S.r.o. se dvěma společníky: podíly, hlasování a pravidla spolupráce

Ve zkratce: S.r.o. můžete založit ve dvou, ale rozdělení podílů samo neřeší, kdo za firmu podepisuje, kdo v ní pracuje ani jak vyřešíte neshodu. Před notářem si dohodněte zvlášť vlastnictví, hlasování, vedení firmy, odměny a odchod jednoho z vás; u poměru 50:50 věnujte pozornost i usnášeníschopnosti valné hromady.

Půl na půl může být rozumná volba pro dva rovnocenné zakladatele. Není však univerzální ochranou proti jednostrannému rozhodování ani zárukou bezproblémové spolupráce. Tento průvodce pomůže připravit zadání pro společenskou smlouvu a navazující dohody. Samotný registrační postup najdete v článku založení s.r.o. krok za krokem.

Čtyři věci, které se nesmějí zaměnit

Podíl se podle § 133 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), standardně určuje poměrem vkladu k základnímu kapitálu, společenská smlouva však může určit jinak. ZOK dovoluje i různé druhy podílů (§ 135). Proto nejprve popište zamýšlená práva a teprve potom sestavujte procenta a vklady.

Pokud jeden vloží více peněz a druhý přinese zkušenosti, klienty a budoucí práci, nemusí být jejich obchodní dohoda jednoduše „podíl podle převodu na účet“. Práce a služby ale nesmějí být nepeněžitým vkladem do základního kapitálu (§ 17 odst. 3 ZOK). Je třeba oddělit vklad, smluvní práci pro firmu a případnou zápůjčku či příplatek. Financování vysvětluje srovnání zápůjčky, příplatku a zvýšení kapitálu.

Co znamená 50:50 při hlasování

Rozhodující je poměr hlasů, který nemusí vždy odpovídat procentům podílů. Výchozí pravidlo dává každému společníkovi jeden hlas na každou 1 Kč vkladu; společenská smlouva může stanovit jinou úpravu (§ 169 odst. 2 ZOK).

U valné hromady rozlišujte dvě otázky:

1. Je možné vůbec rozhodovat? Není-li ve smlouvě jiná úprava, stačí přítomnost společníků s alespoň polovinou všech hlasů (§ 169 odst. 1 ZOK).
2. Kolik hlasů musí být pro návrh? Běžně prostá většina hlasů přítomných, pokud se neuplatní zvláštní zákonné či smluvní pravidlo (§ 170 ZOK).

Modelový příklad: oba přijdou a nesouhlasí

Dva společníci mají každý 50 % hlasů. Na řádně svolané valné hromadě jsou oba a u běžného rozhodnutí jeden hlasuje pro, druhý proti. Návrh nezískal většinu přítomných hlasů a není přijat. Pokud se neshoda týká zásadního dalšího kroku, může firma uvíznout v patové situaci.

Modelový příklad: jeden na valnou hromadu nepřijde

Při stejných podílech a výchozích zákonných pravidlech může jediný přítomný společník splnit quorum poloviny všech hlasů. U běžného rozhodnutí pak může svými hlasy vytvořit většinu přítomných. To předpokládá řádné svolání, správný pořad jednání a nepřítomnost zvláštních překážek hlasování. Nepřítomnost proto není spolehlivý způsob, jak rozhodnutí zabránit.

Má-li být u vybraných věcí skutečně potřebná shoda obou, musí se promyslet quorum a většiny. Vyšší požadavky současně zvyšují riziko blokace; smysl dávají spolu s postupem řešení neshody.

Změna smlouvy má odlišná pravidla

ZOK u rozhodnutí podle § 171 odst. 1 vyžaduje alespoň dvě třetiny všech hlasů, nikoli jen přítomných. Při hlasech 50:50 tedy jeden tuto hranici sám nesplní. Při zásahu do práv a povinností společníků se přidávají souhlasy podle § 171 odst. 2. Změnit smlouvu rozhodnutím valné hromady lze jen při odpovídající působnosti; jinak se mění dohodou všech společníků (§ 147 ZOK). Zvláštní formu řeší § 147 a § 172 ZOK.

Pravidla mimo valnou hromadu, zejména per rollam, se neposuzují stejně jako hlasy přítomných. Ve smlouvě i v dohodě proto pracujte s konkrétními způsoby rozhodování, nikoli s neurčitou větou „všechno musí odsouhlasit oba“.

