Podnikání cizinců a Ukrajinců v ČR: s.r.o. vs. živnost (2026)

Cizinec může v Česku podnikat dvěma hlavními cestami: jako OSVČ na živnost (podniká jako fyzická osoba pod svým jménem), nebo přes s.r.o. (založí nebo koupí českou společnost s ručením omezeným a podniká přes ni). Zásadní rozdíl je v pobytu: živnost je navázaná přímo na osobu cizince a u třetích zemí vyžaduje pobytové oprávnění, kdežto s.r.o. je česká právnická osoba, která vznikne bez ohledu na to, jaký pobyt má její společník — proto je pro cizince ze třetích zemí často schůdnější.

Tento průvodce vysvětluje obě cesty zvlášť pro občany EU/EHP a zvlášť pro občany třetích zemí, shrnuje, co aktuálně platí pro Ukrajince s dočasnou ochranou, a popisuje časté překážky (pobyt, doklady, bezúhonnost, sídlo). Informace jsou platné k roku 2026; u pobytových a dočasných pravidel, která se rychle mění, vždy ověřte aktuální stav u příslušného úřadu.

EU/EHP versus třetí země: kde je hranice

Rozhodující kritérium není „cizinec", ale odkud cizinec pochází. Živnostenský zákon (zák. č. 455/1991 Sb.) i zákon o pobytu cizinců (zák. č. 326/1999 Sb.) rozlišují dvě skupiny:

• Občané EU, EHP a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) — mají v podstatě stejné postavení jako Češi. K pobytu nepotřebují vízum ani povolení; pro podnikání platí stejné podmínky jako pro české podnikatele. Doklady z jejich země (např. výpis z trestního rejstříku) se podle § 46 živnostenského zákona dokládají bez apostily a překlad se nevyžaduje, pokud o jejich pravosti nejsou pochybnosti.
• Občané třetích zemí — tedy státu, který není členem EU a zároveň není Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem ani Švýcarskem. Pro podnikání jako OSVČ potřebují platné oprávnění k pobytu na území ČR a navíc musí doložit bezúhonnost i ze země původu. U s.r.o. je situace odlišná — viz níže.

Ukrajinci jsou občané třetí země, ale ti, kdo mají dočasnou ochranu podle tzv. Lex Ukrajina, mají v oblasti podnikání zvláštní, výhodnější postavení (blíže níže).

Dvě cesty, jak může cizinec podnikat

Cesta A: Živnost (OSVČ) na cizince

Cizinec podniká sám jako fyzická osoba. Živnostenské oprávnění se vydá přímo jemu a je navázané na jeho osobu i pobyt.

Občan EU/EHP ohlásí živnost na kterémkoli živnostenském úřadě úplně stejně jako Čech — doloží totožnost, bezúhonnost a sídlo podnikání, zaplatí správní poplatek 1 000 Kč za první ohlášení (800 Kč při způsobilém elektronickém podání) a může začít podnikat.

Občan třetí země musí navíc splnit:

• Pobytové oprávnění — vztahuje-li se na cizince povinnost povoleného pobytu, může živnost ohlásit i před doložením víza nad 90 dnů či dlouhodobého pobytu. Úřad vydá výpis pro navazující pobytové řízení, ale oprávnění provozovat živnost vznikne až doložením příslušného pobytového dokladu (§ 5 a § 47 živnostenského zákona). Nemusí jít nutně o pobyt „za účelem podnikání" — živnost lze ohlásit i při jiném typu dlouhodobého pobytu, pokud ho zákon o pobytu cizinců pro daný účel připouští. Držitel zaměstnanecké karty musí dál plnit účel pobytu, tedy zaměstnání. Souběžné podnikání a případnou změnu účelu pobytu je nutné posoudit zvlášť; živnostenské oprávnění zaměstnaneckou kartu ani její podmínky nenahrazuje.
• Bezúhonnost — český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla ověří sám; cizinec bez trvalého pobytu v ČR navíc dokládá odpovídající doklad z domovského státu, případně doklad podle § 46 živnostenského zákona (ne starší 3 měsíců).
• Sídlo podnikání v ČR.

Nevýhody živnosti pro cizince: ručí celým svým majetkem, oprávnění je svázané s jeho pobytem (zánik pobytu může ohrozit i živnost) a před zahájením činnosti musí splnit příslušné pobytové podmínky. Samotné ohlášení může za zákonných podmínek vyřízení pobytu předcházet.

