Tento slovníkový přehled vysvětluje základní daňové a účetní pojmy, se kterými se setká každý majitel nebo jednatel s.r.o. — od daňového identifikačního čísla přes DPH a daň z příjmů až po účetní závěrku, audit a rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. U každého pojmu uvádíme, co znamená, o jaký zákon a paragraf se opírá a co z něj plyne v praxi. Hodnoty, sazby a limity jsou platné pro rok 2026; daňové parametry se mění zpravidla k 1. lednu, proto u konkrétních rozhodnutí vždy ověřte aktuální znění zákona. Tento přehled je informační — nenahrazuje konzultaci s daňovým poradcem ani účetní.
DIČ
Daňové identifikační číslo (DIČ) je jedinečný identifikátor daňového subjektu přidělený správcem daně. U právnických osob a podnikajících osob s DIČ má tvar předpony „CZ" následované identifikačním číslem (u s.r.o. tedy zpravidla CZ + IČO), u fyzických osob obvykle navazuje na rodné číslo. DIČ se přiděluje při registraci k některé z daní podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.).
Pozor na rozdíl mezi IČO a DIČ. IČO identifikuje subjekt v rejstříku a má ho každá s.r.o.; DIČ se vztahuje k registraci u finančního úřadu. Firma může mít přidělené DIČ, aniž by byla plátcem DPH — plátcovství je samostatná registrace, kterou lze ověřit v registru plátců DPH na webu Finanční správy.
DPH ★
Daň z přidané hodnoty (DPH) je nepřímá daň, kterou odvádí prodávající (plátce) z většiny zboží a služeb a kterou v konečném důsledku nese spotřebitel v ceně. Plátce DPH daň z prodejů odvádí státu, ale zároveň si může odečíst DPH, kterou sám zaplatil na vstupech (tzv. odpočet daně na vstupu). Právním základem je zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V Česku platí základní sazba 21 % a snížená sazba 12 %. Knihy splňující § 71i jsou osvobozené s nárokem na odpočet; nejde o další sníženou sazbu.
Pro běžnou s.r.o. je klíčové, kdy se stává plátcem: po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok (viz Plátce DPH a Registrace k DPH). Plátcovství přináší administrativu (přiznání, kontrolní hlášení), ale i možnost odpočtu DPH na vstupu — výhodnou u firem s vysokými nákupy nebo s odběrateli, kteří jsou také plátci.
Podrobně: co-je-dph. Praktický návod, kdy se DPH vyplatí a jak hlídat obrat, najdete v článku dph-minimum-sro.
Plátce DPH
Plátce DPH je osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty, která má povinnost daň přiznávat a odvádět a zároveň právo na odpočet daně na vstupu. Plátcem se podnikatel stává buď povinně po překročení zákonných limitů obratu, nebo dobrovolně na základě vlastní přihlášky (§ 6f zákona č. 235/2004 Sb.) — i bez překročení obratu, typicky kvůli odpočtům nebo požadavkům obchodních partnerů.
Povinné plátcovství má dvě hranice (od 1. 1. 2025 se obrat sleduje za kalendářní rok, nikoli za 12 po sobě jdoucích měsíců). Po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok se osoba stává plátcem zpravidla od 1. ledna následujícího roku (lze se přihlásit a stát plátcem i dříve). Po překročení druhé hranice 2 536 500 Kč v rámci téhož kalendářního roku se osoba stává plátcem už od následujícího dne (§ 6 zákona č. 235/2004 Sb.).
Plátce DPH podává přiznání k DPH (měsíčně nebo čtvrtletně) a při plněních zakládajících tuto povinnost také kontrolní hlášení. Status plátce je veřejně ověřitelný v registru plátců Finanční správy. Pozn.: ready-made firmy, které jsou plátci DPH, FIRMIN nenabízí veřejně na webu — prodávají se mimo web.
Identifikovaná osoba
Identifikovaná osoba je zvláštní, „odlehčený" režim DPH (§ 6g a násl. zákona č. 235/2004 Sb.), který vzniká nejčastěji při nákupu služby od dodavatele z jiného státu EU. Odvádí DPH z přeshraničních plnění, ale nemá nárok na odpočet daně na vstupu a u tuzemských prodejů zůstává fakticky neplátcem.
Podrobně: Identifikovaná osoba.
Registrace k DPH
Registrace k DPH je evidenční postup u finančního úřadu. Povinné plátcovství či identifikace vznikají v zákonem stanovený den i při opožděné registraci; dobrovolné plátcovství vzniká až v návaznosti na rozhodnutí. Přihláška k registraci se podává finančnímu úřadu elektronicky. Při překročení obratu se přihláška k registraci plátce podává ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byl limit překročen (zákon č. 235/2004 Sb.). Dobrovolnou registraci může podat i ten, kdo limity nepřekročil.
