s.r.o. pro lékaře a zdravotnické služby (2026)

Stručná odpověď: Lékařská praxe může fungovat prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, která získá postavení poskytovatele zdravotních služeb. Klíčové ale je, že poskytování zdravotních služeb není živnost. Neřídí se živnostenským zákonem, ale zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Než začnete ošetřovat pacienty, musíte mít oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které uděluje krajský úřad v místě zdravotnického zařízení (§ 15 zákona). Samotná s.r.o. (zápis do obchodního rejstříku) vám tedy léčit nedovolí — to je samostatné správní řízení s vlastními podmínkami: bezúhonnost, věcné a technické vybavení, personální zabezpečení a ustanovení odborného zástupce s odbornou způsobilostí.

Tento text vysvětluje, proč lékaři volí s.r.o., jak na sebe navazuje firma a zdravotnické oprávnění a kde je hranice mezi tím, co vyřídíme my, a co řeší výhradně krajský úřad. Platné pro rok 2026.

Důležité na úvod: zdravotní služby nejsou živnost

Tohle je nejčastější omyl. Když si podnikatel zakládá běžnou firmu, vyřídí si volnou nebo vázanou živnost na živnostenském úřadě a může začít. U zdravotních služeb to neplatí.

Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, lze zdravotní služby poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím krajského úřadu (případně Ministerstva obrany, vnitra nebo spravedlnosti u jejich zařízení) — § 15 zákona. Fyzická nebo právnická osoba s příslušným oprávněním je poskytovatelem zdravotních služeb. Zdravotnické zařízení označuje prostory určené pro jejich poskytování.

Z toho plyne zásadní rozdělení rolí:

• s.r.o. (obchodní společnost) je právní obal — zápis do obchodního rejstříku, IČO, jednatel, společník. To vznikne založením nebo koupí ready-made firmy.
• oprávnění k poskytování zdravotních služeb je odborná licence na konkrétní obory péče v konkrétním zdravotnickém zařízení. To uděluje krajský úřad ve vlastním řízení a běžná nečinná ready-made firma ho nemá. Při koupi podílu v již oprávněném poskytovateli však zůstává poskytovatelem stejná společnost; samotná změna vlastníka není převodem oprávnění na jinou osobu.

Obě věci spolu souvisí, ale jsou na sobě nezávislé. Firma bez oprávnění léčit nesmí; rozhodnutí o oprávnění lze vydat i před zápisem založené právnické osoby do rejstříku. Právo poskytovat služby pak vznikne až jejím zápisem; § 19 odst. 5 stanoví také navazující lhůty. Personální, věcné a další zákonné podmínky musí být splněny.

Pozn.: I lékař jako fyzická osoba (OSVČ) může být poskytovatelem zdravotních služeb se stejným oprávnením od krajského úřadu. s.r.o. je volba formy podnikání, ne podmínka výkonu medicíny. Níže rozebíráme, proč přesto řada lékařů volí právě s.r.o.

Proč lékaři volí s.r.o.

Důvody jsou stejné jako u jiných oborů, jen umocněné specifiky zdravotnictví:

Omezené ručení a oddělení rizika

Lékař jako OSVČ ručí za závazky z podnikání celým osobním majetkem. U s.r.o. za dluhy odpovídá firma svým majetkem; společníci ručí společně a nerozdílně do souhrnné výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku v době výzvy věřitele (§ 132 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.). Po zápisu úplného splacení všech vkladů toto zákonné ručení zaniká. Pozor — oddělení majetku nezbavuje lékaře odborné a profesní odpovědnosti za samotnou péči (například disciplinární či trestní odpovědnosti za vlastní jednání). Povinné pojištění odpovědnosti podle § 45 odst. 2 písm. m) sjednává poskytovatel, tedy v tomto případě s.r.o.; nejde automaticky o samostatnou pojistku každého zaměstnaného lékaře. Snižuje ale riziko z čistě obchodní stránky provozu: nájmy, leasing přístrojů, zaměstnanci, dodavatelé. Detailně viz ručení jednatele a společníka.

Více lékařů a více pracovišť pod jednou firmou

s.r.o. dobře drží skupinovou praxi — víc lékařů jako společníků, sdílení ordinací, sester a přístrojů, jedna účetní jednotka, čisté rozdělení podílů na zisku. Oprávnění lze rozšiřovat o další obory a další místa poskytování (§ 16 a násl. zákona), takže pod jednou firmou může běžet víc ordinací nebo poliklinika.

