Rejstříkový soud je krajský soud, který vede obchodní (veřejný) rejstřík a rozhoduje o zápisu, změně i výmazu zapsaných údajů (§ 75 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob). U každé firmy je příslušný právě jeden soud — určuje se podle sídla zapsané osoby. Zápis běžně provede soud nebo za zákonných podmínek přímo notář; zákon zná také fikci zápisu při nečinnosti soudu.
Tento výklad ukazuje, které soudy rejstřík vedou, jak se pozná ten váš příslušný soud, jakou roli hraje Městský soud v Praze a jak může firmu do rejstříku zapsat přímo notář. Údaje jsou platné pro rok 2026.
Co rejstříkový soud dělá
Rejstříkový soud je správcem obchodního rejstříku — veřejného seznamu podnikatelů. Jeho úkoly vymezuje zákon č. 304/2013 Sb. a patří mezi ně zejména:
- rozhodování o zápisu nových osob a o zápisu, změně či výmazu zapisovaných údajů — soud návrh přezkoumá (§ 90) a rozhodne o něm usnesením, případně zápis rovnou provede (§ 96 zákona č. 304/2013 Sb.),
- vedení sbírky listin ke každé zapsané osobě — zakladatelské dokumenty, účetní závěrky, rozhodnutí orgánů (§ 66 a násl. téhož zákona),
- uveřejňování zapsaných údajů dálkovým přístupem zdarma na portálu or.justice.cz,
- vymáhání povinností zapsaných osob (např. zakládání účetních závěrek do sbírky listin) — od výzvy až po pořádkovou pokutu či zrušení společnosti.
Rejstříkový soud zapisuje jen údaje, které mu zákon dovoluje (§ 25 zákona č. 304/2013 Sb.) — zápis má proto pro třetí osoby vysokou důvěryhodnost. Platí zde zásada materiální publicity: kdo jedná v důvěře v zapsaný údaj, je chráněn, i kdyby skutečný stav byl jiný (§ 8 téhož zákona). Účinky zveřejnění však mají zákonné výjimky: u jednání do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění se zapsaná osoba nemůže údaje dovolávat, prokáže-li třetí osoba, že o něm nemohla vědět. Výsledný stav si kdokoli ověří ve výpisu z obchodního rejstříku.
Které soudy vedou obchodní rejstřík
Obchodní rejstřík vedou výlučně krajské soudy (v Praze tuto roli plní Městský soud v Praze) — okresní soudy ani jiné instituce rejstřík nevedou. V České republice je sedm rejstříkových soudů:
▸ Přehled soudů s příklady měst. Soudní obvody se nekryjí s hranicemi dnešních krajů; příslušnost ověřujte podle konkrétního sídla, nikoli jen názvu kraje.
| Rejstříkový soud | Příklad sídla firmy |
|---|---|
| Městský soud v Praze | Praha, Kladno |
| Krajský soud v Českých Budějovicích | České Budějovice |
| Krajský soud v Plzni | Plzeň |
| Krajský soud v Ústí nad Labem | Ústí nad Labem |
| Krajský soud v Hradci Králové | Hradec Králové |
| Krajský soud v Brně | Brno |
| Krajský soud v Ostravě | Ostrava |
Některé soudy mají detašovaná pracoviště (např. pobočka Krajského soudu v Ostravě v Olomouci), rejstřík ale spravuje příslušný krajský soud jako celek. Údaj o tom, u kterého soudu je firma vedena, je součástí její spisové značky.
Místní příslušnost podle sídla
Klíčové pravidlo zní: příslušný je ten rejstříkový soud, v jehož obvodu má firma sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Věcná příslušnost (krajské soudy) i místní příslušnost (podle sídla) jsou tak upraveny společně v jednom ustanovení.
Sídlo se posuzuje podle zápisu v rejstříku, resp. podle adresy uvedené v zakladatelském dokumentu (§ 136 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb.). Firma se sídlem na Praze 5 tedy patří pod Městský soud v Praze, firma se sídlem v Brně pod Krajský soud v Brně atd.
Rozhodující je plná adresa sídla, ne jen kraj — proto si při zakládání firmy nebo při volbě sídla společnosti (i poskytnutého na cizí adrese) rovnou ujasníte, který rejstříkový soud bude váš. Pro firmu se sídlem v Praze nebo Středočeském kraji to bude vždy Městský soud v Praze.
Přestěhuje-li firma sídlo do obvodu jiného krajského soudu, mění se i příslušný rejstříkový soud. Dosavadní soud svou příslušnost postoupí nově příslušnému soudu; nesouhlasí-li tento s postoupením, rozhodne soud jemu nadřízený (§ 76 zákona č. 304/2013 Sb.). Po nabytí právní moci se příslušné zápisy převedou do rejstříku vedeného novým soudem. Pro řízení se jinak podpůrně použije občanský soudní řád (§ 120 téhož zákona).
Městský soud v Praze — zvláštní postavení
V Praze rejstřík nevede „krajský soud", ale Městský soud v Praze — má totiž postavení krajského soudu se sídlem v hlavním městě. Jeho zvláštnost je v tom, že vede rejstřík nejen pro firmy se sídlem v Praze, ale i pro celý Středočeský kraj.