Zrušení registrace (odhláška) má vlastní podmínky a lhůty — plátcovství se nelze zbavit ze dne na den. Před dobrovolnou registrací proto zvažte, zda jsou vaši zákazníci převážně plátci (při plném nároku na odpočet je pro ně DPH zpravidla neutrální), nebo koncoví spotřebitelé a neplátci (DPH může zvýšit konečnou cenu nebo snížit vaši marži podle sazby a způsobu stanovení ceny).
Daň z příjmů právnických osob (21 %)
Daň z příjmů právnických osob (DPPO) je daň ze zisku obchodních společností a dalších právnických osob. Sazba pro rok 2026 činí 21 % ze základu daně (§ 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Základem daně je zjednodušeně účetní výsledek hospodaření upravený o daňově neuznatelné náklady a o položky snižující základ daně podle zákona.
Pro s.r.o. je DPPO hlavní daní ze zisku firmy. Zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok; základní lhůta přiznání k DPPO je tříměsíční. Pokud nebylo podáno v této lhůtě a následně se podá elektronicky, platí čtyřměsíční lhůta; při povinném auditu nebo za podmínek podání poradcem šestiměsíční (§ 136 daňového řádu). Za kalendářní rok 2025 jde o 1. dubna, 4. května a 1. července 2026. Po zdanění zisku na úrovni firmy se při výplatě podílu na zisku společníkům uplatní ještě srážková daň (viz níže) — jde tedy o dvoustupňové zdanění. Souvislost mezi zdaněním zisku a odměnou jednatele rozebírá článek odmena-jednatele-vs-podil-na-zisku.
Daň z příjmů fyzických osob (15 % / 23 %)
Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) se v Česku vybírá ve dvou pásmech. Sazba 15 % se uplatní na základ daně až do 36násobku průměrné mzdy, což pro rok 2026 odpovídá 1 762 812 Kč ročně (146 901 Kč měsíčně). Část základu daně nad tuto hranici se daní zvýšenou sazbou 23 % (§ 16 zákona č. 586/1992 Sb.). Vyšší sazba se vztahuje pouze na částku přesahující hranici, nikoli na celý příjem.
DPFO se týká OSVČ, společníků a jednatelů jako fyzických osob (z jejich odměn a dalších příjmů) i zaměstnanců. Daň lze snížit o slevy na dani (základní sleva na poplatníka, na manžela/manželku, daňové zvýhodnění na děti) a o nezdanitelné části základu daně. Pro mnoho drobných OSVČ je administrativně i finančně výhodnou alternativou paušální daň (viz níže), která DPFO, sociální i zdravotní pojistné slučuje do jediné měsíční platby.
Paušální daň
Paušální daň je dobrovolný režim pro OSVČ, který sdružuje daň z příjmů a sociální i zdravotní pojistné do jedné měsíční platby. Kdo je v paušálním režimu, neplatí zálohy na pojistné zvlášť a zpravidla nepodává daňové přiznání ani přehledy pojistného. Režim upravuje § 2a a § 7a zákona č. 586/1992 Sb. Vstoupit do něj může OSVČ s příjmy ze samostatné činnosti do 2 000 000 Kč ročně, která není plátcem DPH a splňuje další podmínky.
Pro rok 2026 jsou měsíční platby rozděleny do tří pásem podle výše a charakteru příjmů: I. pásmo 9 162 Kč, II. pásmo 16 745 Kč, III. pásmo 27 139 Kč měsíčně. Do prvního pásma spadají zpravidla OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč; druhé a třetí pásmo se odvíjí od výše příjmů a typu uplatnitelného výdajového paušálu. Paušální daň se týká fyzických osob (OSVČ), nikoli s.r.o. — společnost s ručením omezeným ji využít nemůže. Podrobnosti, pásma a termíny přihlášení rozebírá článek pausalni-dan-2026.
Účetní závěrka
Účetní závěrka je soubor účetních výkazů, kterými účetní jednotka k rozvahovému dni (zpravidla 31. 12.) zachycuje svou majetkovou a finanční situaci a výsledek hospodaření. V plném rozsahu obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu; větší jednotky přidávají přehled o peněžních tocích a o změnách vlastního kapitálu. Sestavení a obsah upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Každá s.r.o. má povinnost sestavit účetní závěrku za účetní období a uložit ji do sbírky listin obchodního rejstříku, kde je veřejně dostupná. Nesplnění této zveřejňovací povinnosti je častým prohřeškem, za který hrozí pokuta, případně až výmaz firmy rejstříkovým soudem za opakované neplnění. Účetní závěrka je zároveň podkladem pro daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a pro rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.