Snadnější prodej praxe a vstup nástupce

Tohle je v praxi zásadní. U OSVČ se ordinace „prodává" komplikovaně — nelze jednoduše převést pacienty, smlouvy ani oprávnění. U s.r.o. se prodává obchodní podíl: kupující (typicky mladší lékař) koupí podíl ve firmě, a firma jako poskytovatel běží dál i se svým oprávněním, smlouvami a zázemím. To je výrazně hladší předání generace. Mechanika převodu podílu je v článku převod obchodního podílu.

Pozor: samotný nový společník nemusí být lékař. Odborné podmínky musí nadále splňovat odborný zástupce a zdravotničtí pracovníci. Relevantní změny poskytovatel oznamuje správnímu orgánu a pojišťovnám podle zákona a smluv. Oprávnění je vázané na splnění podmínek poskytovatele, ne jen na zápis v rejstříku.

Smlouvy se zdravotními pojišťovnami a kapitálová praxe

Pro praxi hrazenou z veřejného zdravotního pojištění je nositelem smlouvy poskytovatel — a tím může být právě s.r.o. Podmínky financování vybavení ověřte u banky podle ekonomiky praxe, zajištění a konkrétního poskytovatele. Daň z příjmů právnických osob je 21 % (§ 21 zák. č. 586/1992 Sb.), proti čemuž lze stavět profesionální nastavení odměny jednatele a podílu na zisku.

Spodní dva řádky jsou klíčové: volba formy nic nemění na tom, že oprávnění od krajského úřadu potřebujete tak jako tak.

Jak získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb (krok za krokem)

Toto řízení vede krajský úřad, ne my a ne živnostenský úřad. Postup vychází z § 14–18 zákona č. 372/2011 Sb.

1. Zvolte a připravte poskytovatele. Buď fyzickou osobu (lékař OSVČ), nebo právnickou osobu — typicky s.r.o.. U založené společnosti lze řízení vést i před zápisem do obchodního rejstříku; poskytovat péči však může až po vzniku a při splnění podmínek oprávnění. Firmu si můžete založit na míru, nebo koupit jako ready-made; tím získáte „obal", do kterého oprávnění teprve doplníte.
2. Zajistěte odborného zástupce. Právnická osoba (s.r.o.) musí vždy ustanovit odborného zástupce se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v daném oboru (§ 16 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 14 zákona). Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborný zástupce musí splnit příslušnou způsobilost k samostatnému výkonu povolání a další podmínky § 14; členství v komoře se vyžaduje, je-li zákonnou podmínkou výkonu tohoto povolání.
3. Připravte zdravotnické zařízení. Prostory musí být technicky a věcně vybaveny podle oboru, druhu a formy péče (§ 11 odst. 6 zákona a navazující vyhlášky o minimálním technickém a věcném vybavení). To zahrnuje schválení provozního řádu příslušnou hygienickou stanicí.
4. Zajistěte personální zabezpečení. Péči mohou poskytovat jen osoby způsobilé k výkonu zdravotnického povolání a personál musí odpovídat rozsahu péče (§ 16 a vyhláška o minimálním personálním zabezpečení).
5. Doložte bezúhonnost. Bezúhonnost žadatele i statutárních orgánů (§ 13 zákona). Bezúhonnost se posuzuje podle pravomocných odsouzení za vymezené trestné činy.
6. Podejte žádost na krajský úřad. Žádost obsahuje formu a obory péče, adresy míst poskytování, datum zahájení a přílohy o způsobilosti, bezúhonnosti, věcném/technickém vybavení a doklad o oprávnění užívat prostory (§ 18 zákona). Správní poplatek za přijetí žádosti je 1 000 Kč.
7. Vyčkejte rozhodnutí. Krajský úřad ve správním řízení posoudí podmínky a vydá rozhodnutí o udělení oprávnění. Lhůta se řídí správním řádem (zpravidla do 30 dnů, u složitějších případů déle). Teprve s pravomocným oprávněním smíte poskytovat zdravotní služby.

Co řeší krajský úřad sám: technické/věcné a personální posouzení, soulad oboru se způsobilostí odborného zástupce, bezúhonnost. Konkrétní seznam příloh a formuláře zveřejňuje každý kraj na svém portálu.

Smlouvy se zdravotními pojišťovnami

Oprávnění od krajského úřadu vám dovolí léčit. Neznamená to ale automaticky úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Pro běžnou plánovanou hrazenou péči potřebujete s příslušnou pojišťovnou uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb. Zákon stanoví výjimky, zejména pro neodkladnou péči.