Pro samotné soudní spory ve Středočeském kraji sice existuje Krajský soud v Praze, ten ale obchodní rejstřík nevede. Firmy se sídlem v Kladně, Mladé Boleslavi, Příbrami či Benešově se proto zapisují u Městského soudu v Praze. Je to nejvytíženější rejstříkový soud v zemi — přechází přes něj velká část všech nově zakládaných společností.
Přímý zápis notářem — rychlejší cesta do rejstříku
Přímé zápisy upravuje zákon o veřejných rejstřících. Zápis do veřejného rejstříku může za stanovených podmínek provést přímo notář (§ 108 a násl., zejména § 113 a násl. zákona č. 304/2013 Sb.). Notář není dalším „soudem", ale zákonem pověřenou osobou, která zápis provede sám — bez zahájení soudního řízení.
Aby mohl notář zápis provést, musí být splněny zejména tyto podmínky (§ 108):
- o zápis požádá osoba oprávněná podat návrh,
- zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápise (tzv. podkladový notářský zápis),
- notáři jsou předloženy všechny listiny vyžadované pro zápis.
▸ Srovnání obou cest:
| Zápis rejstříkovým soudem | Přímý zápis notářem | |
|---|---|---|
| Kdo zapisuje | Soud na základě návrhu a řízení | Notář přímo, bez řízení |
| Rychlost | dny až týdny (lhůta 5 prac. dnů, § 96) | zpravidla týž den |
| Poplatek za prvozápis | s.r.o. 6 000 Kč; a.s. 12 000 Kč | s.r.o. 2 700 Kč, při splnění podmínek osvobození 0 Kč; a.s. 8 000 Kč |
| Vhodné pro | složitější či atypické zápisy | běžné založení a změny |
U prvozápisu s.r.o. se založením z jednoduchého notářského zápisu a peněžitým vkladem se navíc soudní poplatek vůbec neplatí (§ 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) — provede-li zápis notář. Osvobození se netýká automaticky pozdějších změn ready-made firmy. Odměna notáře, případné DPH a další náklady jsou samostatné položky.
Lhůty a co dělat při průtazích
Rozhoduje-li o zápisu soud na základě návrhu, provede zápis nebo o návrhu rozhodne usnesením nejpozději do 5 pracovních dnů — nestanoví-li jiný zákon kratší lhůtu (§ 96 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Lhůta běží od podání bezvadného návrhu, resp. od zaplacení soudního poplatku.
Nerozhodne-li soud v této lhůtě a nejde-li o zákonné výjimky, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí lhůty (§ 98 zákona č. 304/2013 Sb.) — to je tzv. fikce zápisu. Samotný zápis pak soud do veřejného rejstříku promítne do 2 pracovních dnů. Fikce nenastane, byl-li návrh před uplynutím lhůty vzat zpět.
Návrh na zápis se podává na předepsaném inteligentním formuláři (§ 18 a násl.) a doloží se listinami zakládajícími zapisované skutečnosti. U odstranitelných vad soud vyzve k opravě nebo doplnění chybějících listin (§ 88); opakovaná výzva se nepřipouští. Pětidenní lhůta pak běží ode dne následujícího po doručení opravy či doplnění. Zákon současně stanoví důvody pro odmítnutí návrhu (§ 86 a násl.), takže nelze spoléhat na to, že každému odmítnutí musí předcházet výzva. Běh lhůty ovlivňuje také zaplacení poplatku a další okolnosti podle § 96.
U přímého zápisu notářem se na žádné lhůty čekat nemusí — zápis může proběhnout bez zbytečného odkladu po splnění všech zákonných podmínek a předložení potřebných listin. To je hlavní praktický důvod, proč běžné založení s.r.o. i většinu změn dnes řešíme touto cestou.
Často kladené otázky
Který rejstříkový soud je pro mou firmu příslušný?
Ten, v jehož obvodu má firma sídlo (§ 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.). Sídlo v Praze nebo Středočeském kraji spadá pod Městský soud v Praze, sídlo v Brně pod Krajský soud v Brně atd. Příslušný soud poznáte i ze spisové značky firmy.
Vede obchodní rejstřík okresní soud?
Ne. Obchodní (veřejný) rejstřík vedou výhradně krajské soudy, v Praze Městský soud v Praze. Okresní soudy rejstřík nevedou. Celkem je v ČR sedm rejstříkových soudů.
Co když firma přestěhuje sídlo do obvodu jiného soudu?
Změní-li se soudní obvod sídla, mění se i příslušný rejstříkový soud; změna správního kraje sama o sobě nestačí. Dosavadní soud svou příslušnost postoupí nově příslušnému soudu a převede k němu zápisy (§ 76 zákona č. 304/2013 Sb.). Firma sama žádný „přesun spisu" neřeší — proběhne v rámci soustavy soudů.
Je rychlejší zápis u soudu, nebo u notáře?
Zpravidla u notáře. Notář provede přímý zápis bez soudního řízení, často týž den (§ 108 a násl. zákona č. 304/2013 Sb.). U prvozápisu s.r.o. z jednoduchého notářského zápisu se navíc neplatí soudní poplatek (§ 11 zákona č. 549/1991 Sb.). Soud má na rozhodnutí o návrhu lhůtu 5 pracovních dnů (§ 96 odst. 1); nestihne-li ji, nastupuje fikce zápisu (§ 98).