Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře podílet se jako společník na řízení akciové společnosti, na jejím zisku a na likvidačním zůstatku (§ 256 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Akcie tedy ztělesňuje podíl ve společnosti — kdo ji vlastní, je akcionářem se souborem majetkových i nemajetkových práv.
Tento výklad shrnuje, jakou může mít akcie podobu a formu, co znamená jmenovitá hodnota, jak se počítá emisní kurz a emisní ážio a v čem se liší kmenové a prioritní akcie. Údaje jsou platné pro rok 2026 a vycházejí ze zákona o obchodních korporacích (ZOK) a občanského zákoníku (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb.).
Forma akcie: na jméno vs. na majitele
Formou akcie se rozumí to, na koho cenný papír zní a jak se převádí. Podle § 263 ZOK může mít akcie formu cenného papíru na řad, nebo na doručitele:
| Forma | Označení | Jak se převádí |
|---|---|---|
Na řad | Akcie na jméno | Rubopisem (indosamentem) a předáním, u zaknihovaných akcií zápisem na účtu |
Na doručitele | Akcie na majitele | Zápisem v evidenci zaknihovaných nebo imobilizovaných akcií; fyzické předání mezi vlastníky se nepoužívá |
Akcie na jméno zní na konkrétní osobu. Společnost vede seznam akcionářů (§ 264 a násl. ZOK), do kterého se zapisuje zejména druh akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště či sídlo akcionáře, bankovní účet a číselné označení listinné akcie. Pro výkon práv vůči společnosti je rozhodující seznam akcionářů, ledaže se prokáže, že zápis neodpovídá skutečnosti; pro některá práva se použije rozhodný den. U zaknihovaných akcií mohou stanovy seznam nahradit příslušnou evidencí. Listinná akcie na jméno se převádí rubopisem (podpisem na rubu listiny nebo na přívěsku) a předáním; stanovy mohou převoditelnost omezit, typicky podmínkou souhlasu některého orgánu společnosti (§ 270 ZOK).
Akcie na majitele je naopak ze zákona neomezeně převoditelná (§ 274 odst. 1 ZOK). Aby ji ale bylo možné vydat, musí mít buď podobu zaknihovaného cenného papíru, nebo imobilizovaného cenného papíru uloženého v hromadné úschově (§ 274 odst. 2 ZOK). Anonymní listinné akcie na majitele „v šuplíku" tak již vydat nelze — tato úprava platí po novelách reagujících na požadavky proti praní špinavých peněz a zajišťuje dohledatelnost vlastníka.
Podoba akcie: listinná vs. zaknihovaná
Vedle formy rozlišujeme podobu akcie — tedy zda existuje fyzicky jako listina, nebo jen jako záznam v evidenci:
- Listinná akcie je hmotný cenný papír — tištěná listina s předepsanými náležitostmi. Vlastnictví se prokazuje jejím držením a u akcií na jméno řadou nepřerušených rubopisů.
- Zaknihovaná akcie fyzicky neexistuje. Je vedena jako zápis na majetkovém účtu v centrální evidenci cenných papírů, kterou v ČR provozuje Centrální depozitář cenných papírů. Převod se uskuteční zápisem na účet nového vlastníka, nikoli předáním listiny.
Podobu i formu akcií určují stanovy společnosti. Společnost je může později změnit (přeměna podoby), o čemž rozhoduje valná hromada; změna se promítá i do zápisu v obchodním rejstříku. Akcie na majitele může mít listinný základ pouze jako imobilizovaná akcie v hromadné úschově; držitel si ji nemůže volně ponechat a převádět předáváním.
Náležitosti akcie
Listinná akcie musí podle § 259 ZOK obsahovat zejména:
- označení, že jde o akcii,
- jednoznačnou identifikaci společnosti (název a sídlo),
- jmenovitou hodnotu (nejde-li o kusovou akcii),
- údaj o formě akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír,
- u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře,
- údaje o druhu akcie, popřípadě s odkazem na stanovy.
Listinná akcie musí mít také číselné označení a podpis příslušného člena či členů představenstva nebo správní rady (§ 260). U zaknihovaných akcií postačí, jsou-li požadované údaje zjistitelné z evidence. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu (§ 261 ZOK). Společnost může vydat i hromadnou akcii, která nahrazuje více jednotlivých akcií; pak musí obsahovat údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje (§ 262 ZOK).
Jmenovitá hodnota a kusové akcie
Jmenovitá (nominální) hodnota je peněžní částka uvedená na akcii. Vyjadřuje, jaký podíl na základním kapitálu akcie představuje. Součet jmenovitých hodnot všech akcií se rovná výši základního kapitálu společnosti. Jmenovitá hodnota může být pro různé akcie různá; vyjadřuje se v korunách (případně v eurech, vede-li společnost účetnictví v eurech).
ZOK ale umožňuje vydat i kusové akcie (§ 257 ZOK). Kusová akcie nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu. Podíl na kapitálu se u kusové akcie určí podle jejich počtu — vydělením základního kapitálu počtem vydaných kusových akcií získáme tzv. účetní hodnotu akcie. Společnost se musí rozhodnout: buď vydává akcie se jmenovitou hodnotou, nebo akcie kusové; obě varianty zároveň kombinovat nelze (§ 257 odst. 2 ZOK).
▸ Pozor na záměnu: jmenovitá hodnota není totéž co tržní cena. Tržní cena akcie kolísá podle nabídky a poptávky a s nominální hodnotou nemá přímou souvislost.
Emisní kurz a emisní ážio
Emisní kurz je částka, za kterou společnost akcii vydává (upisuje) — tedy cena, kterou za ni zaplatí první nabyvatel při založení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu. Podle § 247 odst. 1 ZOK nesmí být emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota akcie; u kusových akcií nesmí být nižší než jejich účetní hodnota. Akcie tedy nelze upisovat „pod cenu".
Emisní kurz naopak může být vyšší než jmenovitá hodnota. Rozdíl mezi vyšším emisním kurzem a jmenovitou (nebo účetní) hodnotou akcie se nazývá emisní ážio (§ 248 odst. 1 ZOK).
▸ Příklad: jmenovitá hodnota akcie je 1 000 Kč, ale upisovatel za ni při zvýšení kapitálu zaplatí emisní kurz 1 500 Kč. Do základního kapitálu připadne 1 000 Kč (jmenovitá hodnota), zbývajících 500 Kč tvoří emisní ážio.
Emisní ážio se nezapočítává do základního kapitálu — vykazuje se ve vlastním kapitálu zvlášť. Částečné plnění emisního kurzu se započítává nejprve na emisní ážio (§ 248). Prodlení se splacením má následky podle pravidel o vkladové povinnosti; stanovy zákonnou povinnost splatit ážio neruší.

