Akcie — druhy, podoba a emisní kurz

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo akcionáře podílet se jako společník na řízení akciové společnosti, na jejím zisku a na likvidačním zůstatku (§ 256 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích). Akcie tedy ztělesňuje podíl ve společnosti — kdo ji vlastní, je akcionářem se souborem majetkových i nemajetkových práv.

Tento výklad shrnuje, jakou může mít akcie podobu a formu, co znamená jmenovitá hodnota, jak se počítá emisní kurz a emisní ážio a v čem se liší kmenové a prioritní akcie. Údaje jsou platné pro rok 2026 a vycházejí ze zákona o obchodních korporacích (ZOK) a občanského zákoníku (NOZ, zákon č. 89/2012 Sb.).

Forma akcie: na jméno vs. na majitele

Formou akcie se rozumí to, na koho cenný papír zní a jak se převádí. Podle § 263 ZOK může mít akcie formu cenného papíru na řad, nebo na doručitele:

Akcie na jméno zní na konkrétní osobu. Společnost vede seznam akcionářů (§ 264 a násl. ZOK), do kterého se zapisuje zejména druh akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště či sídlo akcionáře, bankovní účet a číselné označení listinné akcie. Pro výkon práv vůči společnosti je rozhodující seznam akcionářů, ledaže se prokáže, že zápis neodpovídá skutečnosti; pro některá práva se použije rozhodný den. U zaknihovaných akcií mohou stanovy seznam nahradit příslušnou evidencí. Listinná akcie na jméno se převádí rubopisem (podpisem na rubu listiny nebo na přívěsku) a předáním; stanovy mohou převoditelnost omezit, typicky podmínkou souhlasu některého orgánu společnosti (§ 270 ZOK).

Akcie na majitele je naopak ze zákona neomezeně převoditelná (§ 274 odst. 1 ZOK). Aby ji ale bylo možné vydat, musí mít buď podobu zaknihovaného cenného papíru, nebo imobilizovaného cenného papíru uloženého v hromadné úschově (§ 274 odst. 2 ZOK). Anonymní listinné akcie na majitele „v šuplíku" tak již vydat nelze — tato úprava platí po novelách reagujících na požadavky proti praní špinavých peněz a zajišťuje dohledatelnost vlastníka.

Podoba akcie: listinná vs. zaknihovaná

Vedle formy rozlišujeme podobu akcie — tedy zda existuje fyzicky jako listina, nebo jen jako záznam v evidenci:

• Listinná akcie je hmotný cenný papír — tištěná listina s předepsanými náležitostmi. Vlastnictví se prokazuje jejím držením a u akcií na jméno řadou nepřerušených rubopisů.
• Zaknihovaná akcie fyzicky neexistuje. Je vedena jako zápis na majetkovém účtu v centrální evidenci cenných papírů, kterou v ČR provozuje Centrální depozitář cenných papírů. Převod se uskuteční zápisem na účet nového vlastníka, nikoli předáním listiny.

Podobu i formu akcií určují stanovy společnosti. Společnost je může později změnit (přeměna podoby), o čemž rozhoduje valná hromada; změna se promítá i do zápisu v obchodním rejstříku. Akcie na majitele může mít listinný základ pouze jako imobilizovaná akcie v hromadné úschově; držitel si ji nemůže volně ponechat a převádět předáváním.

Náležitosti akcie

Listinná akcie musí podle § 259 ZOK obsahovat zejména:

• označení, že jde o akcii,
• jednoznačnou identifikaci společnosti (název a sídlo),
• jmenovitou hodnotu (nejde-li o kusovou akcii),
• údaj o formě akcie, ledaže akcie byla vydána jako zaknihovaný cenný papír,
• u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře,
• údaje o druhu akcie, popřípadě s odkazem na stanovy.