Dva vlastníci nemusí znamenat dva jednatele

Společník může být současně jednatelem, ale nemusí. S.r.o. může mít jednoho nebo více jednatelů (§ 194 ZOK). Ve dvojici můžete zvolit například:

Způsob podpisu není totožný s rozhodováním o obchodním vedení. U více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje obchodní vedení standardně souhlas jejich většiny, neurčí-li smlouva jinak (§ 195 odst. 1 ZOK). Zastupování navenek vychází z pravidel smlouvy a § 164 občanského zákoníku; vnitřní omezení oprávnění orgánu zásadně nepůsobí vůči třetím osobám (§ 47 ZOK).

Například interní pokyn „smlouvy nad určitou částku schvalují oba“ sám nezmění zapsaný způsob jednání „každý samostatně“. Konkrétní konstrukci podpisových pravidel nechte právně posoudit. Proces pozdější změny popisuje změna počtu jednatelů a způsobu jednání.

Práce, odměna a zisk se řeší samostatně

Společník s polovinou podílu nemusí automaticky pracovat polovinu hodin. Stejně tak jeho vyšší pracovní nasazení samo nezvětší podíl ani nezmění rozdělení zisku.

Předem stanovte:

• kdo vykonává jakou práci, v jakém rozsahu a co se stane při dlouhodobé neúčasti;
• jakou smlouvou a odměnou bude výkon pokryt;
• jak se odlišuje odměna jednatele od jiné práce pro společnost;
• jaké zdroje ponecháte ve firmě a jak navrhujete rozdělovat zisk.

Podíl na zisku vychází standardně z poměru podílů, neurčí-li smlouva jinak (§ 161 ZOK). Jeho rozdělení a výplata však podléhají účetnímu podkladu a zákonným omezením (§ 34 a § 40 ZOK). Nejde o volný výběr poloviny zůstatku bankovního účtu. Odměňování funkce se řeší smlouvou o výkonu funkce; souvislosti ukazuje odměna jednatele versus podíl na zisku.

Společenská smlouva a dohoda společníků

Společenská smlouva stanoví korporační pravidla a při založení s.r.o. musí mít formu veřejné listiny, zpravidla notářského zápisu (§ 8 odst. 1 ZOK). Podrobnosti obsahuje průvodce společenskou smlouvou.

Vedlejší dohoda společníků může rozpracovat cíle spolupráce, informační povinnosti, způsob jednání při neshodě nebo podmínky připravovaného odchodu. Sama však nepřepíše společenskou smlouvu, zákonné většiny ani pravidla jednání za firmu. U každého ustanovení musí být jasné, koho zavazuje a jaký následek bude mít jeho porušení. Zvolená ujednání mohou vyžadovat zvláštní formu; obyčejný podpis dohody nelze považovat za náhradu potřebného notářského zápisu.

Pokud si rozdělíte práva jinak v neformální dohodě a jinak ve společenské smlouvě, vzniká problém už před prvním sporem. Oba dokumenty připravujte společně a s ohledem na budoucí investora nebo kupce podílu.

Jak připravit řešení neshody a odchodu

Užitečný plán nezačíná sankcí, ale postupem: písemné pojmenování sporu, čas na jednání, případné zapojení mediátora a předem dohodnutá cesta k rozchodu, pokud se shoda nepodaří. Každá fáze potřebuje termín a konkrétní odpovědnou osobu.

Pro případný prodej podílu si zodpovězte, kdo může podíl koupit, jak se určí cena, kdo ji financuje a jaké souhlasy bude třeba získat. Převod druhému společníkovi a převod třetí osobě mají odlišná výchozí pravidla (§ 207 a § 208 ZOK); smlouva může jejich režim upravit. Detailní formu a postup obsahuje převod obchodního podílu.

Nepřebírejte automaticky složité mechanismy nuceného odkupu z internetu. U dvojice s velmi rozdílnými finančními možnostmi může povinnost „kup, nebo prodej za nabídnutou cenu“ zvýhodnit bohatšího. Cena, ocenění, splátky, zajištění a vymahatelnost potřebují konkrétní právní návrh. Odchod z práce nebo z funkce jednatele navíc sám neukončí vlastnictví podílu.