Rozvaha a výkaz zisku a ztráty
Rozvaha (bilance) a výkaz zisku a ztráty (výsledovka) jsou dva základní výkazy účetní závěrky. Rozvaha zachycuje k určitému okamžiku majetek firmy (aktiva) a zdroje jeho financování (pasiva — vlastní kapitál a závazky); obě strany se vždy rovnají. Ukazuje tedy, co firma vlastní a komu to „patří". Výkaz zisku a ztráty zachycuje za období výnosy a náklady a jejich rozdílem výsledek hospodaření — zisk, nebo ztrátu.
Zatímco rozvaha je „momentka" k rozvahovému dni, výsledovka je „film" za celé účetní období. Oba výkazy vychází ze zákona č. 563/1991 Sb. a navazujících vyhlášek a používají se nejen pro daně, ale i pro posouzení bonity firmy (bankami, dodavateli, kupujícími při prodeji podílu). Pro začínající majitele s.r.o. shrnuje jejich čtení článek ucetnictvi-sro-pro-zacatecniky.
Daňové přiznání
Daňové přiznání je formulářové podání, kterým daňový subjekt vyčíslí svou daňovou povinnost za zdaňovací období a podá ji správci daně (finančnímu úřadu). Náležitosti a lhůty upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) a jednotlivé daňové zákony. Pro s.r.o. je klíčové přiznání k dani z příjmů právnických osob a — je-li firma plátcem — přiznání k DPH.
Základní lhůta řádného přiznání k dani z příjmů je 3 měsíce od konce období. Není-li podáno v této lhůtě a následně se podá elektronicky, lhůta je 4 měsíce. Při zákonné povinnosti auditu nebo podání poradcem po základní lhůtě je 6 měsíců. Za rok 2025 to znamená 1. dubna, 4. května nebo 1. července 2026 podle splněných podmínek. Samotná plná moc poradci lhůtu neprodlužuje. Firmy se zřízenou datovou schránkou (což je každá s.r.o.) mají povinnost podávat přiznání elektronicky. Pozdní podání nebo neuhrazení daně je sankcionováno pokutou za opožděné tvrzení daně a úrokem z prodlení.
Zálohová daň
Zálohová daň je průběžné placení daně z příjmů formou záloh, které se na konci zdaňovacího období započtou proti celkové daňové povinnosti. Povinnost a výši záloh upravuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb. a odvíjí se od poslední známé daňové povinnosti: zjednodušeně se zálohy platí pololetně (při dani nad 30 000 Kč až do 150 000 Kč včetně) nebo čtvrtletně (nad 150 000 Kč).
V kontextu mezd a odměn se pojmem „zálohová daň" rozumí i daň z příjmů ze závislé činnosti (ze mzdy, z odměny jednatele), kterou zaměstnavatel coby plátce daně sráží měsíčně a odvádí finančnímu úřadu; zaměstnanec ji následně vypořádá ročním zúčtováním nebo přiznáním. Zálohovou daň je třeba odlišovat od srážkové daně (viz dále), která je zpravidla konečná; zákon však u některých příjmů umožňuje zahrnutí do přiznání a započtení sražené daně.
Srážková daň (15 % podíl na zisku)
Srážková daň je daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou přímo u zdroje — plátce příjmu ji srazí a odvede správci daně, čímž bývá daňová povinnost příjemce vypořádána; u vybraných příjmů zákon připouští jejich zahrnutí do přiznání. Sazby a okruh příjmů stanoví § 36 zákona č. 586/1992 Sb.
Pro majitele s.r.o. je nejdůležitějším případem podíl na zisku (dividenda), který firma vyplácí společníkům-fyzickým osobám, kteří jsou českými daňovými rezidenty. Z něj firma srazí srážkovou daň 15 % [§ 36 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.] a odvede ji finančnímu úřadu; společník dostane podíl už „po zdanění" a nic dalšího z něj nepřiznává. Spolu s daní z příjmů právnických osob (21 % na úrovni firmy) jde o druhý stupeň zdanění zisku. U nerezidentů se posuzuje daňová rezidence a příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění; sazba nemusí být 15 %. Srovnání zdanění podílu na zisku a odměny jednatele najdete v článku odmena-jednatele-vs-podil-na-zisku.