Listinná akcie musí mít také číselné označení a podpis příslušného člena či členů představenstva nebo správní rady (§ 260). U zaknihovaných akcií postačí, jsou-li požadované údaje zjistitelné z evidence. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu (§ 261 ZOK). Společnost může vydat i hromadnou akcii, která nahrazuje více jednotlivých akcií; pak musí obsahovat údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje (§ 262 ZOK).

Jmenovitá hodnota a kusové akcie

Jmenovitá (nominální) hodnota je peněžní částka uvedená na akcii. Vyjadřuje, jaký podíl na základním kapitálu akcie představuje. Součet jmenovitých hodnot všech akcií se rovná výši základního kapitálu společnosti. Jmenovitá hodnota může být pro různé akcie různá; vyjadřuje se v korunách (případně v eurech, vede-li společnost účetnictví v eurech).

ZOK ale umožňuje vydat i kusové akcie (§ 257 ZOK). Kusová akcie nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu. Podíl na kapitálu se u kusové akcie určí podle jejich počtu — vydělením základního kapitálu počtem vydaných kusových akcií získáme tzv. účetní hodnotu akcie. Společnost se musí rozhodnout: buď vydává akcie se jmenovitou hodnotou, nebo akcie kusové; obě varianty zároveň kombinovat nelze (§ 257 odst. 2 ZOK).

▸ Pozor na záměnu: jmenovitá hodnota není totéž co tržní cena. Tržní cena akcie kolísá podle nabídky a poptávky a s nominální hodnotou nemá přímou souvislost.

Emisní kurz a emisní ážio

Emisní kurz je částka, za kterou společnost akcii vydává (upisuje) — tedy cena, kterou za ni zaplatí první nabyvatel při založení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu. Podle § 247 odst. 1 ZOK nesmí být emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota akcie; u kusových akcií nesmí být nižší než jejich účetní hodnota. Akcie tedy nelze upisovat „pod cenu".

Emisní kurz naopak může být vyšší než jmenovitá hodnota. Rozdíl mezi vyšším emisním kurzem a jmenovitou (nebo účetní) hodnotou akcie se nazývá emisní ážio (§ 248 odst. 1 ZOK).

▸ Příklad: jmenovitá hodnota akcie je 1 000 Kč, ale upisovatel za ni při zvýšení kapitálu zaplatí emisní kurz 1 500 Kč. Do základního kapitálu připadne 1 000 Kč (jmenovitá hodnota), zbývajících 500 Kč tvoří emisní ážio.

Emisní ážio se nezapočítává do základního kapitálu — vykazuje se ve vlastním kapitálu zvlášť. Částečné plnění emisního kurzu se započítává nejprve na emisní ážio (§ 248). Prodlení se splacením má následky podle pravidel o vkladové povinnosti; stanovy zákonnou povinnost splatit ážio neruší.

Druhy akcií: kmenové a prioritní

Druhem akcie se rozumí soubor práv s ní spojených. Akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh (§ 276 odst. 1 ZOK). Zákon rozeznává:

• Kmenové akcie — základní druh, se kterým nejsou spojena zvláštní přednostní či jiná odchylná práva; konkrétní práva určí stanovy (§ 276–277 ZOK). Pokud stanovy neurčí jinak, jsou všechny akcie kmenové. Akcionář s kmenovou akcií má standardní právo hlasovat na valné hromadě, podíl na zisku (dividendu) a podíl na likvidačním zůstatku.
• Prioritní (přednostní) akcie — akcie, se kterými je spojeno přednostní právo týkající se podílu na zisku nebo na likvidačním zůstatku (§ 278 odst. 1 ZOK). Výměnou za přednost při výplatě bývá prioritní akcie zpravidla bez hlasovacího práva (§ 278 odst. 2 ZOK), nestanoví-li stanovy jinak.

Souhrn jmenovitých hodnot akcií bez hlasovacího práva (typicky právě prioritních) nesmí přesáhnout 90 % základního kapitálu společnosti (§ 276 odst. 2 ZOK) — jde o limit akcií bez hlasovacího práva, nikoli záruku stejné váhy hlasů. I u akcií jinak bez hlasu zákon v některých situacích hlasování přiznává.