Cesta B: s.r.o. — cizinec jako společník nebo jednatel

Tady je klíčový rozdíl, který bývá pro cizince ze třetích zemí rozhodující. Společnost s ručením omezeným je samostatná česká právnická osoba. Při jejím zakládání se zkoumá způsobilost jednatele podle § 46 ZOK, ale nezkoumá se pobytové oprávnění společníka ani jednatele — cizinec ze státu mimo EHP může být společníkem i jednatelem české s.r.o., aniž by k samotnému zápisu firmy do obchodního rejstříku dokládal povolení k pobytu v ČR.

To znamená, že:

• Firma vznikne bez ohledu na pobyt společníka. Cizinec, který ještě nemá vyřízený český pobyt (nebo žije v zahraničí), může být zakladatelem a vlastníkem české společnosti. Živnostenské oprávnění získává firma, ne cizinec osobně, takže se požadavek na jeho pobytový doklad u podnikání firmy vůbec neuplatní.
• Jednatelství a faktickou práci v ČR je ale třeba řešit zvlášť. Pokud chce cizinec ze třetí země v Česku skutečně fyzicky působit (řídit firmu, bydlet tu, pracovat pro ni), potřebuje k tomu odpovídající pobytové oprávnění — typicky povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (účast v právnické osobě se od roku 2011 vydává v rámci pobytu „za účelem podnikání"). Výkon funkce jednatele a případné zaměstnání pro vlastní firmu řeší zákon o pobytu cizinců (326/1999 Sb.) a zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.) — tyto věci je rozumné posoudit individuálně.

Jinými slovy: vlastnictví a vznik firmy a pobytové oprávnění jsou dvě oddělené roviny. Můžete nejdřív mít hotovou firmu (i s IČ) a teprve poté řešit pobyt — což je opačné pořadí než u živnosti, kde bez pobytu nezačnete.

Srovnání: s.r.o. vs. živnost pro cizince

Podrobné srovnání obou forem nezávisle na občanství najdete v článku OSVČ vs. s.r.o..

Konkrétní kroky pro obě cesty

Postup u živnosti (OSVČ)

1. Vyřešte pobyt (u třetích zemí): zajistěte vízum nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému/trvalému pobytu, který podnikání připouští.
2. Připravte doklady k bezúhonnosti: český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla vyžádá elektronicky; u třetích zemí bez trvalého pobytu v ČR přiložte i doklad ze země původu podle § 46 živnostenského zákona (ne starší 3 měsíců, úředně přeložený).
3. Zajistěte sídlo podnikání v ČR — vlastní adresu nebo virtuální sídlo.
4. Ohlaste živnost na živnostenském úřadě, zaplaťte správní poplatek (1 000 Kč první ohlášení, při způsobilém elektronickém podání 800 Kč), oznamte zahájení činnosti příslušným institucím sociálního a zdravotního pojištění. Samostatná registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických osob byla od roku 2024 zrušena.

Postup u s.r.o.

1. Rozhodněte se: založit na míru, nebo koupit ready-made. Zakládání na míru znamená sepsat společenskou smlouvu u notáře a počkat na zápis; ready-made společnost už existuje a má přidělené IČ — čeká se na převod podílu a související změny, nikoli na vznik společnosti.
2. Připravte jednatele a doklady ke způsobilosti. Prověřují se překážky podle § 46 ZOK, včetně relevantních odsouzení, zákazů a konkursu; u zahraničních osob mohou být potřeba doklady ze zahraničí. Společníkem může být cizinec bez ohledu na pobyt.
3. Notářský zápis a zápis do obchodního rejstříku (u zakládání na míru). Postup popisuje Založení s.r.o. krok za krokem.
4. Vyřešte pobyt a výkon činnosti, pokud chce cizinec v ČR fyzicky působit — povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. Tuto rovinu lze řešit až po vzniku firmy.
5. Sídlo, bankovní účet, případně registrace k DPH.