Od 1. října 2026 se výběrové řízení podle § 46 zákona č. 48/1997 Sb. koná před smlouvou na jednodenní nebo lůžkovou péči, s uvedenými zákonnými výjimkami. Pro novou běžnou ambulantní praxi se již tento postup obecně nevyžaduje. Výběrové řízení vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví; návrh může podat pojišťovna, uchazeč nebo kraj. U starších postupů je třeba zohlednit přechodná ustanovení zákona č. 289/2025 Sb. Pozor na dvě věci:

• Kladný výsledek výběrového řízení nezakládá právo na smlouvu — je to jen podklad, pojišťovna není povinna smlouvu uzavřít.
• Při koupi podílu v s.r.o. zůstává smluvní stranou stejný poskytovatel; zkontrolujte oznamovací a jiné podmínky smluv. Převod praxe na jiného poskytovatele je jiná situace: nové oprávnění a návaznost úhrad se řeší podle zákona a podmínek pojišťovny. Nelze slibovat automatický převod smlouvy.

Praktický závěr: počítejte se dvěma samostatnými procesy — nejprve oprávnění od krajského úřadu, poté smluvní vztah s pojišťovnami (případně přes výběrové řízení). Ani jeden z nich nevyřeší samotné založení firmy.

Dvě časové osy nové praxe po 1. říjnu 2026

Model A — nová ambulantní ordinace. Dva lékaři zakládají s.r.o. a chtějí od otevření poskytovat běžnou plánovanou péči pojištěncům. Model B — nové pracoviště jednodenní nebo lůžkové péče. I zde vzniká nový poskytovatel, ale před smlouvou se navíc ověří povinnost výběrového řízení podle § 46. Následující pořadí ukazuje závislosti; neurčuje garantovanou dobu vyřízení. Přípravy a jednání mohou běžet souběžně.

Co udělat nyní: pojišťovnám popište konkrétní obor, místo, rozsah a zamýšlený začátek péče. Ve vlastním plánu oddělte datum oprávnění, skutečné otevření a účinnost každé smlouvy. Nájem ani zaměstnance neplánujte podle předpokladu, že oprávnění nebo doporučující výsledek automaticky přinese smlouvu.

Starší výběrová řízení: rozhoduje přechodné pravidlo

U rozběhlé věci si vyžádejte údaj, kdy došel návrh, kdo ho obdržel a zda již bylo řízení vyhlášeno. Článek II zákona č. 289/2025 Sb. nerozhoduje o všech starších případech stejně:

• Bod 10: krajské návrhy v jeho rozsahu doručené do 30. června 2026 se vyhlašovaly s požadovaným zajištěním péče od 1. října 2026; návrhy doručené po 30. červnu kraj odkládá a navrhovatele vyrozumí. Nejde o pokyn poslat nový ambulantní návrh na MZ.
• Body 11–12: pro staré návrhy a již vyhlášená řízení jednodenní péče při přechodu od 1. ledna 2026 platí zvláštní dokončení či postoupení MZ; u nevyřízeného návrhu je významné i podání méně než 30 dnů před účinností novely.
• Bod 13: dříve vyhlášená řízení MZ se dokončují podle dosavadní úpravy, ale pro ustavení a činnost komise se použijí nové § 48 a 49.

Před dalším podáním tedy nejprve zjistěte procesní stav dosavadní věci. Zánik obecné povinnosti výběrového řízení pro ambulantní smlouvy není automatickým přepisem všech starších dokumentů ani příslibem smlouvy.

Ready-made vs. založení na míru — co to vyřeší a co ne

Tady je třeba být přesný, aby nevznikla mylná očekávání.

Ready-made společnost urychlí start v tom smyslu, že nemusíte čekat na vznik firmy — koupíte společnost, která už existuje, je zapsaná v rejstříku a připravená k převzetí. Tím získáte právní subjekt, do kterého teprve doplníte zdravotnické oprávnění. Pro nového poskytovatele se oprávnění řeší samostatně u příslušného správního orgánu. Běžná ready-made společnost FIRMIN zdravotnické oprávnění ani smlouvy s pojišťovnami neobsahuje. Koupě podílu v již fungujícím poskytovateli je odlišná transakce vyžadující kontrolu jeho oprávnění a smluv.

Pokud preferujete čistou firmu šitou na míru (název, předmět, struktura podílů víc lékařů), vede cesta přes založení s.r.o. krok za krokem. Obecné vysvětlení formy je v článku co je s.r.o..