Vedle těchto dvou kategorií mohou stanovy upravit i další druhy akcií s odlišnými právy (například s rozdílnou vahou hlasů). Jednotlivá majetková práva spojená s akcií — typicky právo na vyplacení podílu na zisku nebo přednostní právo na upsání nových akcií — lze za podmínek ZOK převádět samostatně (§ 281 odst. 2 ZOK); hlasovací právo však samostatně převést nelze (§ 281 odst. 4 ZOK).

Akcie a další cenné papíry akciové společnosti

Akcie je nejznámější, ne však jediný cenný papír, který může akciová společnost vydat. Vedle samotných akcií ZOK upravuje i navazující instrumenty, které se s akciemi snadno zamění:

• Zatímní list (§ 285 ZOK) — cenný papír na řad, do kterého mohou být podle stanov vtělena práva a povinnosti spojené s nesplacenými akciemi. Jeho vydání není automaticky povinné; není-li vydán, použije se režim nesplacené akcie podle § 256. Po splacení se zatímní list vymění za akcie. Uvádí mimo jiné, kolik akcií a jakého druhu nahrazuje a jaká část emisního kurzu je splacena.
• Vyměnitelné a prioritní dluhopisy (§ 286 a násl. ZOK) — dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie (vyměnitelné), nebo přednostní právo na upsání akcií (prioritní). Společnost je může vydat jen na základě rozhodnutí valné hromady.
• Opční listy (§ 295 ZOK) — cenný papír, který ztělesňuje přednostní právo akcionáře na upsání akcií při zvýšení základního kapitálu nebo právo na výměnu vyměnitelných dluhopisů za akcie.

Důležité je nezaměňovat akcii za akcionářskou smlouvu ani za zápis v obchodním rejstříku — do rejstříku se zapisuje výše základního kapitálu, počet akcií, jejich forma, podoba a jmenovitá hodnota, zpravidla nikoli jména jednotlivých akcionářů. Jediný akcionář se však do obchodního rejstříku zapisuje. Seznam akcionářů není veřejným rejstříkem a další evidenční povinnosti mohou plynout například z pravidel evidence skutečných majitelů.

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi akcií na jméno a na majitele?

Akcie na jméno zní na konkrétní osobu zapsanou v seznamu akcionářů a převádí se rubopisem a předáním (u listinné podoby), případně zápisem na účet (§ 263, § 264 ZOK). Akcie na majitele je ze zákona neomezeně převoditelná, avšak převod probíhá přes příslušnou evidenci. Vydat ji lze jen jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný papír (§ 274 ZOK) — anonymní listinné akcie na majitele již nejsou přípustné.

Co je emisní ážio?

Emisní ážio je rozdíl mezi emisním kurzem akcie a její jmenovitou (nebo účetní) hodnotou, je-li emisní kurz vyšší (§ 248 odst. 1 ZOK). Pokud například akcie se jmenovitou hodnotou 1 000 Kč je upsána za 1 500 Kč, ážio činí 500 Kč. Ážio se nepočítá do základního kapitálu, ale vykazuje se ve vlastním kapitálu zvlášť.

Může mít akcie na majitele listinnou podobu?

Ano, ale pouze jako imobilizovaná akcie uložená v hromadné úschově. Druhou možností je zaknihovaná akcie (§ 274 odst. 2 ZOK). Zakázána je volně držená anonymní listinná akcie na majitele, nikoli listinný základ imobilizované akcie. Vlastník a převody se evidují.

Jaký je rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem?

Jmenovitá hodnota je částka uvedená na akcii, která určuje podíl na základním kapitálu. Emisní kurz je cena, za kterou společnost akcii skutečně vydává prvnímu nabyvateli. Emisní kurz nesmí být nižší než jmenovitá hodnota (§ 247 ZOK), může ji ale převýšit — pak vzniká emisní ážio.