Ukrajinci s dočasnou ochranou (Lex Ukrajina)

Ukrajinci, kteří v Česku získali dočasnou ochranu podle zákona č. 65/2022 Sb. (tzv. Lex Ukrajina) navazujícího na zákon č. 221/2003 Sb., mají pro účely podnikání zvlášť výhodné postavení. K roku 2026 platí — ověřte aktuální stav, protože se režim průběžně mění — zejména:

• Pro účely živnostenského podnikání se na držitele dočasné ochrany hledí jako na cizince s povoleným trvalým pobytem (§ 32 zákona č. 221/2003 Sb.). Díky tomu nemusí dokládat výpis z trestního rejstříku ze své země; českou bezúhonnost si živnostenský úřad ověřuje stejně jako u českých občanů. Mohou tedy ohlásit živnost a podnikat jako OSVČ za zjednodušených podmínek.
• Dočasná ochrana se v roce 2026 prodlužuje ve dvou krocích. Držitelé ochrany platné do 31. března 2026 se měli online registrovat do 15. března 2026; dokončením registrace se ochrana prodloužila do 30. září 2026. Druhým krokem je osobní návštěva pracoviště MV a vyznačení nového vízového štítku nejpozději do 30. září 2026 — tím se ochrana prodlouží do 31. března 2027. Kdo registraci nebo termín nevyřešil, měl by aktuální postup řešit přímo s Ministerstvem vnitra. (Zdroj: Informační portál pro cizince, ipc.gov.cz.)
• OSVČ musí hlídat i platnost živnostenského oprávnění. Pokud se prodlužuje dočasná ochrana, je třeba na živnostenském úřadě prodloužit i živnostenské oprávnění navázané na ni — jinak může zaniknout. Termíny u úřadu ověřte včas.

Další změny oznámené v srpnu 2026: Ministerstvo vnitra oznámilo navazující prodloužení do 31. března 2028, opět po registraci a osobní návštěvě v dalším kole. To nenahrazuje dokončení prodloužení v září 2026. U některých nových či opakovaných žádostí podaných od 5. srpna 2026 osoby podléhající ukrajinské branné povinnosti nově dokládají splnění vojenských povinností; na běžné prodlužování již platné ochrany se tato podmínka nevztahuje. Přesné osobní podmínky ověřte u Ministerstva vnitra.

Zvláštní dlouhodobý pobyt: stav procesu k 7. září 2026

Zvláštní dlouhodobý pobyt není automatickým pokračováním dočasné ochrany. Zájem se v roce 2026 vyjadřoval v dubnovém termínu a Ministerstvo vnitra následně vyhodnocuje splnění podmínek domácnosti. Aktuální výsledek je nutné sledovat v účtu na Informačním portálu pro cizince.

Ani osoba s kladným vyhodnocením nesmí přeskočit prodloužení dočasné ochrany. Podle zveřejněného procesu má nejprve dokončit prodloužení dočasné ochrany osobní návštěvou do 30. září 2026 a poté, pokud splnila podmínky a byla vyzvána, provést registraci ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu v období říjen až prosinec 2026. Nesplnění některého kroku může změnit další postup.

Termíny v tomto boxu jsou datované k 7. září 2026. Před cestou na pracoviště ověřte stav a instrukce přímo na ipc.gov.cz; článek nenahrazuje individuální pobytové posouzení.

Ukrajinec s dočasnou ochranou samozřejmě může jít i cestou s.r.o. — být společníkem či jednatelem české firmy. To dává smysl tam, kde chce oddělit ručení, působit seriózněji vůči partnerům, nebo kde si není jistý dalším vývojem dočasné ochrany: firma existuje a podniká nezávisle na pobytovém statusu vlastníka.

Upozornění: Pravidla dočasné ochrany a navazujícího zvláštního dlouhodobého pobytu se vyvíjejí (novely Lex Ukrajina, rozhodnutí Rady EU o prodlužování režimu). Termíny a podmínky uvedené výše odpovídají stavu po online registrační lhůtě v roce 2026; před každým krokem si ověřte aktuální stav na ipc.gov.cz nebo u příslušného úřadu.

Časté překážky a jak je obejít

• Pobyt jako úzké hrdlo. U živnosti je pobyt podmínkou startu. Pokud ho cizinec ze třetí země ještě nemá vyřízený, je rychlejší cestou s.r.o. — firmu lze vlastnit a nechat ji podnikat, zatímco pobyt se řeší paralelně.
• Zahraniční doklady o bezúhonnosti. Výpis z trestního rejstříku ze země původu chce čas, úřední překlad a často i vyšší ověření (apostila / superlegalizace). U EU/EHP se překlad a apostila zpravidla nevyžadují; u Ukrajinců s dočasnou ochranou doklad ze země původu odpadá úplně.
• Bezúhonnost a odpovědný zástupce. Pro volnou živnost stačí všeobecná bezúhonnost. Všechny firmy prodávané přes FIRMIN mají jen volné živnosti, takže odbornost se neřeší. U řemeslné nebo vázané živnosti je navíc potřeba odborná způsobilost — pokud ji cizinec nemá, ustanoví odpovědného zástupce, který kvalifikaci splňuje a odpovídá za řádný provoz živnosti (§ 11 živnostenského zákona).
• Sídlo. Firma i živnostník potřebují adresu sídla v ČR. Řešením je virtuální sídlo — registrační adresa včetně příjmu pošty bez nutnosti pronajímat kancelář.
• Jazyková a administrativní bariéra. Komunikace s notářem, rejstříkovým soudem a úřady probíhá česky. Proto má smysl využít zprostředníka, který celý proces zařídí.