Checklist: 12 rozhodnutí před návštěvou notáře

Vyplňte společně. U každého bodu zapište „dohodnuto / otevřeno“, navrhované řešení a kdo jej ověří. Je to zadání pro přípravu dokumentů, nikoli univerzální smlouva.

1. Cíl spolupráce: Co má firma dělat a jaký výsledek očekává každý zakladatel?
2. Vklady a další peníze: Kolik vloží každý do kapitálu a co bude samostatné financování?
3. Podíly a jejich práva: Jaký poměr a druh podílů chcete; co má být odlišné od zákonného výchozího stavu?
4. Hlasy a quorum: U kterých rozhodnutí stačí většina a u kterých musí být skutečně přítomni nebo souhlasit oba?
5. Jednatelé a podpisy: Kdo bude jednatelem a jak se firma navenek zavazuje?
6. Provoz a zastupitelnost: Kdo schvaluje provozní výdaje a co se stane při nemoci nebo nedostupnosti?
7. Práce a odměny: Jaký je závazek každého pracovat pro firmu a jak bude výkon smluvně pokryt?
8. Zisk a rezervy: Co potřebuje firma ponechat na provoz a jak budete rozhodovat o rozdělení?
9. Informace a majetek: Kdo má přístup k účetnictví; komu patří značka, doména, software a další vstupy?
10. Neshoda: Jaký bude postup jednání, termíny a případné zapojení třetí osoby?
11. Odchod a převod: Jak se nabídne podíl, stanoví cena, zajistí zaplacení a předá agenda?
12. Nový investor a mimořádné situace: Jak řešit nové financování, změnu podílů, úmrtí nebo dlouhodobou neúčast zakladatele?

Často kladené otázky

Je u s.r.o. se dvěma společníky nejlepší poměr 50:50?

Záleží na dohodě o vlastnictví a řízení. Stejný poměr může odpovídat rovnocenné spolupráci, ale potřebuje promyšlená pravidla rozhodování a řešení neshody. Poměr 51:49 může usnadnit některá běžná rozhodnutí, neodstraní však všechny zákonné či smluvní požadavky na vyšší většinu nebo souhlas dotčeného společníka.

Zabráním rozhodnutí tím, že na valnou hromadu nepřijdu?

Při výchozích zákonných pravidlech a hlasech 50:50 nemusíte. Polovina všech hlasů stačí k usnášeníschopnosti a běžně rozhoduje většina přítomných (§ 169 a § 170 ZOK). Výsledek závisí na společenské smlouvě, řádném svolání, druhu rozhodnutí a případných omezeních hlasování.

Musí být oba společníci také jednateli?

Ne. S.r.o. může mít jednoho nebo více jednatelů. Vlastnictví podílu samo nedává oprávnění společnost zastupovat. Pokud jsou jednatelé dva, musí být jasný způsob jejich jednání a samostatně pravidla obchodního vedení.

Může jeden zakladatel místo peněz vložit svou práci?

Práce a služby nemohou být nepeněžitým vkladem do základního kapitálu (§ 17 odst. 3 ZOK). Budoucí práci a její odměnu je třeba smluvně upravit odděleně. Zamýšlené rozdělení podílů, vkladů a dalších práv se musí promítnout do odpovídajících dokumentů.

Nahradí dohoda společníků společenskou smlouvu?

Ne. Může upravit vzájemné závazky, ale sama nezmění korporační pravidla ve společenské smlouvě ani nenahradí potřebnou veřejnou listinu. Dokumenty musí navazovat a respektovat zákon; konkrétní forma a vymahatelnost jednotlivých ujednání vyžadují posouzení.

Přijde společník o podíl, když přestane být jednatelem nebo ve firmě pracovat?

Samotný zánik funkce nebo ukončení práce podíl neodnímá. Ukončení vlastnické účasti musí mít vlastní právní důvod a postup. Předem sjednané podmínky případného převodu proto řešte odděleně od pracovní smlouvy a smlouvy o výkonu funkce.

Při založení s.r.o. na míru předložte vyplněný checklist jako zadání pro dokumenty. FIRMIN připraví podklady k založení a koordinaci s notářem; složitá pravidla odchodu, investora nebo řešení sporů vyžadují individuální právní přípravu. U již existující společnosti navazují změny v obchodním rejstříku.