti, hypotéka, penzijní/životní pojištění) a chtějí se zbavit přiznání a přehledů. Nevyplatí se těm, kdo by díky slevám a odpočtům v běžném režimu platili výrazně méně, ani těm, kdo mají vysoké skutečné výdaje.

Můžu mít paušální daň jako s.r.o.?

Ne. Paušální daň je určena jen pro OSVČ. Společnost s ručením omezeným ji využít nemůže – platí daň z příjmů právnických osob (21 %) a vede účetnictví. Srovnání obou forem najdete v článku OSVČ vs. s.r.o..

Co se stane, když překročím 2 miliony Kč příjmů?

Pokud vaše příjmy ze samostatné činnosti přesáhnou 2 000 000 Kč za rok, přestáváte splňovat podmínky paušálního režimu. Za daný rok pak musíte podat řádné daňové přiznání a přehledy a daň i pojistné doplatit běžným způsobem. Tato hranice příjmů není automaticky totožná s obratem pro DPH: ten má vlastní zákonnou definici, zahrnuje jen vymezená plnění a od roku 2025 se sleduje za kalendářní rok. Samostatně proto posuďte práh obratu k DPH.

Vstoupím do paušálu, i když jsem živnost zahájil v polovině roku?

Ano, pokud splní i podmínky pro předchozí část téhož roku podle § 2a odst. 2 ZDP. Před zahájením například nesměla mít příjem ze zaměstnání zdaněný zálohově ani vykonávat samostatnou činnost; vymezené ostatní zdanitelné nesrážkové příjmy nesměly přesáhnout 50 000 Kč. Oznámení se podává do dne zahájení činnosti. Roční hranice příjmů pro pásmo se při startu během roku poměrně nekrátí.

Kolik bude paušální daň v roce 2027?

Z již vyhlášených předpisů k 15. říjnu 2026 vychází I. pásmo na 9 661 Kč měsíčně, II. pásmo na 16 745 Kč a III. pásmo na 27 139 Kč. I. pásmo tvoří daň 100 Kč, sociální pojistné 6 073 Kč a zdravotní pojistné 3 488 Kč. Jde o redakční výpočet podle nařízení č. 177/2026 Sb. a zákonných vzorců; před lednovou platbou zkontrolujte případné další změny a aktuální pokyny Finanční správy. Podrobný výpočet a lhůty shrnuje článek Paušální daň 2027.

Sníží se mi paušální platba 2027, když jako začínající OSVČ neplatím sociální zálohy?

Ne automaticky. Zproštění sociálních záloh podle § 14 odst. 9 zákona č. 589/1992 Sb. se na paušální režim nevztahuje. Také nižší základ pro vybrané začínající OSVČ není zvláštní nižší I. pásmo. Pro srovnání spočítejte běžný režim podle svých skutečných podmínek, nikoli snížením částky 9 661 Kč o sociální složku.

Mohu být na paušální dani a současně vlastnit s.r.o.?

Samotný podíl v běžné s.r.o. paušální režim OSVČ nevylučuje. Odlišně se posuzují vaše odměna jednatele, nepeněžní plnění a další osobní příjmy. S.r.o. sama paušální daň používat nemůže a vede vlastní účetnictví.