Doklady ze zahraničí: apostila, superlegalizace a úřední překlad

Když cizinec dokládá českému notáři nebo úřadu listinu vydanou v zahraničí (typicky výpis z trestního rejstříku, plnou moc nebo doklad o existenci zahraniční firmy jako společníka), zpravidla nestačí prostý dokument. Většinou je potřeba vyšší ověření jeho pravosti a k tomu úřední překlad do češtiny. Konkrétní forma závisí na tom, ze které země listina pochází.

• Apostila — zjednodušené jednorázové ověření pro státy, které jsou stranou Haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (pro ČR v platnosti od 16. 3. 1999, vyhlášena pod č. 45/1999 Sb.). Apostilní doložka potvrzuje pravost podpisu a razítka na listině, nikoli její obsah. Vydává ji určený orgán státu původu; na listiny sepsané či ověřené notářem vydává apostilu v ČR od 1. 10. 2021 Notářská komora ČR.
• Superlegalizace — použije se u zemí, které stranou úmluvy nejsou a nemají s ČR dvoustrannou smlouvu. Jde o vícestupňové ověření, které končí ověřením na zastupitelském úřadě (velvyslanectví / konzulátu) daného státu. Je pomalejší a administrativně náročnější než apostila.
• Dvoustranná smlouva o právní pomoci může obojí zcela odpustit. Mezi ČR a Ukrajinou platí Smlouva o právní pomoci v občanských věcech (123/2002 Sb. m. s.), podle níž se veřejné listiny vydané nebo ověřené příslušným orgánem jedné strany používají u druhé strany bez apostily i superlegalizace. Ukrajinské doklady tak zpravidla vyšší ověření nevyžadují — potřeba je „jen" úřední překlad.
• Úřední (soudní) překlad — cizojazyčnou listinu je obvykle nutné přeložit do češtiny soudním tlumočníkem (přesněji soudním překladatelem). Prostý překlad úřad neuzná. Zjednodušení pro občany EU/EHP při dokládání živnosti nelze paušálně přenášet na všechny listiny pro notáře či obchodní rejstřík. Překlad a ověření závisí na druhu listiny, použitelné smlouvě a požadavcích přijímajícího orgánu.

Jak si to ověřit: zda konkrétní stát vyžaduje apostilu, nebo superlegalizaci, zjistíte v seznamech na webu Ministerstva zahraničních věcí (mzv.gov.cz). Vždy počítejte s časovou rezervou — obstarání zahraničního dokladu, jeho ověření a úředního překladu bývá nejpomalejší částí celého procesu.

Firemní bankovní účet cizince a ověření totožnosti (AML)

Pro provoz české s.r.o. je bankovní účet prakticky důležitý. Pro splacení peněžitých vkladů před vznikem společnosti není zvláštní účet povinný, nepřesahuje-li jejich souhrn 20 000 Kč (§ 23 ZOK). Nerezident nebo cizinec si účet pro svou firmu otevřít může, banka ale musí splnit povinnosti podle zákona č. 253/2008 Sb. o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. AML zákon). Banka je „povinnou osobou", a proto před otevřením účtu provede identifikaci a kontrolu klienta:

• Totožnost jednatele ověří z osobního dokladu (u cizince typicky cestovní pas). Některé banky vyžadují druhý doklad a u nerezidentů často osobní návštěvu pobočky.
• Vlastnická struktura a skutečný majitel — banka zjišťuje, kdo firmu reálně ovládá; údaje si ověřuje mimo jiné z evidence skutečných majitelů a z obchodního rejstříku.
• Účel účtu a původ prostředků — banka se ptá na předmět podnikání a očekávané transakce. Získané doklady a záznamy uchovává (u AML povinností řádově roky).