Časté chyby a omyly

• „Koupím firmu a můžu ordinovat." Ne. Bez oprávnění krajského úřadu je provozování zdravotních služeb nelegální, bez ohledu na zápis v rejstříku.
• „Vyřídím si na to živnost." Zdravotní služby nejsou živnost a živnostenský úřad pro ně oprávnění nevydává.
• „Mám oprávnění, takže mi pojišťovna platí." Běžná plánovaná hrazená péče vyžaduje smlouvu s příslušnou pojišťovnou. Od 1. října 2026 se zákonné výběrové řízení týká jednodenní a lůžkové péče, se zákonnými výjimkami.
• „Odborného zástupce nepotřebuju, jsem přece lékař." I když jste způsobilý lékař, právnická osoba (s.r.o.) musí odborného zástupce ustanovit vždy (§ 16 odst. 3 písm. b)); v jednočlenné praxi jím můžete být vy sám, pokud splňujete podmínky.
• „Změnu vlastníka nikam nehlásím." Změny u poskytovatele (včetně osoby odborného zástupce a místa poskytování) se hlásí krajskému úřadu a promítají do smluv s pojišťovnami.

Shrnutí: dvě vrstvy, dvě řízení

Firmu vám dodáme rychle. Oprávnění ke zdravotním službám řeší příslušný správní orgán; smlouvy sjednáváte s pojišťovnami. Výběrové řízení, je-li podle aktuálního zákona nutné, vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví.

Často kladené otázky

Může s.r.o. poskytovat zdravotní služby?

Ano. S.r.o. může být poskytovatelem zdravotních služeb; zdravotnické zařízení jsou prostory určené k jejich poskytování. Musí ale získat oprávnění k poskytování zdravotních služeb od krajského úřadu podle zákona č. 372/2011 Sb. Právnická osoba navíc musí vždy ustanovit odborného zástupce se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v daném oboru (§ 16 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 14 zákona).

Je poskytování zdravotních služeb živnost?

Ne. Poskytování zdravotních služeb je výslovně vyňato z režimu živnostenského zákona a řídí se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Místo živnostenského oprávnění potřebujete oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které vydává krajský úřad ve správním řízení (§ 15 zákona), ne živnostenský úřad.

Kdo uděluje oprávnění k poskytování zdravotních služeb?

Oprávnění uděluje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, kde se péče bude poskytovat (§ 15 zákona č. 372/2011 Sb.). U zařízení rezortů obrany, vnitra a spravedlnosti rozhoduje příslušné ministerstvo. Žádost obsahuje obory a formu péče, místa poskytování a doklady o způsobilosti, bezúhonnosti a věcném, technickém i personálním zabezpečení. Správní poplatek za přijetí žádosti je 1 000 Kč.

Kdo je odborný zástupce a kdy ho musím mít?

Odborný zástupce je osoba, která u poskytovatele odborně řídí poskytování zdravotních služeb (§ 14 zákona). Musí splnit podmínky § 14, zejména způsobilost k samostatnému výkonu příslušného zdravotnického povolání; členství v komoře je nutné, pokud je zákonnou podmínkou výkonu povolání. Právnická osoba — tedy i s.r.o. — musí odborného zástupce ustanovit vždy (§ 16 odst. 3 písm. b)). U malé praxe jím může být sám lékař-společník, pokud splňuje odborné podmínky.

Můžu po získání oprávnění nové ambulance automaticky vykazovat pojišťovně?

Ne. Od 1. října 2026 sice u běžné nové ambulantní praxe již obecně odpadlo výběrové řízení podle § 46 zákona č. 48/1997 Sb., smlouva s příslušnou pojišťovnou pro plánovanou hrazenou péči je však samostatný krok. U jednodenní a lůžkové péče navíc nejprve ověřte povinnost výběrového řízení a jeho výjimky. Výjimku pro neodkladnou péči nezaměňujte s pravidelným smluvním provozem.

Vyřídí FIRMIN zdravotnické oprávnění spolu s firmou?

Ne. Dodáme nebo založíme samotnou společnost (s.r.o.) — rychle a se zápisem v obchodním rejstříku. Oprávnění k poskytování zdravotních služeb je ale samostatné správní řízení u krajského úřadu s vlastními podmínkami (odborný zástupce, věcné a technické vybavení, personální zabezpečení, bezúhonnost). Smlouvy řešíte přímo se zdravotními pojišťovnami. Od 1. října 2026 se výběrové řízení podle § 46 týká jednodenní a lůžkové péče, se zákonnými výjimkami, a vyhlašuje je Ministerstvo zdravotnictví. To už není v naší kompetenci a neslibujeme to.