Finanční úřad
Finanční úřad je územní orgán Finanční správy ČR, který vykonává správu daní — registruje daňové subjekty, přijímá daňová přiznání, vyměřuje a vybírá daně a provádí daňové kontroly. Působnost a organizaci upravuje zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky; procesní pravidla správy daní stanoví daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.).
Místní příslušnost finančního úřadu se u právnické osoby zpravidla řídí jejím sídlem. Existují výjimky, například daň z nemovitých věcí a působnost Specializovaného finančního úřadu. Sídlo firmy proto určuje, pod který finanční úřad (a územní pracoviště) spadá — to je jeden z důvodů, proč při změně sídla nebo při využití virtuálního sídla věnujte pozornost tomu, kam budou doručována úřední rozhodnutí. Komunikace s finančním úřadem probíhá u firem se zřízenou datovou schránkou převážně elektronicky.
Účetnictví vs. daňová evidence
Jde o dva odlišné způsoby evidence pro daňové účely. Účetnictví (dříve „podvojné účetnictví") sleduje majetek, závazky, náklady a výnosy nezávisle na tom, zda došlo k pohybu peněz — zachycuje hospodářské operace v okamžiku jejich vzniku. Řídí se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Daňová evidence je jednodušší evidence příjmů a výdajů (a majetku a dluhů) jen v rozsahu potřebném pro stanovení daně z příjmů; upravuje ji § 7b zákona č. 586/1992 Sb.
Rozhodující rozdíl pro podnikatele: každá s.r.o. (a další právnické osoby se sídlem v ČR) je účetní jednotkou a vede povinně účetnictví (§ 1 zákona č. 563/1991 Sb.). Daňovou evidenci může vést jen fyzická osoba (OSVČ), která není účetní jednotkou. Pro s.r.o. tedy volba „účetnictví vs. daňová evidence" neexistuje — vždy vede plné účetnictví. Co to obnáší v praxi, vysvětluje ucetnictvi-sro-pro-zacatecniky.
Audit účetní závěrky
Audit účetní závěrky je nezávislé ověření závěrky auditorem, který vydá výrok o tom, zda závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace a hospodaření účetní jednotky. Povinnost auditu a okruh povinných subjektů upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví; samotnou auditorskou činnost zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech.
Pro účetní období začínající od 1. 1. 2026 mají audit podle velikosti povinně střední a velké účetní jednotky; zákon stanoví zvláštní výjimky a audit může ukládat i jiný právní předpis (§ 20). Běžné malé a mikro s.r.o. již audit pouze kvůli dřívějším velikostním limitům nemají.
Přechod z malé do střední kategorie nastává při překročení alespoň dvou ze tří hodnot: aktiva 120 mil. Kč, roční čistý obrat 240 mil. Kč a průměrný počet 50 zaměstnanců. U existující jednotky se změna kategorie uplatní od období následujícího po dvou po sobě jdoucích rozhodných rozvahových dnech. V prvním účetním období se kategorie určuje podle důvodně očekávaných hodnot (§ 1e), takže ani nová firma nemá automatickou dvouletou výjimku. Za období začatá před rokem 2026 se audit posuzuje podle dřívější úpravy.
Zdaňovací období
Zdaňovací období je časový úsek, za který se zjišťuje a vyměřuje daň. U daně z příjmů právnických osob je zdaňovacím obdobím zpravidla kalendářní rok, ale firma si může zvolit i hospodářský rok (12 po sobě jdoucích měsíců začínajících jiným měsícem než lednem) nebo jiné období definované zákonem — např. při přeměnách společností. Vymezení obsahuje § 21a zákona č. 586/1992 Sb.
U DPH má pojem jiný význam: zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc, případně kalendářní čtvrtletí, pokud plátce splní zákonné podmínky a čtvrtletní období si zvolí (§ 99 a § 99a zákona č. 235/2004 Sb.). Délka zdaňovacího období určuje, jak často firma podává přiznání a kdy je daň splatná, proto je to jeden z prvních parametrů, který nová s.r.o. nastavuje se svou účetní.
Související
- co-je-dph — podrobný výklad DPH: sazby, odpočet, plátcovství krok za krokem
- dph-minimum-sro — kdy se s.r.o. stává plátcem DPH a jak hlídat obrat
- pausalni-dan-2026 — pásma, podmínky a termíny paušální daně pro OSVČ
- ucetnictvi-sro-pro-zacatecniky — účetnictví s.r.o. v kostce pro nové majitele
- odmena-jednatele-vs-podil-na-zisku — jak nejvýhodněji vyplácet peníze z firmy
- slovnik — rozcestník celého slovníku pojmů A–Z