Podmínky a ochota otevřít účet nerezidentovi se banka od banky liší — někde jde vše na dálku, jinde je nutná osobní schůzka a doložení pobytu či dalších dokumentů. Konkrétní požadavky si proto ověřte předem přímo u zvolené banky. Praktické shrnutí najdete v článku firemní bankovní účet pro s.r.o..

Proč je ready-made s.r.o. řešením pro cizince, který nechce čekat

Největší výhodou je čas a nezávislost na pobytu. Ready-made společnost je předzaložená, „čistá" s.r.o. bez historie a závazků, která už má přidělené IČ a je zapsaná v obchodním rejstříku. Převod na nového majitele může proběhnout rychle po splnění podmínek smlouvy a jejím doručení společnosti; samostatně je nutné vyřešit oprávnění jednat za firmu a případná oborová i pobytová povolení — nečeká se na zakládání ani na vyřízení pobytu cizince, protože firma vzniká nezávisle na něm.

Pro cizince ze třetí země to znamená: můžete mít plně funkční českou firmu s IČ dřív, než vůbec vyřešíte svůj pobyt — a pobytové oprávnění za účelem podnikání pak řešit už „s firmou v ruce".

Často kladené otázky

Může cizinec ze třetí země založit s.r.o. v Česku?

Ano. Společnost s ručením omezeným je česká právnická osoba a při jejím založení se nezkoumá pobytové oprávnění zakladatele ani společníka. Cizinec ze státu mimo EU/EHP tak může být zakladatelem, vlastníkem i jednatelem české s.r.o., aniž by k zápisu firmy do obchodního rejstříku dokládal povolení k pobytu v ČR. Pobyt řeší až tehdy, pokud chce v Česku fyzicky působit.

Potřebuju k podnikání v ČR povolení k pobytu?

Záleží na cestě. Pro živnost (OSVČ) ano — u cizince, na něhož dopadá pobytová podmínka, vznik oprávnění podnikat vyžaduje doložení příslušného pobytu. Samotné ohlášení živnosti ale může proběhnout předem (§ 5 a § 47 živnostenského zákona). Pro vlastnictví a vznik s.r.o. povolení k pobytu nepotřebujete. Pokud ale chcete v Česku osobně pobývat a pracovat pro svou firmu, budete potřebovat odpovídající pobytové oprávnění — typicky pobyt za účelem podnikání.

Může být jednatelem české firmy cizinec?

Ano, jednatelem může být i cizinec, včetně občana třetí země. Při zápisu jednatele se zkoumá jeho způsobilost podle § 46 ZOK, případně i na základě zahraničních dokladů, nikoli jeho pobyt v ČR. Faktický výkon funkce a případné fyzické působení v Česku ale může vyžadovat pobytové oprávnění — to posuzujte zvlášť podle zákona o pobytu cizinců (326/1999 Sb.).

Jak podnikají Ukrajinci s dočasnou ochranou?

K roku 2026 mají držitelé dočasné ochrany (Lex Ukrajina) pro účely živnosti postavení jako cizinci s trvalým pobytem (§ 32 zák. č. 221/2003 Sb.) — mohou ohlásit živnost a podnikat jako OSVČ bez dokládání trestního rejstříku ze země původu. Při prodlužování dočasné ochrany je nutné prodloužit i živnostenské oprávnění. Stejně tak mohou jít cestou s.r.o. Pravidla se mění — aktuální termíny a podmínky ověřte na ipc.gov.cz.

Musí cizinec dokládat bezúhonnost ze své země?

U živnosti většinou ano, pokud jde o cizince bez trvalého pobytu v ČR: podle § 46 živnostenského zákona dokládá odpovídající doklad ze země občanství nebo jiný předepsaný doklad, ne starší 3 měsíců. Český Rejstřík trestů si živnostenský úřad zpravidla ověřuje sám. Výjimkou jsou Ukrajinci s dočasnou ochranou, kteří se pro účely živnosti považují za cizince s trvalým pobytem a doklad ze země původu nedokládají. Občané EU/EHP dokládají doklad ze své země, ale bez apostily a překladu (nejsou-li pochybnosti).

Co když nemám v ČR sídlo?

Sídlo v ČR potřebuje jak živnostník, tak firma. Pokud nemáte vlastní prostory, nabízí se virtuální sídlo — registrační adresa pro zápis do rejstříků včetně příjmu a přeposílání pošty, bez nutnosti pronajímat kancelář.